č. j. 55 A 32/2023 - 64 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla, soudce Mgr. Jana Šmakala a soudkyně Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci   žalobce: J. L. zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně, sídlem Legerova 148, Kolín, Proti   žalovanému:     Krajský úřad Plzeňského kraje, sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. PK-DSH/6589/23 ze dne 9. 5. 2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:    I. Řízení před správními orgány 1. Žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Stod, který nevyhověl žádosti žalobce o přerušení řízení a zároveň zamítl jeho námitky proti provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče a provedený záznam 12 bodů potvrdil podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).  II. Řízení před soudem 2. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou. Předně namítl, že žalovaný zcela ignoroval jím předložená rozhodnutí jiných správních orgánů, která se týkala shodných či podobných věcí. Z těchto rozhodnutí vyplynulo, že se správní orgány zabývají způsobilostí jednotlivých podkladů, na základě nichž pak dochází k jednotlivým záznamům bodů do bodového hodnocení řidiče (např. rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje č. j. KUJCK-24343/2020 ze dne 13. 2. 2020). Žalovaný tak porušil zásadu rovnosti účastníků řízení a rozhodl v rozporu se zásadou legitimního očekávání spočívající v požadavku obdobného postupu správních orgánů ve shodných či podobných věcech. Dále žalobce nesouhlasil s tím, že by žalovaný nemohl posuzovat pokutové bloky. Žalovaný vycházel pouze z oznámení o uložení pokut, s čímž žalobce nesouhlasil. Oznámení musí být vždy porovnáno s rozhodnutím, jímž je dotyčný uznán vinným z přestupku. Žalobce měl výtky k deseti pokutovým blokům. Namítl, že v nich nebyla řádně uvedena totožnost osoby, která měla spáchat přestupek, informace o době, místě a čase spáchaného přestupku, zároveň tam byla zkratkovitě uvedena právní kvalifikace přestupku. Naopak v blocích chybělo, zda se jednalo o úmyslné či nedbalostní jednání. Rovněž žalobce namítl nezřetelnost vyplněné výše pokuty a měl pochybnosti o řádném zaznamenání přestupku (včetně jeho podpisu a podpisu oprávněné osoby). Měl tedy za to, že nebylo postaveno na jisto, komu, kdy, kde a za který přestupek byla uložena pokuta. Strohé a zkratkovité formulace uvedené v blocích tyto nedostatky nemohly zhojit.   3. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou. Žalobce podal proti všem provedeným záznamům bodů písemné námitky, načež bylo zahájeno správní řízení a následně vydáno rozhodnutí městského úřadu. Žalobce ve správním řízení rozhodnutí jiných správních orgánů nepředložil. Rozhodnutí správních orgánů, které žalobce označil v žalobě, nejsou rozhodnutími žalovaného, a tudíž k nim nemohlo být v průběhu správního řízení přihlíženo. Žalovaný řádně přezkoumal všechny napadené pokutové bloky. Záznamy o jednotlivých přestupcích souhlasí s oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení a dále s údaji zaznamenanými v evidenci. III. Posouzení věci 4. Žaloba není důvodná. 5. Soud předně uvádí, že v nynější věci se jedná o jeden z mnoha případů, kdy právní zástupce žalobce uplatňuje typizovanou žalobní argumentaci, a to bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti daného případu (srov. např. rozsudky Krajského soudu v Plzni č. j. 77 A 1/2020-67 ze dne 19. 7. 2021, č. j. 57 A 98/2021-61 ze dne 25. 2. 2022, č. j. 57 A 84/2020-71 ze dne 2. 3. 2022, č. j. 77 A 49/2022-69 ze dne 14. 12. 2022 a č. j. 55 A 22/2023-73 ze dne 31. 1. 