č. j. 57 Ad 4/2024-41     USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudce Mgr. Aleše Smetanky a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobce:   Mgr. Bc. J. K. bytem X zastoupen JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem sídlem náměstí Republiky 2/2, 301 00 Plzeň proti   žalovanému: Státní tajemník v Ministerstvu zdravotnictví sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2024, č. j. MZDR 10049/2024-7/ST, a o návrhu žalobce na předběžné opatření, takto: I. Návrh žalobce na předběžné opatření se zamítá. II. Žalobce je povinen ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření ve výši 1 000 Kč, a to na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 5741000424. Odůvodnění: 1. Žalobce je státním zaměstnancem zařazeným u Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje. V září roku 2018 byl jmenován na služební místo představeného – vedoucího oddělení právního, kontrolního a personálního. Od listopadu téhož roku je ve služebním poměru na dobu neurčitou. Ředitel Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje rozhodnutím ze dne 27. 2. 2024, č. j. 05347/2024, podle § 62 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě zařadil žalobce mimo výkon služby z organizačních důvodů a podle § 62 odst. 2 téhož zákona stanovil žalobci plat ve výši 80 % měsíčního platu. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný shora uvedeným napadeným rozhodnutím a toto rozhodnutí potvrdil. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu ve smyslu § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). 2. Podáním ze dne 3. 9. 2024 navrhl žalobce vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil řediteli KHS povinnost zdržet se konání výběrového řízení na služební místo představeného – vedoucího oddělení personálního a dokumentačního, vyhlášeného dne 28. 8. 2024 pod č. j. KHSPL 24049/2024 S-KHSPL 24049/2021/1, a to do doby pravomocného skončení řízení v projednávané věci. Žalobce tvrdil, že po ukončení pracovní neschopnosti nastoupil na jiné služební místo u Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje. Zjistil, že dne 28. 8. 2024 vyhlásil ředitel této hygienické stanice výběrové řízení na obsazení služebního místa představeného – vedoucího oddělení personálního a dokumentačního, tj. na obsazení služebního místa, z něhož byl žalobce zařazen mimo výkon služby. Pokud bude toto služební místo obsazeno, žalobce se na něj nebude moct vrátit. Z dosavadních kroků příslušného služebního orgánu je zřejmé, že v otázce dalšího služebního zařazení žalobce bude nejspíše postupovat tak, aby žalobce služební poměr ukončil. Žalobce je věku blízkém důchodovému věku. Je tak potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro vážnou újmu hrozící žalobci. Navrženým předběžným opatřením nebude dotčen žádný veřejný ani jiný zájem. 3. Podle § 38 odst. 1 s. ř. s. byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat. 4. Dle § 38 odst. 3 s. ř. s. věta prvá rozhodne soud o návrhu na předběžné opatření bez zbytečného odkladu; není-li tu nebezpečí z prodlení, rozhodne do 30 dnů od jeho podání. 5. Předběžné opatření je výjimečným institutem, jehož účelem je zatímní úprava poměrů účastníků soudního řízení, hrozí‑li pokračováním dosavadního stavu věcí nebo naopak jejich změnou vážná újma. Návrhu na vydání předběžného opatření lze vyhovět za kumulativního splnění několika podmínek. Předně musí být podán návrh na zahájení řízení ve věci samé a musí být podán návrh na vydání předběžného opatření. Tyto dvě podmínky byly splněny, neboť žalobce podal dne 1. 6. 2024 žalobu proti napadenému rozhodnutí a dne 3. 9. 2024 podal návrh na vydání předběžného opatření. Dále musí existovat potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků pro hrozící vážnou újmu. Konečně pokud by mělo dojít k uložení povinnosti třetí osobě (odlišné od účastníků řízení), je nutné, aby po ní bylo možné splnění takové povinnosti spravedlivě požadovat. 6. Stran splnění třetí podmínky pro vydání předběžného opatření spočívající v hrozící vážné újmě soud uvádí, že „smyslem a účelem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků jen ve výjimečných případech, a sice hrozí-li pokračováním dosavadního stavu věcí nebo naopak jejich změnou vážná újma, tj. je-li vzhledem k okolnostem případu pravděpodobné, že taková újma nastane, nedojde-li k zatímní úpravě poměrů účastníků předběžným opatřením. […] Vážnou újmou je v případě, že předběžným opatřením má být podle návrhu účastníka – soukromé osoby uložena povinnost správnímu orgánu, nutno rozumět zejména takový zásah do právní sféry účastníka (resp. pokyn či donucení s obdobnými důsledky), který – v případě, že by byl v řízení ve věci samé shledán sám o sobě nezákonným či shledán součástí nezákonného komplexnějšího postupu správního orgánu – představuje natolik zásadní narušení této jeho sféry, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej, byť dočasně, snášel. Vážnou újmou tedy budou zejména intenzívní zásahy do intimní sféry navrhovatele, do jeho vlastnických práv či do jiných jeho subjektivních práv, zejména těch, která mají povahu práv ústavně zaručených (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2005, čj. 2 Afs 144/2004-110, zveřejněné pod č. 735/2006 Sb. NSS; viz zejm. čl. II. odůvodnění uvedeného usnesení). V praxi půjde zejména o snahy správního orgánu proti vůli účastníka – soukromé osoby získat o účastníkovi informace, jež má k dispozici jen on, odejmout mu věci, které oprávněně drží či má v oprávněné detenci, či zabránit mu ve výkonu jeho práv nebo jej v něm citelně omezit (např. v právu užívat vlastněnou či pronajatou věc, v právu podnikat či provozovat jinou hospodářskou činnost). Vážnou újmou může podle okolností být i komplex úkonů správního orgánu, které by samy o sobě každý jednotlivě za takovou újmu nebylo lze považovat, které však ve svém souhrnu s ohledem zejména na jejich časovou souvislost, cílení a kumulované negativní účinky působí vůči stěžovateli jako intenzívní zásah (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006-37, č. 910/2006 Sb. NSS). Tvrdit a prokázat (resp. alespoň osvědčit prostřednictvím soudu doložených listin) existenci hrozící vážné újmy vyžadující nařízení předběžného opatření je povinností navrhovatele (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2021, č. j. 4 Ao 7/2021-171, bod 10; nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2008, sp. zn. II. ÚS 808/08). 