č. j. 77 A 52/2022 - 52 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců     JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci   žalobkyně:   A. S., nar.: X, bytem X, zastoupená JUDr. Emilem Flegelem, advokátem, se sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha, proti   žalované:   Obecní policie Strašice,  se sídlem Strašice 40, 338 45 Strašice, zastoupena Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem, se sídlem V Malé Doubravce 1242/27, 312 00 Plzeň, v řízení na ochranu proti nečinnosti žalované v řízení o žádosti žalobkyně o poskytnutí informace ze dne 8. 8. 2022 takto: I. Žalovaná je povinna do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodnout o té části žádosti žalobkyně, v níž žádá o poskytnutí informace, který konkrétní strážník obecní policie stanovil v oznámení ze dne 6. 7. 2022, č. j. OPS-361-64/2022, pokutu, na základě jaké správní úvahy a podle kterého zákonného ustanovení.   II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč, a to k rukám jejího zástupce, JUDr. Emila Flegela, advokáta.       Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobkyně žádostí ze dne 8. 8. 2022 žádala o poskytnutí informace podle § 14 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále též: „ZSPI“), přičemž pod bodem č. 3 své žádosti žádala o sdělení, který strážník obecní policie stanovil pokutu, na základě jaké správní úvahy a podle kterého zákonného ustanovení. 2. Učinila tak v návaznosti na informaci, která jí byla žalovanou poskytnuta dne 5. 8. 2022 na základě její žádosti ze dne 22. 7. 2022, v níž požadovala poskytnutí informace týkající se písemnosti č. j. OPS-361-64/2022 doručené společnosti Smart Coatings s.r.o. Tato listina, nazvaná coby oznámení, informovala jmenovanou společnost o výsledku měření dodržování rychlostního limitu v obci Strašice, při němž bylo zjištěno, že dne 6. 7. 2022 v 15:22:23 hodin byla v obci naměřena rychlost vozidla tov. zn. Honda, RZ X, 76 km/hod. Tím byl dle citované listiny spáchán přestupek, za který přísluší pokuta 1 500 Kč, jež je splatná do 15 dnů od doručení oznámení na blíže uvedený bankovní účet. V případě nezaplacení má být věc postoupena „správnímu orgánu města Rokycany“ jako přestupek. 3. Jelikož žalovaná v přípisu ze dne 22. 8. 2022, kterým na žádost žalobkyně o informace ze dne 8. 8. 2022 reagovala, požadované informace nesdělila, podala žalobkyně stížnost dle § 16a odst. 1 písm. c) ZSPI. Žalovaná pak dne 26. 8. 2022 požadované informace žalobkyni poskytla, právě kromě informace požadované pod bodem č. 3 žádosti, k níž sdělila, že pokuta byla stanovena strážníkem, který podepsal oznámení o přestupku, správní úvaha a odkaz na zákonné ustanovení jsou uvedeny v tomto oznámení, a proto není třeba je opakovat. 4. Žalobkyně spatřuje nečinnost žalované ve skutečnosti, že její žádost o poskytnutí informace nebyla řádně vyřízena, přestože bezvýsledně vyčerpala prostředky k ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Obsah žaloby 5. Žalobkyně v žalobě poukázala na to, že žalovaná jí poskytla požadovanou informaci pouze částečně, když na otázku pod číslem 3 její žádosti uvedla, že pokuta byla stanovena strážníkem, který podepsal oznámení o přestupku, správní úvaha a odkaz na zákonné ustanovení jsou uvedeny v tomto oznámení, a proto není třeba je opakovat. Žalobkyně však žádným oznámením o přestupku nedisponuje. Žalovaná tedy fakticky odmítla část žádosti o poskytnutí informace, aniž by o tom vydala rozhodnutí, je proto nečinná. 6. Dále žalobkyně konstatovala, že bezvýsledně vyčerpala prostředky k ochraně proti nečinnosti žalované podáním stížnosti v souladu s § 16a odst. 1 písm. c) ZSPI. Ochrana před nečinností jí však nebyla nadřízeným správním orgánem poskytnuta. Sama žalovaná do dne podání žaloby o relevantní části žádosti o informace nerozhodla, ani neposkytla požadovanou informaci v plném rozsahu Vyjádření žalované 7. Žalovaná zrekapitulovala procesní průběh věci a uvedla, že uplatněná žalobní námitka představuje přepjatý formalismus bazírující zřejmě na faktu, že žalovaná nemohla oznámit přestupek provozovateli vozidla, a pokud tak učinila, nejednalo se o zákonný postup a žalobkyně přitom takové nezákonné oznámení o přestupku od žalované sama neobdržela. 