č. j. 17 Ad 22/2023 – 79               ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobkyně:   L. R.  proti     žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5,     v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 6. 2023, č. j. X.,   takto:   I. Rozhodnutí žalované ze dne 20. 6. 2023, č. j. X. a jemu  předcházející rozhodnutí žalované ze dne 16. 1. 2023, č. j. X. se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 16. 1. 2023, č. j. X. žalovaná zvýšila žalobkyni ode dne 30. 6. 2022 výši invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3  zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Rokycany ze dne 7. 11. 2022 není žalobkyně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění invalidní pro invaliditu prvního stupně, ale byla dle           § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění uznána od 30. 6. 2022 invalidní pro invaliditu druhého stupně. Dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Rokycany ze dne 7. 11. 2022 poklesla žalobkyni její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 50 %. Invalidní důchod pro invaliditu  druhého stupně činil ke dni vydání napadeného rozhodnutí 12 151 Kč.    2. Žalobkyně proti tomuto závěru brojila námitkami, ve kterých namítala, že jakožto samoživitelka se dvěma nezaopatřenými dětmi není schopna z tohoto důchodu vyjít a zároveň, že její zdravotní stav jí neumožňuje nastoupit do zaměstnání. S ohledem na to, navrhla přehodnocení jejího zdravotního stavu a přiznání invalidity pro invaliditu třetího stupně a to alespoň dočasně, dokud se její zdravotní stav nezlepší. Dále popsala, že došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu a také to, jaké jsou její zdravotní obtíže. Žalovaná zamítla námitky žalobkyně rozhodnutím ze dne         20. 6. 2023, č. j. X. V řízení o námitkách nechala žalovaná vypracovat posudek svým lékařem, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně spadá pod kapitolu XIII (Postižení svalové a kosterní soustavy), odd. E (Dorzopatie a spondylopatie) položku 1c (Bolestivý syndrom páteře včetně svalů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének, se středně těžkým funkčním postižením) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje hodnoty v rozmezí 30 - 40 %. Lékař žalované zvolil hodnotu při  horní hranici daného rozmezí, tedy 40 %. Vzhledem k vlivu zdravotního stavu žalobkyně na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, zvýšil podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity tuto hodnotu o dalších 10 procentních bodů. Celkem tak pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil 50 %. 3. Proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 6. 2023, č. j. X. brojí žalobkyně žalobou, v níž namítá, že její zdravotní stav se stále zhoršuje a popisuje své zdravotní potíže. Uvedla, že se zhoršuje i její psychický stav a je nucena užívat stále více léků, v důsledku čehož nemůže chodit do zaměstnání. Závěrem uvedla, že s invalidním důchodem pro invaliditu druhého stupně není schopna vyžít. S ohledem na výše uvedené, navrhla přezkoumání a zvýšení invalidního důchodu zpětně od ledna 2023.   4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že přezkumem zdravotního stavu žalobkyně nedošlo k potvrzení námitek žalobkyně. Žalovaná uvedla, že subjektivní pocity, úvahy a vlastní vyhodnocení zdravotního stavu žalobkyně nejsou důvodem pro uznání její invalidity, tím je jedině posudková rozvaha vycházející z objektivně zjištěného zdravotního stavu posudkovými lékaři. S ohledem na to, že žalobkyně nesouhlasí s medicínským posouzením vlastního zdravotního stavu, zpochybňuje správnost stanovení míry procentuálního poklesu a objektivnost posudku, navrhla žalovaná provedení důkazu odborným lékařským posouzením. Konkrétně navrhla důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci. Posouzení věci 5. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích výše shrnutých žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)].  O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2    s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně. 10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesly nejméně o 35 %, nedosahovaly však více než 49 %, nešlo tak ani o invaliditu druhého, ani invaliditu třetího stupně (podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona o důchodovém pojištění), nýbrž o invaliditu prvního stupně  podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise určila, že u žalobkyně je rozhodující  příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1c) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je vertebrogenní algický syndrom s dominantním postižením krční a bederní páteře se stavem po operaci krční páteře z indikace spondylosy a hernie disku C6-7. Míru poklesu pracovní schopnosti u žalobkyně posudková komise stanovila v celkové hodnotě 35 %. Za datum vzniku příslušného stupně invalidity posudková komise určila den 4. 8. 2021. Platnost posudkovou komisí stanovena do     31. 3. 2026.  11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobkyně a s lékařskými zprávami předloženými v řízení před soudem. V řízení před soudem byli účastníci seznámeni se složením posudkové komise a s obsahem posudku. Soud proto posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. 12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídá 35 %, což podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě prvního stupně.   Závěr 13. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobkyně je invalidní v druhém stupni, byla obě její rozhodnutí založena na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto obě její rozhodnutí zrušil pro vady podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 3 a 4 s. ř. s.). 14. Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita prvního stupně žalobkyně vznikla ke dni         4. 8. 2021 a od té doby trvá (§ 78 odst. 6 s. ř. s.). 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto, tak že nebyla náhrada nákladů žádnému z účastníků řízení přiznána, neboť se obě strany při jednání náhrady nákladů řízení výslovně vzdaly.   Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (§ 12 odst. 1, § 102, § 104a, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.).   Plzeň 30. července 2024   Mgr. Jana Komínková v.r. samosoudkyně                                                                   Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.