2024). Nynější věc se od obvyklého průběhu odlišuje v tom, že část pokutových bloků, na jejichž základě došlo k provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče, byla ke dni rozhodování správních orgánů již skartována. Soud i přesto dospěl k závěru o nedůvodnosti podané žaloby, neboť povšechné námitky žalobce nebyly způsobilé zpochybnit oznámení o uložení pokuty za přestupek. Skartace některých pokutových bloků tak v poměrech konkrétního případu neměla vliv na nezbytný postup správních orgánů ani na posouzení věci. 6. Žalobce uplatnil dvě obecně formulované žalobní námitky. Zaprvé namítl, že žalovaný zcela ignoroval ustálenou rozhodovací praxi správních orgánů k důkazní nezpůsobilosti pokutových bloků, čímž narušil jeho legitimní očekávání. Zadruhé namítl, že žalovaný nesprávně vycházel pouze z oznámení o uložení pokut za přestupky. Měl přitom vycházet z pokutových bloků, ke kterým měl žalobce také výtky. Odlišná praxe jiných správních orgánů 7. K první žalobní námitce soud uvádí, že žalobce v průběhu správního řízení žádnou konkrétní odlišnou správní praxi ani netvrdil, ani neprokázal, na což správně poukázal žalovaný ve svém vyjádření k žalobě. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce uplatnil argumentaci v podobě blokových citací textu z jiných případů, které neměly zřejmou souvislost s jeho případem. Jiná rozhodnutí správních orgánů neoznačil, nepředložil, ani jimi neargumentoval konkrétně. Nelze proto přisvědčit žalobcově tvrzení, že žalovaný zcela ignoroval jím předložená rozhodnutí jiných správních orgánů, která se týkala shodných či podobných věcí. Podobnost a použitelnost právních závěrů předložených žalobcem totiž z ničeho nevyplynula. 8. Účinnou argumentací odlišnou správní praxí není stav, kdy žalobce obecně odkazuje na správní akty krajských úřadů Moravskoslezského kraje či Jihočeského kraje, přičemž tyto úřady se měly dle žalobce ve zdánlivě obdobných věcech zabývat otázkou způsobilosti jednotlivých rozhodnutí pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče [viz vyjádření žalobce k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 29. 3. 2022 (patrně ze dne 29. 8. 2022, dle razítka na přední stránce doručeno městskému úřadu totiž dne 2. 9. 2022) na č. l. 53 správního spisu a doplnění odvolání ze dne 10. 2. 2023 na č. l. 6 správního spisu]. 9. Žalobce až v žalobě označil několik rozhodnutí jiných správních orgánů a také je přiložil. Soud jen podotýká, že ani v jednom případě se nejednalo o rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje či Jihočeského kraje, která žalobce zmiňoval v řízení před žalovaným. Předložená rozhodnutí neměly správní orgány k dispozici, neboť je žalobce předložil až nyní v řízení před soudem, správní orgány se jimi tudíž nemohly zabývat. Nadto i kdyby daná rozhodnutí skutečně potvrzovala jiný přístup správních orgánů při rozhodování skutkově i právně obdobných věcí, nelze přehlížet, že se jednalo o rozhodovací praxi jiných orgánu, kterou by žalovaný nebyl vázán (srov. rozsudek NSS č. j. 6 As 252/2018-46 ze dne 27. 3. 2019, odst. 23). Legitimní očekávání se vztahuje k rozhodování konkrétního správního orgánu. Žalobce však v řízení netvrdil a ani nedoložil, že by městský úřad a žalovaný rozhodovali ve skutkově a právně obdobných věcech jinak (srov. rozsudek NSS č. j. 9 As 12/2021-56 ze dne 25. 2. 2021, odst. 17).   Způsobilost pokladů pro záznam bodů do registru řidičů 10. Podle druhé žalobní námitky žalovaný nemohl vycházet pouze z oznámení o uložení pokut, ale měl přezkoumat pokutové bloky, ke kterým měl žalobce rovněž výtky.  Tak tomu ovšem podle setrvalé judikatury není, zákonný postup správního orgánu závisí na okolnostech případu a způsobu obrany žalobce. 11. Je nutné rozlišovat mezi řízením o jednotlivých přestupcích a řízením o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu, neboť tato řízení mají odlišný předmět. V řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů správní orgán zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden. Správní orgán je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci; srov. rozsudky NSS č. j. 9 As 96/2008-44 ze dne 6. 