7. Soud je toho názoru, že vzhledem k žalobcovým tvrzením nelze spatřovat v konání výběrového řízení na obsazení služebního místa, z něhož byl žalobce zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, jiným státním zaměstnancem žalobci hrozící vážnou újmu. Žalobce předně vychází z nejistého předpokladu, že dojde k obsazení volného služební místa, na nějž bylo výběrové řízení vyhlášeno. Tento předpoklad však vůbec nemusí být naplněn, neboť podle § 28b odst. 1 zákona o státní službě může dojít ke zrušení výběrového řízení na obsazení volného služebního místa. Samotným konáním výběrového řízení na volné služební místo nemůže žalobci vzniknout vážná újma. 8. Stran hrozící vážné újmy soud uvádí, že žalobce pouze konstatoval, že mu v případě obsazení služebního místa, z něhož byl zařazen mimo výkon služby, hrozí vážná újma, aniž by tuto vážnou újmu konkretizoval či specifikoval její konkrétní projevy (jediným konkrétním tvrzením bylo, že žalobce je ve věku blízkém důchodovému věku, které ale samo o sobě nesvědčilo o tom, že by žalobci hrozila vážná újma). Jinými slovy, žalobce netvrdil, v čem konkrétně má spočívat jemu hrozící vážná újma vyplývající z potenciálního obsazení volného služebního místa. V této souvislosti soud připomíná, že není jisté, že dojde k obsazení volného služebního místa na základě vyhlášeného výběrového řízení. Žalobce své obecné tvrzení o hrozící újmě spojoval se skutečností, která prozatím nenastala a ani v budoucnu nemusí nastat. 9. Z žalobcových tvrzení plyne, že je zařazen na jiném služebním místě, a vykonává tak služební činnost. Pokud by došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí, odpadl by právní titul pro někdejší zařazení žalobce mimo výkon služby z organizačních důvodů a žalobce by se ze současného služebního místa vrátil na dřívější služební místo, z něhož byl mimo výkon služby zařazen (jak je ostatně žalobci vzhledem k jeho návrhovým tvrzením zřejmé – srov. poslední věta bodu II. návrhu). S případnými komplikacemi spojenými s takovým postupem v případě obsazení služebního místa, z něhož byl žalobce zařazen mimo výkon služby, jiným státním zaměstnancem se bude muset zákonným způsobem vypořádat příslušný služební orgán. Úvaha o těchto možných komplikacích je však v současné době ryze hypotetická, neboť, jak soud uvedl výše, nelze předjímat, zda služební místo, z něhož byl žalobce zařazen mimo výkon služby, bude na základě vyhlášeného výběrového řízení obsazeno jiným státním zaměstnancem. Zároveň tyto možné komplikace nepostihují ani tak žalobce, jako příslušný služební orgán. 10. Tvrzení žalobce o možném dalším postupu služebního orgánu stran služebního zařazení žalobce, směřujícím k ukončení služebního poměru žalobcem, bylo pouze spekulativní. I sám žalobce tvrdil, že služební orgán bude nejspíše postupovat tak, aby žalobce služební poměr ukončil. Předmětem projednávané věci je zákonnost napadeného a prvoinstančního rozhodnutí a řízení vedoucího k jejich vydání. Jiné potenciální postupy služebních orgánů předmětem projednávané věci nejsou. V případě, že by v budoucnu došlo k, dle žalobcova přesvědčení, nezákonnému skončení jeho služebního poměru, může se žalobce opět obrátit s žalobou na soud. 11. Soud tak uzavírá, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky pro nařízení žalobcem požadovaného předběžného opatření, neboť žalobce dostatečně konkrétně netvrdil, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu. Soud proto výrokem I. tohoto usnesení žalobcův návrh na předběžné opatření zamítl. 12. Protože soud návrh na předběžné opatření zamítl, nevyžadoval pro své rozhodnutí vyjádření žalovaného ani správního orgánu prvního stupně, kterému měl dle žalobcova návrhu uložit povinnost (srov. § 38 odst. 2 s. ř. s.). 13. O náhradě nákladů řízení, které případně vznikly v souvislosti s návrhem na vydání předběžného opatření, rozhodne soud až v rozhodnutí, jímž bude řízení o věci samé skončeno (srov. § 145 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s § 64 s. ř. s. a § 61 odst. 1 s. ř. s.). 14. Závěrem soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé. 15. K výroku II. tohoto usnesení soud uvádí, že rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podléhá podle položky 5 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích platí, že jde‑li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích „[p]oplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až j), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší“. Proto soud výrokem II. tohoto usnesení žalobci uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření ve výši 1 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Soudní poplatek lze zaplatit nejen převodem na uvedený bankovní účet soudu, ale i tak, že soudu bude doručeno podání opatřené kolkovými známkami výše uvedené hodnoty, vydanými před 1. 1. 2024. Poučení: Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. Rozhodnutí o předběžném opatření může soud zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu (§ 38 odst. 4 věty první s. ř. s.). Plzeň 11. září 2024 Mgr. Lukáš Pišvejc v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.