č. j. 57 A 15/2024 - 22      USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudkyně JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Aleše Smetanky ve věci   žalobce: Tomáš Zahradníček, IČO: 10754504, sídlem Chodský Újezd 173, 348 15 Chodský Újezd, zastoupen JUDr. Adamem Zítkem, advokátem, sídlem náměstí Republiky 60, 347 01 Tachov, proti   žalovanému:   Ministerstvo zemědělství,  sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2024, č. j. MZE-7475/2024-12126 takto: Žaloba se postupuje k vyřízení Městskému soudu v Praze. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou ze dne 2. 4. 2024, doručenou Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) téhož dne, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2024, č. j. MZE-7475/2024-12126 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 3g odst. 6 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zemědělství“) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl námitku žalobce a potvrdil oznámení Státního zemědělského intervenčního fondu, Regionálního odboru Ústí nad Labem, pracoviště Cheb o provedení aktualizace evidence půdy ze dne 13. 12. 2023, č. j. SZIF/2023/0796708. 2. Doručením předmětné žaloby k soudu bylo zahájeno řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 3. Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 64 s. ř. s., soud kdykoliv za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Mezi podmínky řízení patří mimo jiné místní příslušnost soudu. 4. Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. 5. K uvedenému ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud například v usnesení ze dne 23. 6. 2022, č. j. Nad 64/2022-33, v bodě 5: „Klíčovým faktorem pro určení, zda kompetence dané entity dosahují požadované kvality, aby ji bylo možné považovat za správní orgán v uvedeném smyslu, je podle rozšířeného senátu jejich zákonné vymezení – tedy zákonné určení, kdo má tyto kompetence vykonávat, že mu nemohou být beze změny zákona odňaty a že se jich nemůže vzdát. Pokud daná entita musí podle zákona existovat a má určité kompetence, kterých nemůže být zbavena, pak samotná skutečnost, že podléhá určitému metodickému vedení a jiným formám kontroly ústředí a že je tedy v rovině institucionální pouhou součástí určité komplexní instituce, neznamená, že nemá charakter správního orgánu v kompetenčním smyslu.“ 6. V projednávané věci rozhodoval v prvním stupni Státní zemědělský intervenční fond. 7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SZIF“) platí: Zřizuje se Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“). Fond je právnickou osobou se sídlem v Praze. Fond je správním úřadem a náleží do působnosti Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“). 8. Dle § 7 odst. 2 zákona o SZIF podrobnosti o činnosti Fondu, o organizačním uspořádání Fondu a o jeho součinnosti s ministerstvem stanoví statut Fondu, který schvaluje ministr zemědělství. Organizační uspořádání Fondu vychází z příslušných právních předpisů Evropské unie. 9. Ustanovení § 3g odst. 8 zákona o zemědělství stanoví: Fond může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k aktualizaci evidence půdy, popřípadě k úplnému vynětí z evidence půdy; takový postup Fond zahájí vždy, podá-li k tomu podnět vlastník pozemku, na němž se nachází díl půdního bloku. … Odstavce 2 až 7 se vztahují na aktualizaci evidence půdy, popřípadě na úplné vynětí z evidence půdy, podle tohoto odstavce přiměřeně. … 10. Dle odst. 6 téhož ustanovení platí: Proti oznámení podle odstavců 3 až 5 může uživatel podat Fondu nejpozději do 15 dnů ode dne jeho doručení písemnou námitku, která musí být odůvodněna. Podaná námitka nemá odkladný účinek. O podané námitce rozhoduje ministerstvo. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje uživateli a je konečné. 11. Soud ze shora uvedené právní úpravy dovodil, že není místně příslušný k rozhodnutí o předmětné žalobě. V prvním stupni totiž rozhodoval Státní zemědělský intervenční fond, Regionální odbor Ústí nad Labem, pracoviště Cheb. Regionální odbory ani pracoviště však nejsou nadány samostatně svým jménem rozhodovat o právech a povinnostech účastníků řízení a nemají charakter správního orgánu v kompetenčním smyslu, když jejich úkony se vždy přičítají Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu jako takovému. To Státní zemědělský intervenční fond je správním orgánem, kterému zákon svěřuje rozhodovací pravomoci, a sídlí v hlavním městě Praze. Sídlo správního orgánu, který rozhodoval v I. stupni, tak leží ve smyslu příloh zákona o soudech a soudcích v obvodu Městského soudu v Praze. 12. Právnímu názoru soudu nadto nasvědčuje i okolnost, že Městský soud v Praze v typově shodných věcech pravidelně rozhoduje bez ohledu na to, který regionální odbor či které pracoviště de facto rozhodlo – příkladmo lze jmenovat rozsudky Městského soudu v Praze ve věcech spisových značek 9 A 46/2016, 5 A 105/2020 nebo 18 A 5/2023. Ve všech těchto případech figurovaly mimopražské organizační složky Fondu, stejně jako v nyní projednávané věci, přesto v nich meritorně rozhodoval Městský soud v Praze. 13. Podle § 7 odst. 6 věty první s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. 14. Vzhledem k tomu, že zdejší soud není z výše popsaných důvodů k vyřízení podané žaloby místně příslušný, postupuje ji podle § 7 odst. 6 věty první s. ř. s. k vyřízení Městskému soudu v Praze jako soudu příslušnému. 15. Soud závěrem podotýká, že přistoupil k postoupení věci místně příslušnému soudu bezodkladně a aniž by v dané věci činil jiné procesní kroky, a to v souladu s právním názorem vysloveným v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, č. j. Nad 99/2018 – 75, podle kterého „je velmi žádoucí, aby místní příslušnost soud zkoumal vždy co nejdříve po zahájení řízení. Nejsou-li soudu již z žaloby známy okolnosti, které jsou rozhodné pro určení místní příslušnosti, je soud povinen v co nejkratší době od zahájení řízení tyto okolnosti vhodným procesním postupem zjistit, a ověřit tak, zda je jeho místní příslušnost ve věci dána. Stále platí stará nepsaná soudcovská zásada, že soudce si má ujasnit na počátku po obdržení žaloby, zda je jeho úkolem věc projednat a rozhodnout a zda mu v tom nic nebrání. Pokud takové překážky zjistí, má učinit vše, aby se věc dostala bez zbytečného odkladu na stůl toho, komu patří. Není-li tomu tak, má soustředěně postupovat tak, aby bez zbytečných průtahů věc projednal a rozhodl“.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 16. dubna 2024 Mgr. Lukáš Pišvejc v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.