8. 2009, č. j. 1 As 14/2020-28 ze dne 14. 5. 2020, odst. 13). 12. Oznámení o uložení pokuty za přestupek je úředním záznamem a samo o sobě nemůže být důkazem, na jehož základě by správní orgán bez dalšího vzal za prokázané, že se řidič přestupku dopustil, že s ním věc byla projednána v blokovém řízení a že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů. Pokud se v řízení vyskytnou pochybnosti o údajích zde zaznamenaných, je nutné vycházet i z dalších důkazů (srov. rozsudek NSS č. j. 5 As 39/2010-76 ze dne 24. 8. 2010, č. 2145/2010 Sb. NSS). 13. Judikatura správních soudů nicméně setrvává na tom, že ne každé zpochybnění údajů v oznámení o uložení pokuty za přestupek zakládá povinnost správního orgánu k vyžádání dalších listin, které by tyto údaje prokazovaly. 14. Je totiž třeba rozlišovat, kdy je námitka řidiče vyjádřena obecně, od případů, kdy řidič uvede i další skutečnosti, které jeho tvrzení blíže specifikují. V situaci, kdy řidič v řízení o námitkách konkrétně zpochybní údaje zaznamenané v oznámení o uložení pokuty za přestupek, musí správní orgán zpochybňované pokutové bloky zajistit a v rozsahu námitek řidiče se jimi zabývat (srov. rozsudky NSS č. j. 3 As 19/2011-74 ze dne 4. 1. 2012, č. j. 6 As 245/2016-44 ze dne 26. 7. 2017, č. j. 10 As 3/2017-34 ze dne 8. 11. 2017, č. j. 6 As 174/2019-44 ze dne 2. 6. 2021, č. j. 5 As 166/2021-14 ze dne 9. 12. 2022). Správní orgán si tedy musí obstarat pokutové bloky jen tehdy, pokud účastník v souvislosti s daným přestupkem vznese konkrétní námitku, v opačném případě ho povinnost vyžádat pokutové bloky netíží. V situaci, kdy účastník ve správním řízení nic konkrétního nenamítá, se povinnost obstarat si pokutový blok a zabývat se jeho obsahem nepřenáší na krajský soud (srov. cit. rozsudek NSS č. j. 10 As 3/2017-34, odst. 24). Způsobilost pokladů v případě žalobce 15. V námitkách ze dne 11. 7. 2022 žalobce neuvedl nic konkrétního k oznámením o uložení pokut. Neučinil tak ani ve svém vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 29. 8. 2022, ani ve vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 10. 10. 2022. 16. Městský úřad přesto pokutové bloky od policie vyžádal, neboť žalobce ve svém vyjádření ze dne 29. 8. 2022 obecně brojil právě proti pokutovým blokům. Z celkového počtu deseti pokutových bloků byly čtyři (kopie) předloženy městskému úřadu. Zbylých šest pokutových bloků již městskému úřadu zaslány nebyly, neboť ty byly již skartovány. Součástí správního spisu jsou však oznámení o uložení pokut za přestupky, a to ke všem deseti přestupkům, které byly vyřešeny v blokovém řízení, a k nimž měl žalobce výtky. 17. Lze tedy dospět k prozatímnímu závěru, že městský úřad prověřoval způsobilost pokladů pro záznam bodů do registru řidičů, a to i nad rámec nezbytného. 18. V následném odvolání ze dne 5. 1. 2023 proti rozhodnutí městského úřadu o námitkách žalobce opět nic konkrétního netvrdil. Ve svém doplnění odvolání ze dne 10. 2. 2023 k jednotlivým přestupkům uvedl, že téměř všechny pokutové bloky jsou vadné z mnoha důvodů (vadná identifikace osoby, která se měla přestupku dopustit, doby a způsobu spáchání přestupku, zavinění, právní kvalifikace, sankce, místa a data vydání, údaje a podpis oprávněné osoby, rovněž i podpis žalobce). Žalobce tedy prakticky zpochybnil všechny náležitosti pokutových bloků, a to námitkami, které jsou shodné. 19. Soud dospěl k závěru, že tímto způsobem procesní obrany žalobce nezpochybnil údaje zaznamenané v oznámeních o uložení pokut, neboť se jednalo o paušalizovaná a nekonkrétní tvrzení. Žalobce zpochybnil všechny náležitosti pokutových bloků a oznámení o uložení pokut shodnými námitkami, rozdíly spočívají pouze v označeném datu vydání pokutového bloku. Námitky žalobce by bylo možné v této podobě uplatnit proti jakémukoliv pokutovému bloku. 