č. j. 57 A 46/2025 - 23 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Burianové a soudců Mgr. Aleše Smetanky a Mgr. Jana Šmakala ve věci   žalobkyně: Ing. A. B. sídlem Ř. n. L. zastoupené JUDr. Zdeňkem Vlčkem, advokátem sídlem Na Roudné 18, 301 00 Plzeň  proti   žalovanému: Státní úřad inspekce práce sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2025, č. j. 18454/1.30/25-6, takto: Žaloba se postupuje k vyřízení Krajskému soudu v Hradci Králové. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj ze dne 28. 4. 2025, č. j. 13231/6.30/24-9, ve spojení s rozhodnutím žalovaného ze dne 19. 8. 2025, č. j. 18454/1.30/25-6 (dále jen „napadené rozhodnutí“), byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku dle § 140 odst. 1 písm. g) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění do 30. 6. 2023, a za spáchání tohoto přestupku jí byla uložena pokuta. 2. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 25. 8. 2025 žalobu proti napadenému rozhodnutí, jíž se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 3. Dne 25. 8. 2025 tak bylo podle § 32 zákona č. 150/2002, soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) u zdejšího soudu zahájeno řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 4. Obecně platí, že nestanoví-li s. ř. s. nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany (§ 7 odst. 2 věta prvá s. ř. s.). 5. Podle speciálního ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s. však platí, že ve věcech zaměstnanosti je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. 6. Mezi věci zaměstnanosti ve smyslu § 7 odst. 3 s. ř. s. se řadí rozhodování o otázkách upravených zákonem o zaměstnanosti, tedy i o přestupcích v oblasti zaměstnanosti. 7. Uvedený závěr podporuje i ustálená judikatura správních soudů. 8. Podle právní věty usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2013, č. j. Nad 18/2013-43, platí, že nově upravená místní příslušnost správních soudů „ve věcech zaměstnanosti“ (§ 7 odst. 3 s. ř. s. ve znění účinném od 1. 1. 2013) pokrývá agendu v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů ve věcech reglementovaných zákonem o zaměstnanosti. 9. Podle právní věty usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2022, č. j. Nad 202/2020-59, č. 4370/2022 Sb. NSS, platí, že určení místní příslušnosti krajského soudu podle § 7 odst. 3 s. ř. s. se vztahuje na všechny typy soudních řízení upravené v soudním řádu správním. 10. V bodech 9 až 11 recentního rozsudku ze dne 12. 12. 2024, č. j. 7 As 209/2024-32, Nejvyšší správní soud přehledně shrnul dosavadní judikaturu, pokud jde o to, zda rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta za spáchání přestupků podle zákona o zaměstnanosti, spadá pod pojem věc zaměstnanosti obsažený v § 7 odst. 3 s. ř. s., následovně: „Již v usnesení ze dne 13. 3. 2013, č. j. Nad 18/2013-43, Nejvyšší správní soud dovodil, že místní příslušnost ve věcech zaměstnanosti ve smyslu § 7 odst. 3 s. ř. s. pokrývá agendu v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů ve věcech upravených zákonem o zaměstnanosti, tedy nejen ve věcech zaměstnanců, resp. uchazečů o zaměstnání, ale též ve věcech zaměstnavatelů. Kasační soud vycházel zejména z doslovného jazykového výkladu, neboť příslušnost soudů by měla být stanovena pokud možno co nejjasněji a nejjednodušeji, nikoliv krkolomnou, byť sofistikovanou interpretací, jež zpravidla vyvolává řetězení dalších a dalších právních otázek. Jak správně uvedl postupující krajský soud v napadeném usnesení, na tyto závěry navázala pozdější judikatura, pokud jde o přestupky (tehdy správní delikty) podle zákona o zaměstnanosti. Např. v odkazovaném usnesení ze dne 18. 7. 2013, č. j. Nad 32/2013-35, Nejvyšší správní soud uvedl, že „z nahlédnutí do předložených spisů krajských soudů, zejména do obsahu žaloby, je zřejmé, že předmět žaloby se týká rozhodnutí o uložení pokuty za delikt podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. V souladu s výše citovaným § 7 odst. 3 s. ř. s. ve znění zákona č. 396/2012 Sb. se tedy bude místní příslušnost krajského soudu řídit tímto ustanovením, tj. bydlištěm žalobce.“ Nejedná se přitom o ojedinělé případy. Kasační soud potvrdil opakovaně, že rozhodnutí o pokutě uložené za delikt (přestupek) podle zákona o zaměstnanosti je „věcí zaměstnanosti“ ve smyslu § 7 odst. 3 s. ř. s. (srov. dále usnesení ze dne 7. 8. 2013, č. j. Nad 37/2013-31, ze dne 7. 8. 2013, č. j. Nad 36/2013-18, či ze dne 9. 12. 2019, č. j. Nad 161/2019-29).“ Lze odkázat i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2023, č. j. 4 Ads 277/2021-24, bod 21. 11. Žalobkyně podanou žalobou brojila proti rozhodnutí žalovaného ve spojení s prvoinstančním rozhodnutím, jimiž správní orgány rozhodly o přestupku žalobkyně dle zákona o zaměstnanosti. Místní příslušnost krajského soudu se proto určí podle § 7 odst. 3 s. ř. s. K řízení o žalobě žalobkyně je proto místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má žalobkyně sídlo. 12. Z registru ekonomických subjektů, živnostenského rejstříku, žaloby i napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žalobkyně měla v době vydání napadeného rozhodnutí i v době podání žaloby sídlo v Řečanech nad Labem. Obec Řečany nad Labem je dle přílohy č. 3 bodu 43 ve spojení s přílohou č. 2 bodem 6 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové. Krajský soud v Hradci Králové je proto soudem, který je k řízení o této žalobě místně, ale i věcně (srov. § 7 odst. 1 s. ř. s.) příslušný. 13. Podle § 7 odst. 6 věty první s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. 14. Protože zdejší soud není místně příslušný k projednání žaloby, postoupil ji tímto usnesením Krajskému soudu v Hradci Králové k vyřízení jako soudu místně příslušnému. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 5. září 2025   JUDr. Veronika Burianová v.r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.