Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSPL:2024:35.Az.9.2024.21
Datum rozhodnutí11.06.2024
SoudKSPL
Spisová značka35 Az 9/2024
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
HesloAzyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku
Ke staženíPDF

Odůvodnění

č. j. 35 Az 9/2024 - 21 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci   žalobce:  I. A. posledním známým pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Balková, proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MV-44625-3/OAM-2024 ze dne 19. 3. 2024,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Řízení před správním orgánem 1. Žalobce podal dne 13. 3. 2024 již čtvrtou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žádost nijak neodůvodnil. Protože žalovaný neshledal žádné nové skutečnosti od podání předchozí žalobcovy žádosti, zastavil řízení podle § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Rovněž dospěl k závěru, že od posouzení předchozí žádosti nedošlo ve Kyrgyzstánu k žádným zásadním změnám v politické či bezpečnostní situaci, které by mohly mít vliv na posouzení žalobcovy nynější žádosti. II. Řízení před soudem 2. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou. V ní namítl, že o mezinárodní ochranu žádal z důvodu hrozícího nebezpečí ze strany rodiny bývalého prezidenta Kyrgyzstánu, se kterou se dostal do sporu. Spory vyústily ve vyhrožování a pronásledování, a tudíž musel žalobce před 17 lety opustit zemi. Žalovaný dostatečně neposoudil bezpečnostní situaci v Kyrgyzstánu, když vycházel z informace odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra o Kyrgyzstánu (Bezpečnostní a politická situace v zemi) ze dne 4. 4. 2023, tedy z rok staré informace. Za tu dobu se situace v Kyrgyzstánu změnila. Aktuálně v zemi probíhají nepokoje zejména s ohledem na politický vývoj. V roce 2022 nepokoje spojené s boji o hranice území vyústily v ozbrojený konflikt. Podle žalobce byly dány důvody pro udělení mezinárodní ochrany, popřípadě doplňkové ochrany. Zcela jistě však byly dány důvody pro udělení národního humanitárního azylu. 3. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou. Žalobce neuvedl žádné nové skutečnosti, ani nepoukázal na žádnou podstatnou změnu okolností jeho případu. Nic z toho neshledal ani žalovaný. III. Posouzení věci 4. Žaloba není důvodná. Žalobce v další opakované žádosti ze dne 13. 3. 2024 neuvedl žádné důvody, proč o mezinárodní ochranu žádá. Ze správního spisu pak nevyplynula žádná podstatná změna okolností a žalobce ji v řízení před soudem neprokázal. Opakovanost žádosti a předmět přezkumu 5. Ministerstvo u opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany nejprve posoudí její přípustnost, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a téhož zákona. Neuvede-li žadatel takové důvody (a ty se ani neobjevily), ministerstvo řízení o žádosti zastaví (rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 3 Azs 6/2011-96 ze dne 6. 3. 2012, č. 2642/2012 Sb. NSS). Opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany tedy neslouží k upřesňování či skutkovému doplňování předchozí žádosti. Jejím hlavním smyslem je postihnout případy, kdy se objeví takové závažné skutečnosti, které by mohly ovlivnit postavení žadatele a které nemohl uplatnit vlastní vinou během předchozího řízení (rozsudek NSS č. j. 9 Azs 5/2009-65 ze dne 11. 6. 2009). U další opakované žádosti platí obdobné požadavky. Odůvodnění správního rozhodnutí o zastavení řízení podle § 11a odst. 3 zákona o azylu, musí obsahovat zdůvodněný závěr, že cizinec v další opakované žádosti neuvádí žádné nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany, které nemohl uplatnit v předchozích žádostech, a nedošlo k takové zásadní změně situace v zemi původu, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti. Změna oproti řízení prvé opakované žádosti spočívá v tom, že rozhodnutí o zastavení řízení o další opakované žádosti nebude zpravidla nutné odůvodňovat natolik důkladně jako v případě první opakované žádosti. Pokud by v obou těchto rozhodnutích byly řešeny stejné otázky, nic nebrání odkazu na relevantní části předchozího rozhodnutí (rozsudek NSS č. j. 9 Azs 185/2017-38 ze dne 3. 