č. j. 35 Ad 25/2024 - 46 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci   žalobce:   P. S. proti   žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X. ze dne 15. 3. 2024,    takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 15. 3. 2024 a jemu předcházející rozhodnutí č. j. X. ze dne 20. 12. 2023 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 90 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Řízení před správním orgánem 1. Žalobce byl v roce 2022 shledán invalidním v prvním stupni. Rozhodnutím č. j. X. ze dne 20. 12. 2023 žalovaná odňala žalobci invalidní důchod, neboť na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karlovy Vary dospěla k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí 25 %. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, invaliditu podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 2. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami. Nesouhlasil s tím, že se v jeho případě jedná pouze o středně těžké omezení pohybu pravého ramene. Po několika rehabilitacích, lázeňské léčbě, operaci v roce 2022 a následných dalších rehabilitacích je hybnost jeho kloubu stále velmi omezená. Nadto trpí atrózou II. stupně v pravém rameni. Z lékařské zprávy ze dne 26. 6. 2023 ja patrné, že je tento stav již trvalý. Lékař okresní správy sociálního zabezpečení nezohlednil, že od operace žaludku, kterou podstoupil v roce 2018, se jeho problémy s žaludkem nezlepšily, což vyplývá z kontrolního vyšetření ze dne 14. 11. 2023. Jelikož u něho stále problémy přetrvávají, nemůže brát léky na bolest pravého ramene, zad. Lékař okresní správy sociálního zabezpečení se v posudku nezabýval dopadem jeho zdravotního stavu na jeho pracovní uplatnění. Žalovaná námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu XV (Funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddíl B (Postižení končetin), položky 3b (Ztuhnutí nebo omezení pohybu v ramenním kloubu, loketním kloubu/ kloubech; středně těžké omezení hybnosti jednoho nebo dvou kloubů, omezení funkce končetiny pro manipulaci a přenášení těžkých předmětů) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 15-25 %. Posudkový lékař zvolil horní hranici daného rozmezí, tj. 25 %, čímž zohlednil postižení jednoho kloubu žalobce, jeho psychické postižení a profesi. Tuto hodnotu již nezvýšil. Rovněž tedy uzavřel, že žalobce není invalidní v žádném stupni. II. Řízení před soudem 3. Proti rozhodnutí žalované o námitkách žalobce brojil žalobou. Namítl, že jeho zdravotní stav nebyl správně posouzen. Jeho žalobní námitky se víceméně shodovaly s jeho námitkami ve správním řízení: nebyla zohledněna jeho omezená hybnost pravého ramene, které je nadto postiženo artrózou II. stupně, tento stav je trvalý, i po operaci žaludku má nadále problémy. Nad rámec toho nebylo zohledněno jeho onemocnění páteře. Žalobce zdůraznil, že od roku 2022 bylo vypracováno celkem pět posudků k posouzení jeho zdravotního stavu ve vztahu k invaliditě. Na základě prvního mu byl invalidní důchod přiznán. Na základě následujících dvou mu byl invalidní důchod ponechán, ale po vypracování čtvrtého posudku mu byl již invalidní důchod odebrán, přitom posudkový lékaři vycházeli po celou dobu ze stejné lékařské dokumentace. Invalidní důchod mu byl zároveň odebrán ve chvíli, kdy nastoupil na brigádu v důsledku tíživé finanční situace. 4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, shrnula závěry vlastního námitkového a posudkového řízení. S ohledem na žalobní námitky navrhla důkaz posudkem Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. III. Posouzení věci 5. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Obecná východiska 6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce. Zároveň tento postup navrhla i žalovaná. Závěry posudkové komise 10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly o 35 %, a proto se v jeho případě jednalo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise u žalobce shledal dominantním postižení, jak ho vymezuje kapitola XV, oddíl B, položka 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tedy ve shodě s posudkovým lékařem dospěla k závěru, že se jedná o ztuhnutí nebo omezení pohybu v ramenním kloubu, loketním kloubu/ kloubech se středně těžkým omezením hybnosti jednoho nebo dvou kloubů, omezením funkce končetiny pro manipulaci a přenášení těžkých předmětů. Jak již bylo uvedeno výše, pro tuto diagnózu vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 15–25 %. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobce posudková komise zvolila rovněž na horní hranici, tj. 25 %, a to s ohledem na rozsah pohybového omezení v postiženém ramenu. Tuto hodnotu podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity zvýšila o 10 %. Celkově tedy míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí 35 %, což odpovídá invaliditě prvního stupně. Za datum vzniku příslušného stupně invalidity posudková komise určila den 5. 1. 2022, tedy den, kdy byla žalobci prvně přiznána invalidita prvního stupně. Platnost stanovila do 31. 8. 2027.   11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobce není schopen práce fyzicky těžké s manipulací s těžkými břemeny a s nadměrnou zátěží horních končetin. Je schopen výkonu práce odpovídající pracovnímu zařazení s výše uvedenými omezeními. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobce. Soud tedy posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. Vůči složení posudkové komise a obsahu posudku účastníci nic nenamítli. 12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídá 35 %, což podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě prvního stupně, která byla dána jak ke dni napadeného rozhodnutí žalované o námitkách, tak i ke dni jemu předcházejícímu rozhodnutí, jímž byl žalobci invalidní důchod odňat.   IV. Závěr 13. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobce není invalidní, byla obě její rozhodnutí založena na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto její rozhodnutí zrušil pro vady podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 3 a 4 s. ř. s.).  14. Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita prvního stupně žalobci vznikla ke dni 5. 1. 2022 a trvá do 31. 8. 2027 (§ 78 odst. 6 s. ř. s.). 15. Procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil vůči procesně neúspěšné žalované (§ 60 odst. 1 věty první s. ř. s.). Náhrada nákladů řízení se skládá z hotových výdajů na poštovní služby ve výši 90 Kč (obálka na č. l. 9 soudního spisu). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 27. září 2024 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce     Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.