8. Z obsahu žádosti o informace ze dne 22. 7. 2022 je ale evidentní, že žalobkyni byla známa písemnost označená jako „Oznámení“, v její příloze pak „Oznámení podezření ze spáchání přestupku – dokumentace“, adresovaná společnosti Smart Coatings s.r.o. V této písemnosti byl popsán zjištěný skutek, který byl kvalifikován jako přestupek, listina obsahovala odkaz na zákonné ustanovení, byl v ní formulován požadavek na zaplacení pokuty a u podpisu této listiny bylo výslovně uvedeno jméno a funkce strážníka žalované. 9. Když žalovaná v obsahu vyřízení podané stížnosti odkazovala žalobkyni na oznámení o přestupku a konstatovala, že jeho obsah není třeba opakovat, aniž by tuto listinu blíže označila, právem se domnívala, že žalobkyně rozumí, o jaké oznámení o přestupku se jedná a s příslušnými požadovanými informacemi se z jeho obsahu může seznámit stejně, jako to bezpochyby učinila před podáním žádosti o poskytnutí informace. 10. Žalovaná považuje žalobu za šikanózní úkon. Místo toho, aby se provozovatelka vozidla, společnost Smart Coatings s.r.o., řádně bránila proti nezákonnému zásahu žalované, který představovalo oznámení ze dne 6. 7. 2022, č. j. OPS-361-64/2022, žalobkyně, která je dle mínění žalované sama tím, kdo přestupek spáchal (případně osoba jí blízká), formalisticky zneužívá postupu podle ZSPI a zbytečně zatěžuje soudní moc. Replika žalobkyně 11. Žalobkyně k vyjádření žalované podala repliku, v níž uvedla, že žalovaná zakládá svou nečinnost na ničím nepodložené domněnce, pokud uvádí, že měla za to, že žalobkyně rozumí, o jaké oznámení o přestupku se jedná a s příslušnými informacemi se může seznámit i sama. Pokud by se žalobkyně mohla s požadovanými informacemi seznámit, pak by nežádala o jejich poskytnutí. 12. Domněnky a účelové spekulace žalované jsou pro posouzení projednávané věci irelevantní. Relevantní je pouze to, zda byla žalobkyni v zákonné lhůtě poskytnuta požadovaná informace, a pokud nebyla, zda o tom bylo v souladu s ZSPI vydáno rozhodnutí. V dané věci však požadovaná informace poskytnuta nebyla, ani nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti. 13. Žalobkyně přitom vyčerpala řádný opravný prostředek na ochranu před nečinností, kterým je stížnost. Pokud by se žalovaná skutečně domnívala, že žalobkyně disponuje požadovanou informací, nejpozději po podání stížnosti by se dozvěděla, že tomu tak není. Dále by mohla v souladu s § 16a odst. 5 ZSPI požadovanou informaci buď poskytnout, nebo vydat rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace. Posouzení věci 14. Soud ve věci rozhodl bez jednání, neboť s tím obě sporné strany výslovně souhlasily ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s. 15. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí: „Ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“ 16. Soud se nejprve zabýval otázkou splnění podmínek řízení. 17. Specifickým projevem subsidiarity správního soudnictví v poměrech řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je podmínka řízení spočívající ve vyčerpání prostředků ochrany před nečinností správního orgánu poskytovaných příslušným procesním předpisem. Je-li pak žalováno na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu dle ZSPI, je třeba považovat za prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně žadatele o informace proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. stížnost podle § 16a ZSPI (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 4. 2017, č. j. 4 As 12/2017-21). 18. V nyní posuzované věci žalobkyně tento prostředek ochrany využila. Jak soud zjistil ze správního spisu, učinila tak podáním ze dne 24. 8. 2022, které je také výslovně jako stížnost na postup při vyřizování žádosti o poskytnutí informace označeno. Žalobkyně se však poskytnutí jí žádané informace ani přes podanou stížnost nedočkala; stejně tak nebylo o její žádosti o poskytnutí informace rozhodnuto ani negativně ve smyslu § 15 ZSPI. Tato podmínka řízení byla v projednávané věci splněna. Protože nebyly zjištěny ani žádné jiné nedostatky v podmínkách řízení, přistoupil soud k věcnému projednání žaloby. 19. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobkyně dne 8. 8. 2022 požádala s odkazem na ustanovení § 14 ZSPI žádost o poskytnutí tří informací, a to v návaznosti na předtím již poskytnutou informaci týkající se oznámení o přestupku vydaném žalovanou dne 6. 7. 2022, č. j. OPS-361-64/2022 adresovaného společnosti Smart Coating s.r.o. Žalobkyně konkrétně požádala o tyto informace: 1) na základě jakého právního titulu byla stanovena pokuta, když přitom neexistuje rozhodnutí o přestupku? 2) podle kterého zákona a paragrafů bylo ve věci postupováno? 3) který konkrétní strážník obecní policie stanovil pokutu, na základě jaké správní úvahy a podle kterého zákonného ustanovení? Na tuto žádost o poskytnutí informací reagovala žalovaná přípisem datovaným dne 22. 8. 2022, v němž uvedla, že „oznámení o přestupku č. j. OPS-361-64/2022 bylo zrušeno s tím, že věc bude postoupena příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. O těchto skutečnostech bude společnost Smart Coatings s.r.o. písemně vyrozuměna.“ 20. Právě proti tomuto způsobu vyřízení své žádosti o informace brojila žalobkyně shora zmíněnou stížností, v níž navrhla, aby buď povinný subjekt v rámci autoremedury v souladu s § 16a odst. 5 ZSPI požadovanou informaci poskytl, nebo aby nadřízený orgán podle § 16a odst. 6 písm. b) ZSPI žalovanému přikázal, aby žádost vyřídil.  21. Ze způsobu a textace úkonu, jímž žalovaná vyřídila stížnost žalobkyně, soud dovozuje, že měla zřejmě za to, že skutečně postupovala ve smyslu § 16a odst. 5 ZSPI. Podle tohoto ustanovení: „Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku sníží úhradu, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.“ Je tomu tak jednak proto, že stížnost evidentně nebyla předložena nadřízenému orgánu, jak stanoví § 16a odst. 4 ZSPI, ale rozhodoval povinný subjekt sám. Žalovaná současně ve vyřízení stížnosti přímo dvě ze tří žalobkyní žádaných informací poskytla, když uvedl: „Vaše žádost o poskytnutí informace ze dne 08.08.2022 byla vyřízena v souladu se zákonem. Požadovaná informace byla povinným subjektem, kterým je podle § 1 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, Obecní policie Strašice jakožto orgán Obce Strašice, poskytnuta v podobě sdělení o zrušení Vám známého oznámení o přestupku, z jehož vydání ve spojení s řečeným oznámením o přestupku, pokud se jedná o Vaše otázky, je dáno, že: 1. pokuta nebyla stanovena na základě právního titulu, 2. ve věci nebylo postupováno podle zákona, a 3. pokuta byla stanovena strážníkem, který podepsal oznámení o přestupku, přičemž jeho správní úvaha a odkaz na zákonné ustanovení jsou výslovně uvedeny v tomto oznámení, a proto je není třeba opakovat.“ 22. Z tohoto způsobu vyřízení stížnosti je ovšem patrné, že kromě toho, že žalovaná ve stanovené lhůtě nepředložila stížnost se spisovým materiálem nadřízenému orgánu, nebyla žalobkyni ani poskytnuta informace, o kterou žádala pod bodem 3. své žádosti ze dne 8. 8. 2022, ani nebylo rozhodnuto o odmítnutí této části její žádosti. 23. Soud přitom nepřehlédl, že žalovaná zjevně vychází z toho, že žalobkyni je obsah oznámení o přestupku znám, a zná tedy i informaci, o kterou žádá pod bodem 3 své žádosti. Současně je ovšem třeba konstatovat, že žalovaná pro tento svůj závěr nemá jiný podklad, než je způsob formulace původní žádosti o informace, kterou žalobkyně podala dne 22. 7. 2022. Nejedná se tedy o spolehlivý důvod k zaujetí takového stanoviska, neboť obecně není vyloučeno, aby žalobkyně disponovala informací o tom, že společnosti Smart Coatings s.r.o. byla doručena určitá listina i o tom, jak zní jistá část jejího obsahu, aniž by jí však současně byla známa ta informace, o jejíž poskytnutí žádala.  Závěry žalované, které prezentovala ve svém vyjádření k žalobě, tak nejsou postaveny najisto (tak by tomu bylo kupř. tehdy, kdyby žalovaná měla prokázáno, že se žalobkyně s předmětnou listinou skutečně seznámila, nebo jí tato alespoň byla doručena). Tím méně lze za prokázané považovat tvrzení žalované, že to byla sama žalobkyně, kdo předmětný přestupek spáchal, případně osoba jí blízká. Obecně vyloučeno to jistě není, ale pro formulaci takového závěru nejsou ve správním spise obsaženy žádné podklady. V daném případě se tak jedná jen o ničím nepodloženou spekulaci žalované. 