10. 2017). 6. Z uvedeného lze dovodit, že v nynějším řízení není rozhodná otázka, zda žalobce splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Žalobce podal svou již čtvrtou žádost o mezinárodní ochranu. Úkolem soudu je pouze přezkoumat, zda žalovaný tuto (další) opakovanou žádost správně vyhodnotil jako nepřípustnou a zda ji místo toho neměl znovu věcně posoudit. 7. Na uvedeném nic nemění ani čl. 46 odst. 3 (tzv. „procedurální“) směrnice 2013/32/EU. Podle tohoto ustanovení mají členské státy povinnost zajistit, aby účinný opravný prostředek obsahoval úplné a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky, včetně případného posouzení potřeby mezinárodní ochrany, a to alespoň v řízeních o opravném prostředku u soudu prvního stupně. Povinnost úplného a ex nunc posouzení v kontextu opakované žádosti o mezinárodní ochranu znamená, že pokud by se teprve v řízení před soudem objevily nové skutečnosti, potenciálně relevantní pro udělení mezinárodní ochrany, které žadatel objektivně nemohl uvést dřív, soud má povinnost se těmito skutečnostmi zabývat. Uvedenou povinnost ale nelze vykládat tak, že by krajský soud při přezkumu rozhodnutí o opakované žádosti (slovy směrnice o „následné žádosti“) měl místo žalovaného meritorně posoudit, zda žalobce splňuje či nesplňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Tím by nepřípustně nahrazoval rozhodovací činnost žalovaného (srov. rozsudek KS v Brně č. j. 41 Az 7/2023-25 ze dne 29. 3. 2023). Okolnosti případu žalobce 8. Žalobce v řízení před správním orgánem svoji žádost nijak neodůvodnil. V řízení před soudem pak začal tvrdil, že se do Kyrgyzstánu nemůže vrátit ze strachu z rodiny bývalého prezidenta, se kterou měl spory, a kvůli které zemi opustil. Rovněž se obával nepokojů, které se tam měly odehrávat. Dále žalobce předložil nedatovaný dopis Ministerstvu vnitra, podle něhož měl v ČR konflikt s občanem Kyrgyzstánu. Všechna tato tvrzení mohl žalobce uvést již v řízení před žalovaným, avšak neučinil tak. Za toho stavu je soud nemůže hodnotit, neboť ani žalovaný k tomu nedostal příležitost. Na okraj soud poznamenává, že žalobce byl dne 13. 3. 2024 poučen o tom, že důvody žádosti musí uvést co nejdříve, protože s ním nebude veden samostatný pohovor. 9. Žalobci nelze přisvědčit v tom, že by se žalovaný bezpečnostní situací v zemi původu dostatečně nezabýval. V posuzované věci nebylo zjevné, ke kterým aspektům situace v zemi původu bylo namístě informace obstarávat. S ohledem na absenci konkrétních tvrzení žalobce tak žalovaný vyšel z informace odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra o Kyrgyzstánu (Bezpečnostní a politická situace v zemi) ze dne 4. 4. 2023. Na jejím základě žalovaný dospěl k přiléhavému závěru, že v Kyrgyzstánu nedošlo k takové zásadní změně situace, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti. Přestože jde o informaci z dubna 2023, nepovažoval ji soud ke dni rozhodnutí žalovaného v březnu 2024 za zastaralou. O zastaralosti této informace nevypovídá ani odkaz žalobce na internetové stránky Ministerstva zahraničních věcí neboť ty neobsahují žádné konkrétní informace týkající se přímo žalobce, popřípadě obecné změny situace, která by na žalobce mohla mít vliv. Stručně řečeno, nestabilita politické situace v Kyrgyzstánu byla předmětem již předchozích řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany a z ničeho neplyne, že by došlo k nějaké podstatné změně odůvodňující věcné posouzení nynější žádosti žalobce.  IV. Závěr 10. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků řízení tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [§ 32 odst. 8 písm. a) zákona o azylu]. Plzeň 11. června 2024 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky