č. j. 57 A 65/2023 – 50     USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaj), soudce Mgr. Aleše Smetanky a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci   žalobce:   M. M. bytem X proti   žalovanému:   Krajský úřad Plzeňského kraje sídlem Škroupova 1760/18, 301 00 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2023, č. j. PK-RR/2756/23, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2023, č. j. PK-RR/2756/23, jímž žalovaný zrušil usnesení Magistrátu města Plzně, Odboru stavebně správního ze dne 9. 5. 2023, č. j. MMP/204640/23. Tímto prvoinstančním usnesením správní orgán přerušil podle § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů řízení o žádosti společnosti TERASY ŠVABINY s.r.o. o umístění stavby „bytové domy R. II“ na pozemcích parc. č. Xa, parc. č. Xb, parc. č. Xc, parc. č. Xd, parc. č. Xe, parc. č. Xf, parc. č. Xg, parc. č. Xh, parc. č. Xi, parc. č. Xj, parc. č. Xk, parc. č. Xl, parc. č. Xm a Xn v k. ú. X do doby rozhodnutí soudu ve věci spornosti. Žalobce se žalobou spojil návrh na přiznání odkladného účinku a na vydání předběžného opatření. 2. Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Ustanovení § 68 písm. e) s. ř. s. stanoví, že  je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Konečně dle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Soud posoudil obsah napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba je nepřípustná a je namístě ji odmítnout. 3. Ve správním soudnictví se lze domáhat ochrany proti rozhodnutí správního orgánu, přičemž se musí jednat o úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. Rozhodnutí, které žalobce žalobou napadl, takovým rozhodnutím není. Napadené rozhodnutí není v žádném ohledu konečné. V jeho důsledku naopak (znovu) pokračuje správní řízení před správním orgánem I. stupně, a teprve on svým rozhodnutím bude moci zasáhnout do práv a povinností účastníků řízení. Tuto skutečnost opakovaně potvrdila i judikatura Nejvyššího správního soudu – k tomu srov. např. rozsudek ze dne 25. 5. 2022, č. j. 7 As 327/2021-22, bod 11. V právě uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud pojednal i o výjimkách z daného pravidla, nicméně žádná z takových výjimek se na věc žalobce nevztahuje. I spornost účastenství v řízení může být předmětem opravných prostředků proti prvoinstančnímu rozhodnutí, žalobce tudíž neztrácí možnost potenciálního uplatňování svých práv v řízení. Musí nicméně mít na paměti, že žádost o přerušení řízení je pouze dílčím úkonem v širším řízení o žádosti o umístění stavby. 4. K tomu soud nad rámec nezbytného odůvodnění dodává, že jestliže se zrušené prvoinstanční usnesení týkalo přerušení řízení, ani po „obsahové stránce“ by nebyl soudní přezkum možný. Správní soudy totiž setrvale judikují, že rozhodnutí o přerušení řízení je rozhodnutím o vedení řízení, a jako takové je ze soudního přezkumu vyloučeno podle § 68 písm. e) ve spojení s § 70 písm. c) s. ř. s. Opět platí, že vadu řízení je možné popřípadě namítat v odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby, popř. v žalobě proti konečnému rozhodnutí. 5. Ve světle skutečnosti, že žaloba byla podána proti rozhodnutí, jež není správním rozhodnutím ve smyslu soudního řádu správního, a soudní přezkum byl tudíž vyloučen, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s. o odmítnutí žaloby (výrok I.). Protože řízení o žalobě bylo skončeno procesním rozhodnutím, nemohl se soud zabývat věcnými argumenty obsaženými v žalobě. Z důvodu nepřípustnosti žaloby soud neprojednal ani návrh na vydání předběžného opatření a na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť oba tyto instituty přicházejí v úvahu jen u žalob přípustných. Nepřípustnost žaloby by za žalobce nemohl zhojit ani ustanovený zástupce, proto soud nerozhodoval o žádosti o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce soudem. 6. Ve výroku II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Lhůta bude zachována, bude-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 2. října 2023 Mgr. Lukáš Pišvejc v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.