č. j. 17 Ad 20/2022 - 46             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci     žalobkyně: K. N., nar. X, bytem X, proti     žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha,   o žalobě ze dne 21.7.2022 proti rozhodnutí žalované ze dne 23.5.2022 č.j. X, o invalidní důchod, takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně, a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované čj. X ze dne 17. 2. 2022, kterým byl přiznán žalobkyni od 28. 1. 2022 tj. od skončení výplaty nemocenských dávek, invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ") Klatovy ze dne 30. 12. 2021 je žalobkyně od téhož dne invalidní pro invaliditu prvního stupně. 2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaný při svém rozhodování nedostatečně posoudil její zdravotní stav v jeho komplexnosti a také jeho vliv na schopnost soustavné výdělečné činnosti po právní stránce. Dále má za to, že rozhodnutí není dostatečně odůvodněno. Posudková lékařka učinila však tento závěr, aniž by dostatečně zkoumala zdravotní stav. Na jednání nebyla žalobkyně přizvána, zdravotní stav byl hodnocen pouze z lékařské dokumentace, bez komplexnějšího pohledu. Posudková lékařka ČSSZ také podle žalobkyně nevzala vůbec v potaz závěry lékařské zprávy odborného lékaře MUDr. P. Ch. z Gynekologicko-porodnického oddělení Mulačovy nemocnice s.r.o. ze dne 22. 4. 2022, který konstatuje, že pacientka trpí inkontinencí, pro kterou míra poklesu pracovní schopnosti zakládá též nárok na přiznání invalidity - „splňuje kritéria vyhlášky č. 359/2009 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity Kapitola XIV. Postižení močové a pohlavní soustavy oddíl A Položka 8C střední stresová inkontinence." Žalobkyně tvrdila, že s inkontinencí je léčena dlouhodobě, v únoru 2020 podstoupila TVT. Po operaci byla cca rok kontinentní, ale od potíží a léčby s LS syndromem v únoru 2021 nastala opět postupná progrese potíží s udržením moči. Posudek sice cituje tuto zprávu jako doloženou k námitkovému řízení, ale uvedené zdravotní omezení není ve výčtu zdravotních diagnóz vůbec zmíněno, natož aby bylo posudkově zhodnoceno. Nebyly tak objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr. Podle žalobkyně tím měla být využita možnost navýšení míry poklesu pracovní schopnosti vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu dle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. o 10 %, což by zohlednilo výše zmíněné závažné zdravotní omezení. Tím by došlo k navýšení míry poklesu pracovní schopnosti na 50 % a měl by být přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Posudková lékařka ČSSZ se podle žalobkyně zřejmě zabývala otázkou invalidity ve vztahu k ust. § 39, odst. 2, písm. a), zák. č. 155/1995 Sb., neposoudila však dostatečně ustanovení § 39, odst. 3 – úroveň schopnosti vykonávat výdělečnou činnost odpovídající tělesným, smyslovým a duševním schopnostem ve srovnání se stavem, který byl před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Výrazné zhoršení zdravotního stavu oproti období, kdy byla schopna plného pracovního výkonu, bylo doloženo v mnoha lékařských zprávách. Její schopnost zapojení do zaměstnání i společenského života je značně omezená, má narušeny pracovní i společenské a funkce a omezenu většinu denních aktivit. Nezvládá vykonávat pracovní činnost takovým způsobem nebo v takových mezích, které jsou považovány v daném sociokulturním prostředí za normální. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného posudku ze dne 14. 5. 2022, jenž byl vyhotoven pro účely řízení o námitkách posudkovou lékařkou žalované, která zdravotní stav a invaliditu posoudila ve smyslu § 5 písm. i) a § 8 odst. 9 č. zopsz. Lékařka ČSSZ v řízení o námitkách přezkoumala posudkový závěr lékařky OSSZ Klatovy ze dne 30. 12. 