20. Jedná se tedy o typizované, obecné, neidividualizované námitky, které nemohou založit odůvodněnou pochybnost o věrohodnosti údajů zaznamenaných v konkrétních oznámeních o uložení pokut. Za tohoto procesního stavu správních orgány nebyly povinny obstarat chybějící pokutové bloky, popřípadě vést dokazování, které by skartované pokutové bloky nahradilo. 21. V řízení před soudem pak žalobce namítal všechny výše uvedené vady skoro ke všem pokutovým blokům a oznámením o uložení pokut. Ve vztahu k těmto námitkám soud setrvává na svém názoru, že se jedná o paušalizovaná a nekonkrétní tvrzení, která jsou v konkrétních okolnostech případu žalobce i dosti absurdní. Jen pro ilustraci soud uvádí, že žalobce u všech pokutových bloků uplatnil mimo jiné námitku, že „název obce zde není úplný resp. je uveden v nesrozumitelné zkratce“. Žádný z pokutových bloků, které se podařilo ve správním řízení zajistit, touto vadou zjevně netrpí. Pokutový blok ze dne 30. 1. 2022 uvádí obec Plzeň (č. l. 44, 72 správního spisu). Pokutový blok ze dne 17. 2. 2021 uvádí obec Klatovy (č. l. 43, 70 správního spisu). Pokutový blok ze dne 19. 2. 2019 uvádí obec Stod (č. l. 42, 68 správního spisu). Pokutový blok ze dne 6. 3. 2018 uvádí obec Křenovy (č. l. 41, 64 správního spisu). 22. Obdobně by bylo lze jednotlivě vyvrátit i zbylé námitky žalobce. Soud to však neshledal potřebným, neboť kvalita argumentace žalobce předurčuje kvalitu jejího vypořádání soudem. Žalobce se ve skutečnosti s podklady pro rozhodnutí v jeho věci buďto vůbec neseznámil, nebo mu byl jejich skutečný obsah lhostejný. Nemínil je konkrétně zpochybnit. Soud ho tedy nyní nebude přesvědčovat o konkrétních jednotlivostech. 23. Lze proto shrnout, že správní orgány netížila povinnost vyžádání příslušných pokutových bloků, neboť žalobce ve správním řízení netvrdil nic konkrétního k údajům zaznamenaným v oznámeních o uložení pokut. Městský úřad tak pokutové bloky vyžádal nad rámec svých povinností, neboť již z oznámení o uložení pokut je zřejmé, že postupoval správně. S ohledem na absenci konkrétních tvrzení mohly správní orgány vycházet pouze z oznámení o uložení pokut za přestupky, o jejichž obsahu nevznikly rozumné pochybnosti. 24. Na věci nic neměnila ani skartace části pokutových bloků, neboť jak bylo uvedeno výše, žalobce nezpochybnil údaje zaznamenané v oznámeních o uložení pokut, a tudíž správní orgány ani nebyly povinny pokutové bloky vyžadovat. Jinak by tomu bylo za situace, kdy by žalobce učinil konkrétní námitku, kterou by zpochybnil údaje zaznamenané v oznámení o uložení pokuty, a následně by bylo zjištěno, že daný pokutový blok již byl skartován. Za té situace by povinnost důkazní přecházela na správní orgán, který by byl povinen odstranit pochybnosti mezi tvrzením žalobce a údaji zaznamenanými v oznámení o přestupku, tedy i ve skartovaném pokutovém bloku (srov. rozsudek MS v Praze č. j. 5 A 127/2021-40 ze dne 27. 3. 2024). 25. Žalobce dále odkázal na bloky série HG/2014 číslo bloku G 1498901 a série GF/2013 číslo bloku F 0832677. V těchto blocích neměla být dle žalobce dostatečně vymezena individualizace skutku. Naopak na bloku série FC/2013 číslo bloku C1404971, chtěl žalobce poukázat na řádně vyplněný blok. K tomu soud uvádí, že předložené bloky se týkaly jiných osob a nemají zřejmou souvislost s konkrétními okolnostmi případu žalobce. Žalobce tyto bloky ani nepředložil v řízení před správními orgány. Jde tedy o listiny pro zdejší soud zcela bezvýznamné.  IV. Závěr 26. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního („s. ř. s.“). Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 věta první s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů od jeho doručení u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.   Plzeň 31. července 2024   Mgr. Alexandr Krysl v.r. předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.