č. j. 35 A 1/2025 – 26     USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci   žalobkyně: A. M. E. zastoupená advokátkou Mgr. Ing. Lenkou Pechovou, sídlem Školská 695/38, Praha, proti   žalovanému:   Krajský úřad Plzeňského kraje, sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň,  v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. PK-DSH/16380/24 ze dne 31. 10. 2024, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě, takto: I. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.   II. Žalobkyně je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 3539000125. Odůvodnění: 1. Městský úřad Tachov uznal žalobkyni vinnou přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) v souvislosti s porušením § 4 písm. a) téhož zákona. Skutkovou podstatu přestupku měla žalobkyně naplnit tím, že dne 6. 8. 2022 v čase kolem 20:35 hod. šla v obci Chodová Planá na parkovišti u restaurace Skála ve směr od zdi restaurace, přičemž vstoupila do jízdní dráhy couvajícímu motorovému vozidlu, které řídil pan P. Š. Došlo ke střetu zadní části motorového vozidla a žalobkyně, která upadla na pozemní komunikaci a utrpěla zranění. Městský úřad vyhodnotil, že se žalobkyně nechovala dostatečně ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožovala život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní. Žalobkyni byla za tento přestupek uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Následné odvolání žalobkyně žalovaný zamítl a rozhodnutí městského úřadu potvrdil. 2. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně brojila žalobou, ve které navrhla přiznání odkladného účinku. Uvedla, že důsledkem napadeného rozhodnutí jí hrozí újma spočívající v povinnosti vrácení poměrné částky pojistného plnění vyplaceného pojišťovnou vozidla, u něhož bylo sjednáno povinné ručení. Žalobkyně je přitom starobní důchodkyní, tudíž intenzitu této újmy shledávala velmi vysokou. Zároveň byla toho názoru, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem. Závěrem uvedla, že pokud nebudou rozhodnutí správních orgánů zrušena, bude civilní soud podle § 135 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vázán rozhodnutím o tom, že byl přestupek spáchán. 3. Žalovaný se ve stanovené lhůtě k návrhu nevyjádřil. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku 4. Soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobkyni nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. 5. Je na žalobkyni, aby tvrdila a osvědčila naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro ni znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobkyni, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložila. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS). 6. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobkyně bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jejím konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde‑li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobkyni vážné obtíže či významné poruchy v jejím životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS). 7. Žalobkyně shledávala hrozící újmu v povinnosti vrátit poměrnou částku pojistného plnění, jež bylo vyplaceno pojišťovnou vozidla, u něhož bylo sjednáno povinné ručení. Žalobkyni je 78 let a pobírá starobní důchod, tudíž shledávala intenzitu této újmy velmi vysokou. 8. K tomu soud uvádí, že žalobkyně neosvědčila, že následkem napadeného rozhodnutí bude povinna vrátit vyplacené pojistné plnění pojišťovnou, tedy neosvědčila příčinou souvislost mezi napadeným rozhodnutím a povinností vrátit pojistné plnění. Žalobkyně ke svému návrhu nic nedoložila, žádnou výzvu od pojišťovny k vrácení plnění, případně žalobu, ani jiné listiny prokazující, že je povinna pojistné plnění vrátit. Stejně tak neosvědčila své majetkové poměry. Ve výsledku tedy nelze posoudit, zda žalobkyni reálně nějaká újma hrozí, jak závažná újma to je a s jakou intenzitou se projeví v majetkových poměrech žalobkyně. Bylo přitom na žalobkyni, aby nejen tvrdila, v čem má újma spočívat, ale aby tvrzené skutečnosti patřičně doložila (viz cit. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29). 9. Pokud žalobkyně předloží odpovídající výzvu od pojišťovny, případně žalobu či jiné listiny prokazující, že je povinna pojistné plnění vrátit, a zároveň osvědčí i své majetkové poměry, lze uvažovat o tom, že výrok a důvody rozhodnutí o odkladném účinku byly jiné. Za současného stavu však žalobkyně neosvědčila, že jí napadeným rozhodnutím může vzniknout nebagatelní újma. Závěr 10. Z výše uvedených důvodů soud návrhu nevyhověl (§ 73 odst. 2 a contrario s. ř. s.). 11. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví činí 1 000 Kč (položka 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 9 As 270/2023-21 ze dne 4. 6. 2024, č. 4616/2024 Sb. NSS, odst. 23). 12. Proto soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku. Podle § 4 odst. 1 písm. h) per analogiam zákona o soudních poplatcích je žalobkyně povinna zaplatit poplatek ve stanovené lhůtě na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 3539000125.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 2, 3 písm. c) s. ř. s.]. Plzeň 23. ledna 2025 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce      Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.