2021. Konstatovala, že posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru odd. LPS zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, protože byly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr. Lékařka ČSSZ v řízení o námitkách dospěla po prostudování dokumentace k závěru, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. K námitkovému řízení doložila posuzovaná nové odborné nálezy, ve kterých nejsou žádná neznámá zjištění. Na základě těchto odborných nálezů dospěla lékařka k závěru, že se jedná o středně těžké funkční postižení se závažným postižením jednoho či více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem uvedené v položce lc, odd. E, kapitoly XIII, vzhledem k charakteru postižení volila lékařka v námitkovém řízení horní hranici procentuálního rozpětí a zohlednila tím i další postižení a profesi. Dále lékařka konstatovala, že nelze použít položku 1 d (těžké funkční postižení) ve stejné kapitole vzhledem k tomu, že nejsou naplněná posudková kritéria této položky. Není v lékařských nálezech uvedeno, že posuzovaná osoba má postižení nervů, trvale funkčně významný neurologický nález, trvalé radikulární dráždění, závažné parézy končetin, svalovou atrofii, závažnou poruchu hybnosti končetin, závažný sfinkterový syndrom. K tvrzení posuzované, že je pro svá postižení hůře uplatnitelná na trhu práce (nemůže pracovat), lékařka ČSSZ konstatovala, že předmětem posudku není doporučení konkrétní pracovní činnosti, ale vyhodnocení pracovních schopností vzhledem k objektivně zjištěnému zdravotnímu stavu žadatele o invalidní důchod. Otázka vhodného pracovního zařazení a vhodných pracovních podmínek je úkolem úřadu práce, nikoliv otázkou změny hodnocení či stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Subjektivní pocity posuzované osoby o její pracovní schopnosti a zdravotních potížích, nejsou-li podloženy objektivně zjištěným zdravotním stavem, nemohou být kritériem pro přiznání dávky důchodového pojištění. Tyto závěry vyplývají z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2016 č.j. 4 Ads 136/2016 - 28. Zdravotní stav posuzované osoby se posuzuje dle funkčních postižení majících vliv na pracovní schopnost, kterou % snižuje. Nikoliv dle diagnóz a závažnosti diagnóz či nálezy pomocných vyšetření (RTG, MRI a podobně). U posuzované osoby nebyly vyčerpány všechny léčebné možnosti, opakovaná rehabilitace, trvalá léčba v Centru bolesti, opakovaná lázeňská léčba a podobně. Úprava pracovní doby ze zdravotních důvodů, či změna povolání, ani trvalá medikace analgetiky nejsou důvodem vyššího stupně invalidity. V případě posuzované osoby byly tyto skutečnosti zohledněny v základním procentním poklesu pracovních schopností. Akutní zhoršení daného postižení je záležitostí dočasné pracovní neschopnosti, nikoliv vyššího stupně invalidity. K datu napadeného rozhodnutí i k datu posouzení v rámci námitkového řízení: a) z důvodu tohoto zjištěného dlouhodobě nepříznivého stavu u posuzované osoby poklesla pracovní schopnost o 40 %, b) zjištění dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal prvnímu stupni invalidity c) vznik invalidity dne 30. 12. 2021 vzhledem k dočasné pracovní neschopnosti, d) platnost posudku trvale. Zdravotní stav posuzované nelze další léčbou zásadně ovlivnit, kontrola invalidity se proto jeví jako nedůvodná. Právní úprava v § 8 a § 16a zopsz obligatorně nezakotvuje osobní účast posuzované osoby, § 7 vyhlášky o invaliditě stanoví náležitosti posudku. Daný pokles invalidity je tedy možné určit jen za pomocí zjišťovací lékařské prohlídky. 4. Žalobu soud neshledal důvodnou. 5. Soud doplnil dokazování o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 9. 11. 2022, podle něhož posudková komise MPSV shodně s OSSZ a lékařkou námitkového řízení ČSSZ určuje rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, bolestivý páteřní syndrom dominantně bederního úseku degenerativní etiologie bez graf. vyš. verifikované významnější stenotizace páteřního kanálu, či míšní iritace. V souladu s doloženými lékařskými nálezy a na základě vyjádření neurologa přítomného v komisi, hodnotí PK MPSV dané postižení funkčně jako středně těžké, s intermitentními kořenovými iritacemí spíše sensitivního charakteru a variabilně středně těžkou či těžší statodynamickou poruchou. Procentuální ztrátu pracovní schopnosti hodnotí PK MPSV ve shodě s OSSZ i ČSSZ v kapitole XIII, odd. E, pol. 