č. j. 35 A 26/2025 – 19     USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci   žalobce: I. O., narozený X, státní příslušník X, bytem X,  zastoupený advokátem Mgr. Petrem Václavkem,   sídlem Opletalova 1417/25, Praha,   proti   žalovanému:   Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí (sdělení) žalovaného č. j. OAM-64490-10/ZM-2025 ze dne 31. 10. 2025, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, takto: I. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.   II. Žalobce je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 3539002625. Odůvodnění: 1. Žalobce oznámil žalovanému změnu zaměstnavatele podle § 42g odst. 7 zákona o pobytu cizinců ve znění účinném do 30. 9. 2025. Žalovaný ale dospěl k závěru, že žalobce oznámil změnu zaměstnavatele po uplynutí doby uvedené v § 63 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, a tudíž žalobce nesplňoval podmínky uvedené v § 42g odst. 7 a 8 zákona o pobytu cizinců. Žalovaný žalobci sdělil, že se na oznámení hledí, jako by nebylo učiněno (§ 42g odst. 9 zákona o pobytu cizinců). 2. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou, ve které navrhl přiznání odkladného účinku žalobě. Žalobce měl za to, že jinými právními následky rozhodnutí ve smyslu § 73 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) musí být rozuměny též právní následky napadeného rozhodnutí (sdělení), které nastávají ze zákona. S ohledem na § 63 odst. 1 zákona o pobytu cizinců žalobci zaniká platnost zaměstnanecké karty. Žalobce nedisponuje žádný jiným pobytovým oprávněním a je nucen vycestovat do země původu. Pokud žalobce z České republiky nevycestuje vystavuje se hrozbě uložení povinnosti opustit území podle § 50a zákona o pobytu cizinců či v horším případě uložení správního vyhoštění podle § 119 téhož zákona. Nenahraditelnou újmu žalobce spatřoval ve významném zásahu do jeho soukromého a rodinného života a ohrožení jeho osoby na zdraví. V České republice žalobce žije již 4 roky, za tu dobu si zde vybudoval sociální a ekonomické zázemí, společenské vazby a integroval se do české společnosti. Pokud by soud návrhu soud nevyhověl, případný úspěch žaloby by byl ryze formální. Žalobce dále uvedl, že nespadá pod rámec dočasné ochrany. Mohl by si sice požádat o udělení dlouhodobého víza za účelem strpění pobytu, avšak na jeho udělení nemá právní nárok a rozhodnutí o jeho neudělení nepodléhá soudnímu přezkumu. Možnost udělení dlouhodobého víza za účelem strpění je tak spíše hypotetická. Žalobce tak shrnul, že nepoměrně větší újma mu hrozí v návaznosti na zánik platnosti zaměstnanecké karty a následnému nucenému vycestování. 3. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. Zdůraznil, že sdělení podle § 42g odst. 9 zákona o pobytu cizinců je sice podle dosavadní judikatury rozhodnutím, ovšem pouze deklaratorním. K zániku zaměstnanecké karty v případě žalobce došlo ze zákona, sdělení na to tedy nemá přímý vliv. Nadto žalobce neuvedl žádnou konkrétní újmu, která mu hrozí. Co se týče návratu na Ukrajinu, žalovaný podotkl, že k úpravě poměrů žalobce slouží institut dlouhodobého víza za účelem strpění pobytu. Žalobce ale také spadá do věkové skupiny osob, které v nedávné době obdržely povolovací rozkazy. Je tedy možné, že jeho návrat na Ukrajinu je jeho občanskou povinností. Na závěr žalovaný doplnil, že v České republice nepobývá žádný člen rodiny žalobce. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku 4. Soudní řád správní stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. 5. Je na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS). 6. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde‑li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS). 7. Předně je nutné uvést, že žalovaný vyšel z toho, že žalobce učinil oznámení o změně zaměstnavatele opožděně. Důsledkem toho se na oznámení hledí jako by nebylo učiněno a žalobci zanikla platnost jeho zaměstnanecké karty. Zda byl postup žalovaného správný, soud zhodnotí v rámci věcného posouzení žaloby, nemůže se tím zabývat nyní v rámci posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Napadené rozhodnutí je tedy deklaratorní povahy, neboť pouze autoritativně zjišťuje a potvrzuje již existující právní stav, aniž by jej nově zakládal nebo měnil. Za toho stavu nemůže soud odložit výkon rozhodnutí: toto rozhodnutí pouze deklaruje stav, že žalobce nesplnil podmínky uvedené v § 42g odst. 7 a 8 zákona o pobytu cizinců, a tudíž se na oznámení hledí, jako by nebylo učiněno. Odložením jeho vykonatelnosti by byl nastolen pouze stav, kdy není deklarováno, že podmínky nebyly splněny. Nenastolil se tím procesní stav, kdy by se – byť třeba jen dočasně – na oznámení hledělo jako včas podané. Stručně řečeno: přiznání odkladného účinku žalobě by nemělo za následek dočasnou úpravu poměrů žalobce. 8. Tím není vyloučeno, že vycestování žalobce lze dočasně zabránit vhodně navrženým rozhodnutím o předběžném opatření, a to zejména za situace, kdy by žalobce tvrdil a osvědčil, že nemůže svůj pobyt v České republice upravit jinak. Pak by ovšem bylo ještě namístě osvědčit, že žalobci nezbývá nic jiného než vycestování na Ukrajinu. 9. Nad rámec nezbytného soud k případnému uložení správní vyhoštění uvádí, že ve vztahu k Ukrajině správní soudy dosud konstantně uvádí, že bezpečnostní situace na Ukrajině představuje v současné době překážku vycestování státních příslušníků Ukrajiny, a to dokonce i v případech, kdy jim bylo uloženo správní vyhoštění. Státní příslušníci Ukrajiny se s ohledem na probíhající válečný konflikt na Ukrajinu nenavrací (srov. usnesení NSS č. j. 8 Azs 189/2024-69 ze dne 11. 2. 2025 a tam citovanou judikaturu). 10. Soud se pro nadbytečnost nezabýval důvody, pro které žalobce o přiznání odkladného účinku žádal, neboť to na jeho rozhodnutí s ohledem na výše uvedené nemohlo nic změnit. Závěr 11. Z výše uvedených důvodů soud návrhu nevyhověl (§ 73 odst. 2 a contrario s. ř. s.). 12. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví činí 1 000 Kč (položka 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 9 As 270/2023-21 ze dne 4. 6. 2024, č. 4616/2024 Sb. NSS, odst. 23). 13. Proto soud uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku. Podle § 4 odst. 1 písm. h) per analogiam zákona o soudních poplatcích je žalobce povinen zaplatit poplatek ve stanovené lhůtě na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 3539002625. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 2, 3 písm. c) s. ř. s.]. Plzeň 3. prosince 2025 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce      Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.