č. j. 55 A 21/2024 – 38         USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla, soudce zpravodaje Mgr. Jana Šmakala a soudkyně Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci   žalobkyně: M. T. zastoupená advokátem JUDr. Ing. Pavlem Cinkem, LL. M., MBA, sídlem Veleslavínova 363/33, Plzeň,  proti   žalovanému:   Městský úřad Přeštice, sídlem Masarykovo náměstí 107, Přeštice, zastoupený advokátem JUDr. Zdeňkem Knaizlem, sídlem Harantova 511/14, Plzeň, o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu spočívajícímu v nezákonném umístění a následném neodstranění dopravní značky B1 „Zákaz vjezdu všech vozidel (v obou směrech)“ na pozemku par. č. X. v k. ú. X, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který jí bude vyplacen do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. IV. Soud vyzývá žalobkyni, aby do 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení soudu sdělila bankovní spojení, kam jí má být soudní poplatek dle výroku III tohoto usnesení vrácen. Odůvodnění: 1. Žalobkyně brojila proti umístění dopravní značky, která zakazuje vjezd k hasičské zbrojnici. Jde o třetí spor žalobkyně u zdejšího soudu o příjezd k zahradě žalobkyně (srov. sp. zn. 55 A 22/2024, 55 A 33/2022). 2. Nynější věci předcházelo přestupkové řízení se žalobkyní z důvodu porušení sporné dopravní značky. Toto přestupkové řízení bylo zastaveno, neboť se správnímu orgánu nepodařilo ověřit, že sporná značka byla v místě umístěna v souladu s právem, resp. zda vůbec byla právně umístěna (nelze dohledat podkladový akt, kterým byla umístěna). 3. Na základě závěru městského úřadu, že značka možná nebyla vůbec umístěna zákonným způsobem, žalobkyně podala nynější zásahovou žalobu. V ní brojí proti faktickému umístění značky s tím, že značka za toho stavu neměla být umístěna a měla být bezodkladně odstraněna. 4. Žalovaný ve svém vyjádření mimo jiné uvedl, že žaloba je nepřípustná. Žalobkyně proti značce musí brojit návrhem na zrušení opatření obecné povahy. Samotná značka pojmově nemůže představovat nezákonný zásah. Dále pak rozvedl důvody, pro které se domnívá, že značka byla umístěna po právu, a proč značka žalobkyni nekrátí na jejích právech. 5. V replice žalobkyně uvedla, že faktická existence značky jí způsobuje potíže: v případě nedodržení zákazu vjezdu je k žalobkyni volána policie, které musí být celý problém vysvětlován. Žalobkyně také nemůže proti značce brojit jako proti opatření obecné povahy, neboť žádné opatření obecné povahy nebylo dohledáno. Není možné ani vyvolat incidenční spor ve smyslu § 101a odst. 1 věty druhé s. ř. s., neboť přestupkové řízení bylo zastaveno. Z hlediska subsidiarity jednotlivých návrhů tak žalobkyni zbývá jen žaloba na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s. Důvody nepřípustnosti žaloby 6. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je nepřípustná ze dvou důvodů: dopravní značka pojmově nemůže představovat nezákonný zásah a ochrany bylo (teoreticky) možné se domáhat jinými právními prostředky. 7. Smysl dopravní značky je obvykle v tom, že neurčitému okruhu účastníků silničního provozu stanovuje konkrétní povinnost. Nejde tedy o zásah ve smyslu § 82 s. ř. s., neboť není vůči konkrétnímu účastníku provozu přímo zaměřena. Dojde-li v jejím důsledku vůči konkrétnímu účastníku provozu k přímému zásahu do práv, jde o zásah, vůči kterému je možné se bránit jinými právními prostředky (§ 85 s. ř. s.)  8. V rozhodovací praxi je ustálen závěr, že dopravní značka je opatřením obecné povahy, resp. jeho vnějším projevem (srov. rozsudky NSS č. j. 1 Ao 1/2005-98 ze dne 27. 9. 2005, č. 740/2006 Sb. NSS, č. j. 2 Ao 3/2008-100 ze dne 7. 1. 2009, č. 1794/2009 Sb. NSS, č. j. 1 Aos 1/2012-30 ze dne 18. 7. 2012, č. 2709/2012 Sb. NSS). 9. Povaha dopravní značky jako vnějšího projevu opatření obecné povahy se nemění v závislosti na tom, zda se podaří dohledat vlastní opatření obecné povahy jako podkladový akt pro faktické umístění značky. Stále jde o opatření obecné povahy. Vůči němu je třeba brojit návrhem podle § 101a s. ř. s., zásahová žaloba je proto nepřípustná (§ 85 s. ř. s.). V případě absence (dokumentace) podkladového opatření obecné povahy tam, kde mělo být vydáno, je dán důvod pro zrušení opatření obecné povahy a značky jako jeho vnějšího projevu pro nepřezkoumatelnost (z nedávné doby srov. rozsudek KS v Ústí nad Labem č. j. 40 A 9/2023-54 ze dne 23. 4. 2024). 10. Lze tedy uzavřít, že pokud žalobkyni vadí konkrétní značka u vjezdu k hasičské zbrojnici, je třeba podat návrh na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a s. ř. s. (ten žalobkyně ostatně podala pod sp. zn. 55 A 22/2024, byť směřuje proti nově vydanému opatření obecné povahy). Tuto úpravu nelze obcházet podáním zásahové žaloby v rozporu s její subsidiární povahou. 11. Žalobkyně má pravdu v tom, že stávající značku fakticky nemůže napadnou návrhem podle § 101a s. ř. s., neboť nemá zachovány lhůty k podání abstraktního návrhu (§ 101b s. ř. s.) a fakticky se jí nepodaří vyvolat incidenční spor, protože ji přestupkový orgán odmítá potrestat. To však na věci nic nemění. 12. Smyslem správního soudnictví je mimo jiné ochrana jednotlivce před nezákonnými zásahy do jeho veřejných subjektivních, převážně hmotných práv (§ 2, § 4 s. ř. s.). Pakliže přestupkový orgán odmítá žalobkyni udělit pokutu na základě sporné značky, je zřejmé, že k zásahu do jejích práv nemůže dojít. Za toho stavu není třeba, aby žalobkyně měla možnost vyvolat incidenční spor ve smyslu § 101a odst. 1 věty druhé s. ř. s. 13. Ve vztahu k samotné značce je pak zřejmé, že ta se v místě nachází již řadu let. Pokud žalobkyně nesouhlasila s jejím umístěním, měla se bránit v zákonné lhůtě (§ 101b odst. 1 s. ř. s.). Pokud se žalobkyně nebránila včas, není to problém zákonné úpravy přezkumu opatření obecné povahy ani důvod pro podání zásahové žaloby. Závěr 14. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně brojila vůči sporné značce nepřípustně zásahovou žalobou, ač měla podat návrh na zrušení opatření obecné povahy. Návrh na zrušení opatření obecné povahy však ve skutkových poměrech případu žalobkyně není možné podat, neboť lhůta k jeho podání marně uplynula a není dán ani incidenční spor, kterým by lhůtu k podání návrhu bylo možné obejít. Za toho stavu nebylo třeba žalobkyni poučovat o možné změně žaloby, neboť nynější žaloba ani změněná žaloba nemohu být věcně projednány. 15. Žalobkyně podala nepřípustnou žalobu (§ 85 s. ř. s.), kterou není možné věcně projednat ani v žádném jiném řízení. Soudu ji proto odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů od jeho doručení u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 27. září 2024 Mgr. Alexandr Krysl v.r. předseda senátu    Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.