č. j. 17 Ad 3/2023 - 58             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci     žalobkyně: V. B., nar. X, bytem X, proti     žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha,   o žalobě ze dne 14. 2. 2023 proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2022 č.j. X, o invalidní důchod,   takto:     I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. X ze dne 24. 8. 2022, kterým byl žalobkyni přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 25. 11. 2021, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ") Tachov ze dne 22. 3. 2022 činí pokles její pracovní schopnosti 35%. 2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaná zohledňuje její zdravotní stav od návštěvy ortopedické ambulance na poliklinice v Boru u MUDr. N. dne 25. 11. 2021 i přes doložené lékařské zprávy, kde se sleduje zdravotní stav od narození na ortopedické klinice v Plzni, kde podstoupila opakované operace/prolongace 7 x + s nimi přidružené operace s vyjmutím hřebů levé dolní končetiny. Posudkový lékař se zabýval zprávou od MUDr. N. s tím, že v kyčelním kloubu je pokročilá koxartróza 4. stupně. Vzhledem k tomu, že posouzení zdravotního stavu se dělá v nepřítomnosti posuzovaného, nemohl lékař celkově zhodnotit zdravotní stav, tzn. celého pohybového aparátu. Dle sdělení praktické lékařky je žalobkyně ve „stabilizovaném stavu", a potíže má s chůzí v nerovnoměrném terénu, s čímž nesouhlasí. Při rozsahu postižení je zaměření pouze na levý kyčelní kloub nedostačující. Nebyly zohledněny starší lékařské zákroky. Výše zmíněná koxartróza je jedním z projevů celkového postižení pohybového aparátu, kdy není zasažena následky postižení pouze levá dolní končetina. Denní aktivity jsou značně omezené (např. běžné ostříhání nehtů na levé noze, obléknout ponožku, zavázat si tkaničku u boty a další). Podle poslední návštěvy ortopedické ambulance, která byla 8. 2. 2023, je žalobkyně zařazena do pořadníku výměny kyčle, ale je zde velké riziko neúspěchu a následných komplikací, kdy očekávaný výsledek, který by umožnil hodnotnější život se sníženou bolestí, se nejspíše nedostaví. Byla by proto velmi vděčná za možnost přezkoumání zdravotního stavu v její přítomnosti, kde bude možnost zhodnotit stav podle doložené písemné dokumentace a především vizuálně. Nedisponuje podrobnými zprávami a lékařskou zprávou zaměřenou na páteř, vždy se vše zaměřovalo pouze na vrozenou vadu LDK, nikdy nikdo neřešil následky, které znehodnocují výslednou pohyblivost celého těla. Podstatná byla vždy pouze rekonstrukce kyčelního kloubu, nebo posléze při prolongaci LDK stehenní kost. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem žalované dne 24. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně je od 25. 11. 2021 invalidní dle ustanovení § 39 odst. 1 zdp, jde o invaliditu prvního stupně dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII (Postižení svalové a kosterní soustavy), odd. A (Artropatie), položce 1b (Osteoartróza, středně těžké postižení) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 20 - 35 %. Lékař žalované zvolil na základě doložených lékařských zpráv s ohledem na charakter postižení horní hranici vymezeného rozpětí, tj. 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu ustanovení § 3 citované vyhlášky nemění. 4. Žalobu soud neshledal důvodnou. 5. Soud doplnil dokazování o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, pracoviště v Plzni (dále jen „PK MPSV“), ze dne 16. 8. 2023, podle něhož je žalobkyně v péči ortopedie pro vrozenou luxaci I. kyčelního kloubu, zkrat LDK - stav po opakovaných operacích v dětství, nyní koxartróza IV. st. Byla posuzována jako administrativní pracovnice. Byla vyšetřena v komisi ortopedem: Přichází bez pomůcky, sama se svleče, obleče, napadá na LDK. Sekundární skolióza při zkratu LDK 3 cm se středně těžkým omezením hybnosti TH L páteře. Jedná se o těžké postižení statiky a dynamiky levého kyčle, lehčí postižení dynamiky pravého kyčle a kolenních kloubů a středně těžké postižení statiky a dynamiky TH L páteře. 6. Posudková komise MPSV shodně s OSSZ i ČSSZ hodnotí stěžejní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s rozhodujícím vlivem na pracovní schopnost, pokročilou levostrannou koxartrózu v postdysplast. terénu s anamnézou opakovaných korekčních operací levého kyčle v dětství. Z doložené odborné dokumentace a vyšetření ortopeda v komisi vyplývá objektivizace středně těžkého až těžšího funkčního nálezu v postiženém kyčelním kloubu, lehčí abreviace LDK, sekundární skolióza hrudně bederní páteře s funkčním postižením středního st. Z funkčního hlediska lze intaktním hodnotit pravý kyčelní kloub a oba kolenní klouby. V souladu s uvedenými skutečnostmi hodnotí PK MPSV procentuální ztrátu pracovní schopnosti v kapitole XIII, odd. A, pol. 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a to i při absenci průkazu minimálně duálního funkčně významného postižení velkých kloubů, avšak se zohledněním kompenzatorního, funkčně středně významného páteřního postižení. Pro uvedenou položku dané kapitoly a oddílu je vymezena míra poklesu pracovní schopnosti v taxačním rozmezí 20-35%, s přihlédnutím k pokročilému CT nálezu v postiženém kloubu stanovena horní hranice uvedeného procentního rozpětí 35%. Současně komise sděluje, že §3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. nevyužívá, neboť pro jeho použití nejsou dány podmínky. Výsledná míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 35% odpovídá invaliditě I. st. S datem vzniku 25. 11. 2021. Nelze hodnotit dle stejné kapitoly, oddílu, položky, písmene c) nebo d), neboť se nejedná o těžké ani zvláště těžké funkční postižení dvou a více nosných kloubů dolních končetin s těžkým postižením pohybových schopností. Pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není posuzovaná schopna výkonu těžké fyzické práce, práce spojené s manipulací těžkými břemeny, práce ve vynucených neměnných polohách, s dlouhou chůzí po nerovném terénu. Schopna odpovídajícího pracovního zařazení respektujícího uvedená omezení, administrativní činnost, pro kterou má posuzovaná odpovídající vzdělání, se jeví jako vyhovující. 7. Z výše shrnutých okolností vyplývá, že PK MPSV dospěla ke stejným závěrům jako předchozí dvě posudkové komise ve správním řízení, tedy že žalobkyně je invalidní v prvním stupni, a to od 25. 11. 2021, tj. od data aktuálního ortopedického lékařského nálezu. Soud zhodnotil posudek PK MPSV samostatně i v souvislosti s ostatními podklady ve správním spisu a dospěl k závěru, že posudek je s nimi v souladu, je přezkoumatelný, jeho závěry jsou logické. 8. Žalobkyně v žalobě především namítala, že nebyly zohledněny starší lékařské zákroky, kterých žalobkyně již několik absolvovala. Dále namítala, že nebyla posudkově zhodnocena v osobní přítomnosti, tedy není zřejmé, jaké má skutečné potíže. A třetí žalobní námitka spočívá v tvrzení, že se kromě levého kyčelního kloubu objevují i problémy s páteří. 9. K první námitce žalobkyně PK MPSV uvedla, že se při posuzování zdravotního stavu zabývá i staršími lékařskými zprávami doloženými k posudkovému řízení, tyto však mají pouze informativně – anamnestický význam. Pro stanovení ztráty pracovní schopnosti jsou rozhodujícími lékařské nálezy aktuálního charakteru, převážně ne starší jednoho roku. 10. PK MPSV zohlednila i druhou žalobní námitku, když uvedla, že velmi pečlivě prostudovala nejen doloženou lékařskou dokumentaci, nýbrž posuzovaná byla současně v komisi vyšetřena odborným lékařem z oboru ortopedie. 11. K námitce žalobkyně, že se jí objevují již i problémy s páteří, PK MPSV uvedla, že posuzovaná byla s posudkovým závěrem PK MPSV podrobně obeznámena a vzhledem k výraznější ventilaci frekventnějších vertebroalgií jí bylo doporučeno zvážit absolvování případného neurologického vyšetření s časovým odstupem. 12. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že se PK MPSV i dostatečným a přezkoumatelným způsobem vypořádala se všemi žalobními námitkami a dospěla ke shodnému závěru jako předchozí posudkové komise, totiž že žalobkyně je v podstatě schopna vykonávat práci odpovídající jejímu vzdělání a dosavadnímu pracovnímu zařazení administrativní pracovnice, neboť je schopna se samostatně pohybovat, byť občas tedy s pomůckami, tudíž rozsah postižení byl ponechán na úrovni invalidity prvního stupně. 13. Posudková komise se zabývala i staršími zprávami, avšak správně uvedla, že rozhodující pro přiznání invalidního důchodu je aktuální skutkový stav, tj. v daném případě aktuální zdravotní stav žalobkyně. 14. A ohledně tvrzených problémů s páteří posudková komise vysvětlila správně žalobkyni, že ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí nebyly dosud doloženy lékařskými zprávami další problémy žalobkyně neurologického charakteru, které však lze předpokládat, a proto jsou nutná nová vyšetření, event. na základě nich podání nové žádosti o invalidní důchod. 15. S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy by na náhradu nákladů řízení měla právo žalovaná, jež měla ve věci plný úspěch. Žalované však žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, ani nepožadovala jakoukoli jejich náhradu, proto nebyla náhrada nákladů žádnému z účastníků řízení přiznána.   Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Plzeň 23. října 2023   Mgr. Jana Komínková  v.r. samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.