24. Především je však nutno konstatovat, že způsob, kterým žalovaná procesně naložila s příslušnou částí žádostí žalobkyně, neodpovídá zákonu a má za následek, že se žalovaná vskutku ocitla v prodlení s vyřízením příslušné části žádosti o poskytnutí informace. Pokud by totiž žalovaná skutečně mínila, že žalobkyni není na místě informaci poskytnout, měla v příslušné části žádost žalobkyně odmítnout dle § 15 odst. 1 ZSPI a své rozhodnutí řádně odůvodnit. Tak by umožnila žalobkyni, aby se proti jejímu rozhodnutí odvolala podle § 16 odst. 1 ZSPI. Žalovaná však v dané části informaci ani neposkytla, ani nerozhodla o odmítnutí části žádosti, ani stížnost nepředložila se spisovým materiálem nadřízenému orgánu, čímž vytvořila procesní stav, který neumožňuje žalobkyni postupovat jinak než podáním nečinnostní žaloby. Závěr a náklady řízení 25. Z toho důvodu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Výrokem I. tohoto rozsudku proto podle § 81 odst. 2 s. ř. s. žalované uložil, aby rozhodl o té části žádosti žalobkyně, v níž se domáhá poskytnutí informace, který konkrétní strážník obecní policie stanovil pokutu, na základě jaké správní úvahy a podle kterého zákonného ustanovení. Žalovaná musí nezbytně postupovat podle zákona, tj. buď žádanou informaci poskytnout, nebo vydat rozhodnutí o odmítnutí této části žádosti o informace. 26. Soud se také zabýval stanovením přiměřené lhůty k takovému rozhodnutí žalované. Přihlédl přitom k tomu, že sama žalovaná o stížnosti žalobkyně na postup při vyřizování žádosti o informace mínila rozhodnout autoremedurou. Ustanovení § 16a odst. 5 ZSPI takovému postupu vymezuje lhůtu 7 dnů. Stanovení jakkoli delší lhůty v tomto rozsudku by přitom popíralo smysl právní úpravy poskytování informací. Není navíc zřejmé, z jakého důvodu by žalovaná k příslušnému rozhodnutí potřebovala lhůtu jakkoli delší, nebude tedy ani ona takto stanovenou lhůtou nijak poškozena. Z toho důvodu soud stanovil žalované k vydání rozhodnutí lhůtu 7 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. 27. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. Při rozhodování o nákladech řízení se soud vyšel z § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož: „Nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů.“ Účastníkem, který měl ve věci plný procesní úspěch, je žalobkyně. 28. Přiznaná náhrada nákladů řízení je představována uhrazeným soudním poplatkem za podanou žalobu ve výši 2 000 Kč, odměnou za právní zastoupení žalobce za 2 úkony právní služby: příprava a převzetí právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) a sepis a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Ke každému úkony náleží náhrada hotových výdajů po 300 Kč, celkem 600 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, byla odměna zástupce za poskytnuté úkony právní služby a náhrada hotových výdajů navýšena o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy o 1 428 Kč. Celková náhrada nákladů tak činí 10 228 Kč. 29. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za učiněnou repliku ze dne 3. 11. 2022, neboť soud ji k podání repliky nevyzýval a tato replika nepřinesla žádné nové skutečnosti relevantní pro rozhodnutí věci. Soud dále žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů ze sdělení ze dne 13. 12. 2022, v němž uvedla, že žaloba směřuje proti Obecní policii Strašice a jako přílohu připojila žalobu v totožném znění s opravenou identifikací žalované jako Obecní policie Strašice. Tímto podáním žalobkyně odstraňovala vady původně podané žaloby. Za takový úkon nenáleží náhrada nákladů řízení, neboť ta již byla žalobkyni přiznána za podání samotné žaloby. 30. Ke splnění povinnosti nahradit náklady řízení bylo žalované určeno platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. a stanovena přiměřená lhůta podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. (s přihlédnutím k možnostem žalované tuto platbu realizovat).     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Plzeň 31. ledna 2023 Mgr. Jaroslav Škopek v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.