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopností v rozmezí 30-40%. Samostatné vertebrogenní postižení je svými funkčními dopady hodnotitelné na dolní hranici uvedeného procentního pásma, při zohlednění další zdravotní problematiky (smíš. inkontinence) a profese posuzované určuje PK MPSV ztrátu pracovní schopnosti v horní pásmové hranici, tedy 40%. Další zdravotní postižení obsažená v diagnostickém spektru neovlivňují stanovenou hodnotu míry poklesu pracovní schopnosti, neboť jsou funkčně stabilizovaná či funkčně nevýznamná. Nelze hodnotit dle stejné kapitoly, oddílu, položky, písmene d), neboť se nejedná o postižení s trvalými projevy kořenového dráždění, s těžkým poškozením nervů, se závažnými parézami, svalovými atrofiemi, poruchami hybnosti končetin, závažnými poruchami funkce svěračů. Pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není posuzovaná schopna výkonu těžké fyzické práce, práce spojené s manipulací těžkými břemeny, práce ve vynucených neměnných polohách a nepříznivých klimatických podmínkách (vlhko, chlad, průvan). Schopna odpovídajícího pracovního zařazení respektujícího uvedená omezení, s možností střídání poloh sed-stoj. Urologická problematika byla zohledněna. K její reaktivaci komise sděluje, že jde o stav v aktuálně vyšetřovací a léčebné fázi, jejíchž výsledků je nutno vyčkat. Je plánováno kontrolní vyšetření v červenci t.r., jehož výsledek komisi není znám, není známo ani zda vyšetření proběhlo, případně jaký další léčebný postup byl zvolen. Důvody pro aktuální posudkové přehodnocení z titulu uved. dg. jako rozhodující příčiny DNZS zatím nejsou dostatečně relevantní, v budoucnu je však nelze vyloučit. K namítanému vyšetření z 22. 4. 2022 PK MPSV závěrem poznamenává, že výhradně posudkový lékař OSSZ, ČSSZ a PK MPSV je ze zákona oprávněn posoudit zdravotní stav žadatele o důchod, vyhodnotit dle platné vyhlášky o invaliditě odborné lékařské zprávy a nálezy pro posudkové řízení o invaliditě, přiřadit zjištěné zdrav, postižení jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce a zařadit je pod správnou položku stanovenou vyhláškou o posuzování invalidity. 6. Soud vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí 23. 5. 2022 a s ohledem na toto omezení bylo na soudu zhodnotit důvodnost žalobních tvrzení. 7. Žalobkyně v žalobě uvedla, že není schopna pracovat pro neustálé bolesti páteře, a že nemůže sedět, ležet, ani řídit auto. Ovšem toto zdravotní postižení bylo všemi třemi lékařskými posudky zohledněno jako rozhodující zdravotní postižení s tím, že odůvodňuje první stupeň invalidity. Snížená pracovní schopnost žalobkyně byla tím akceptována. 8. Žalobkyně se dále domnívala, že další zdravotní postižení – inkontinence by měla vést k navýšení stupně invalidity o dalších 10 % a v důsledku toho se domnívala, že je invalidní v druhém stupni invalidity. 9. Tuto námitku soud neshledal důvodnou, neboť zjištěných 40 % poklesu pracovní schopnosti, na kterém se shodly všechny lékařské posudky, již zohlednilo i žalobkyní zmíněné problémy gynekologické. Toto zjevně vyplývá z výše shrnutého obsahu posudku posudkové komise MPSV. Bez tohoto zohlednění by nebylo hlavní zdravotní postižení hodnoceno horní hranicí rozpětí, neboť podle názoru posudkových lékařů je míra postižení páteře (vertebrogenní postižení) u žalobkyně sama o sobě na dolní hranici zákonného rozpětí. 10. Další námitka žalobkyně spočívala v tom, že žalobkyně nebyla přizvána na jednání, nicméně posudková komise ve svém posudku stejně jako žalovaná správně uvedly, že je možné posoudit zdravotní stav pouze na základě lékařských zpráv. 11. Třetí námitka spočívala v tom, že podle žalobkyně nebyla respektována zpráva z neurologického oddělení MUDr. Ch. z 22. 4. 2022. Rovněž toto tvrzení nebylo shledáno důvodným, neboť  je zřejmé, že uvedená zpráva je posudkovou komisí MPSV nejen zmíněna, nýbrž také zhodnocena. S ohledem na posuzování žalobkyně podle posledního zaměstnání jakožto poštovní doručovatelky a právě také s ohledem na její další zdravotní gynekologický problém bylo navýšeno snížení pracovní schopnosti ze 30% na 40%. 12. Soud neshledal, že by závěry PK MPSV byly nepřezkoumatelné, nedostatečné nebo že by nějakým způsobem nezohledňovaly objektivní skutečnosti zjistitelné z lékařských zpráv. Bylo přihlíženo ke všem lékařským zprávám a všechny tři posudkové komise dospěly ke stejnému závěru, že se jedná o invaliditu prvního stupně. Soud považuje posudek Posudkové komise MPSV za logický a správný. 13. S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zamítl. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy by na náhradu nákladů řízení měla právo žalovaná, jež měla ve věci plný úspěch. Žalované však žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, ani nepožadovala jakoukoli jejich náhradu, proto nebyla náhrada nákladů žádnému z účastníků řízení přiznána.   Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Plzeň 27. února 2023   Mgr. Jana Komínková  v.r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.