č. j. 17 Ad 25/2024 - 57             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobce: V. Š., narozen X, bytem X, zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Petrem Jebasem, sídlem Svahová 1537/2, 101 00 Praha, proti   žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 9. 2024, č. j. X,   takto:   I. Rozhodnutí žalované ze dne 23. 9. 2024, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 146 Kč k rukám zástupce žalobce Mgr. et Mgr. Petru Jebasovi a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.   Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 14. 6. 2024, č. j. X žalovaná zamítla žalobci žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), a to pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, neboť dle posudku Institutu zdravotního stavu ze dne 11. 6. 2024 je žalobce nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.   2. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami, ve kterých namítal, že posudek o invaliditě je vydán na základě nesprávně a neúplně zjištěného zdravotního stavu žalobce. Žalobce požádal o přiznání invalidity třetího stupně. Žalovaná zamítla námitky žalobce rozhodnutím ze dne 23. 9. 2024, č. j. X. V řízení o námitkách nechala žalovaná vypracovat posudek o invaliditě Institutem posuzování zdravotního stavu ze dne 17. 9. 2024. Z tohoto posudku vyplynulo, že se nadále jedná o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu, poklesla pracovní schopnost žalobce o 60 %. Rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV (Funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddílu A (Postižení hlavy, krku, těla, položce 7c (Funkční poruchy po polytraumatu s mnohačetnými poúrazovými následky (zejména kombinované postižení hlavy, hrudníku a končetin) – těžké poruchy přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje hodnoty v rozmezí 50 - 60 %. Pokles pracovní schopnosti žalobce byl stanoven ve výši 60 %. 3. Proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 9. 2024, č. j. X brojí žalobce žalobou, v níž namítá, že posudek o invaliditě ze dne 17. 9. 2024 je v rozporu s nálezy lékařů. Z jednotlivých lékařských zpráv totiž vyplývá, že žalobce má velmi vážné zdravotní problémy, které ho výrazně omezují při jeho pohybových aktivitách. Žalobce dále namítá, že posuzující lékař, který vyhotovil posudek ze dne 17. 9. 2024, neměl na rozdíl od jiných lékařů možnost žalobce vyšetřit a z toho důvodu nelze dle žalobce považovat tento posudek za objektivní. Dle žalobce také posudkový lékař nijak nevysvětlil, proč jím stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti nijak nenavýšil. 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že posudek posudkového lékaře ze dne 17. 9. 2024 dostatečně zdůvodňuje jaké položky byly použity pro posudkový závěr a proč nelze použít položku uznávající vyšší pokles pracovní schopnosti. Žalovaná současně uvedla, že důvodem uznání invalidity nejsou subjektivní pocity a úvahy žalobce, vlastní vyhodnocení zdravotních potíží, ani tvrzení jiných lékařů, ale jen posudková rozvaha vycházející výhradně z objektivně zjištěného zdravotního stavu posudkovými lékaři. Uvadla taktéž, že v případě úplné a dostačující zdravotnické dokumentace lze posudek vypracovat v nepřítomnosti žalobce, a to i v případě, že nebude jeho žádosti vyhověno. Přítomnost posuzované osoby na jednání je nezbytná pouze v případě, kdy je zdravotnická dokumentace neúplná a některé nálezy jsou nejednoznačné, případně rozporné. Žalovaná shrnula, že v daném případě, kdy není u žalobce objektivně prokázána, posudkově uznána a vyhodnocena invalidita třetího stupně, nelze správní žalobě vyhovět, s ohledem na to, navrhla žalovaná, aby soud žalobu zamítl. Posouzení věci 5. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích výše shrnutých žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)].  O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce. 10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly nejméně o 70 %, a proto se v jeho případě jedná o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise u žalobce shledala míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 60 % podle kapitoly XV, odd. A, položky 7c vyhlášky o posuzování invalidity. V horní hranici posudková komise hodnotila i s přihlédnutím k následkům dávného úrazu levého kolene a k devastaci žilního systému. Vzhledem k tomu, že žalobce není schopen využívat dostatečné vzdělání, zkušenosti a znalosti a pokračovat v předchozí výdělečné činnosti, posudková komise rozhodla podle § 4 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity, že se tato hodnota zvyšuje o 10 %. Míru poklesu pracovní schopnosti u žalobce posudková komise stanovila v celkové hodnotě 70 %. Za datum vzniku příslušného stupně invalidity posudková komise určila den 15. 5. 2024. Platnost posudkovou komisí stanovena trvale. 11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobce a s lékařskými zprávami předloženými v řízení před soudem. V řízení před soudem byli účastníci seznámeni se složením posudkové komise a s obsahem posudku, přičemž proti nim nic nenamítli. Soud proto posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. 12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídá 70 %, což podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě třetího stupně, která byla dána ke dni napadeného rozhodnutí žalované. Závěr 13. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobce je invalidní v druhém stupni, bylo její rozhodnutí založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto její (předmětnou žalobou napadené) rozhodnutí zrušil pro vady podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.). 14. Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita třetího stupně žalobce vznikla ke dni 15. 5. 2024 a od té doby trvá (§ 78 odst. 6 s. ř. s.). 15. Procesně úspěšný žalobce má vůči neúspěšné žalované straně právo na náhradu řízení (§ 60 odst. 1 věty první s. ř. s.). Žalovaná je proto povinna do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 146 Kč za dva úkony právní služby po 1 000 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepisu žaloby [§ 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) ve spoj. s § 7, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 3 advokátního tarifu] a dva režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. To vše navýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 546 Kč. Celková výše se tedy rovná částce 3 146 Kč.   Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.  Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (§ 12 odst. 1, § 102, § 104a, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.).   Plzeň 7. března 2025   Mgr. Jana Komínková v.r. samosoudkyně                                                                 Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.