č. j. 35 Ad 30/2024 - 26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci   žalobce:   J. K., narozený X, bytem X,  proti   žalovanému:   Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV-2024/84049-421/1 ze dne 13. 5. 2024,    takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Ve věci soud posuzoval, zda byl postup žalovaného správný, když se s ohledem na koncentraci řízení stanovenou v § 82 odst. 4 správního řádu nezabýval odvolací námitkou žalobce. I. Řízení před správními orgány 2. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Karlových Varech rozhodnutím č. j. SOA-591/2024-XA ze dne 21. 2. 2024 přiznal žalobci podporu při rekvalifikaci podle § 40 odst. 1, 3, § 41 odst. 1 a § 50 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti. Žalobci byla poskytnuta podpora ve výši 8 355 Kč měsíčně od 16. 2. 2024. Podkladem pro určení výše podpory byl průměrný měsíční výdělek žalobce v jeho posledním ukončeném zaměstnání, tedy u společnosti G4S Secure Solutions (CZ), a. s. v období od 1. 9. 2020 do 31. 10. 2020. Průměrný měsíční výdělek žalobce dle společnosti činil 13 924 Kč. Výše podpory pak byla stanovena ve výši 60 % tohoto průměrného měsíčního výdělku. 3. Žalobce nesouhlasil s výší přiznané podpory, a tudíž proti rozhodnutí úřadu práce podal odvolání. Měl za to, že částka jeho průměrného měsíčního výdělku neměla být pod 18 000 Kč. Jeho bývalý zaměstnavatel neuvedl přesnou částku. Žalovaný rozhodnutím č. j. MPSV-2024/84049-421/1 ze dne 13. 5. 2024 odvolání zamítl a rozhodnutí úřadu práce potvrdil. Žalobci byla poskytnuta možnost, aby se k částce svého průměrného měsíčního výdělku vyjádřil při ústním jednání konaném dne 21. 2. 2024, což neučinil. Nyní uváděné důvody tedy mohl žalobce uplatnit již dříve, a proto se jimi žalovaný podle § 82 odst. 4 správního řádu nezabýval.  II. Řízení před soudem 4. Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojil žalobou. V ní namítl, že byl skutečně zaměstnán u společnosti G4S Secure Solutions (CZ), nikoliv jinde. Nesouhlasil však s částkou, kterou jeho bývalý zaměstnavatel uvedl jako jeho průměrný měsíční výdělek. Tato částka neodpovídala součtu jeho odpracovaných hodin. Je nicméně povinností zaměstnavatele, aby uváděl pravdivé informace. 5. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou. Shrnul skutkový stav věci. Co se týče tvrzení žalobce ohledně nesprávné výše jeho průměrného měsíčního výdělku, setrval na svém názoru, že tato tvrzení žalobce uplatnil v rozporu se zásadou koncentrace řízení. Ústní jednání 6. Při ústním jednání žalobce opakovaně setrval na tom, že se stal obětí podvodu, úřad práce nemá všechny podklady o jeho průměrném příjmu, a naopak do spisu nezařazuje ty podklady, které fakticky má. Zároveň žalobce setrval na tom, že námitku nesprávné výše průměrného výdělku uplatnil již před vydáním prvostupňového rozhodnutí při ústním jednání dne 21. 2. 2024, jen není v protokolu uvedena. Praxe nepřesné protokolace je u úřadu práce podle žalobce běžná. 7. K opakovanému dotazu soudu žalobce neoznačil žádný konkrétní důkaz, kterým by bylo možné prokazovat průběh ústního jednání před úřadem práce dne 21. 2. 2024. 8. Žalovaný setrval na tom, že ze správního spisu vyplývá uplatnění rozhodné námitky až v odvolání, což je nepřípustné. III. Posouzení věci 9. Žaloba není důvodná. Žalobce byl před vydáním rozhodnutí úřadu práce seznámen s výší svého průměrného měsíčního výdělku (13 924 Kč), kterou úřad práce zjistil od jeho bývalého zaměstnavatele – společnosti G4S Secure Solutions (CZ). Rovněž bylo žalobci sděleno, že výše podpory bude činit 60 % tohoto měsíčního výdělku. Žalobce na to nijak nereagoval, ačkoliv mu byla poskytnuta možnost, aby se k věci vyjádřil. Žalobce tedy mohl výši svého průměrného měsíčního výdělku rozporovat již v řízení před úřadem práce. Postup žalovaného, který se námitkou důsledkem koncentrace řízení nezabýval, tak byl správný.   10. Žalobce uplatnil v řízení před soudem jedinou námitku. Byl toho názoru, že jeho průměrný měsíčný výdělek u bývalého zaměstnavatele byl vyšší. Tato námitka není důvodná. 11. Ve věci bylo stěžejní posoudit, zda byl postup žalovaného správný, když se s ohledem na koncentraci řízení stanovenou v § 82 odst. 4 správního řádu odmítl námitkou žalobce zabývat. Jak již soud uvedl výše, tento postup byl po právu. 12. Správní řád zakotvuje koncentraci řízení v § 82 odst. 4 správního řádu, podle něhož se k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním. 13. Judikatura správních soudů dospěla k závěru, že v některých případech se koncentrace řízení neuplatní. Například v řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost (viz rozsudky NSS č. j. 5 As 7/2011-48 ze dne 7. 4. 2011, č. 2414/2011 Sb. NSS, č. j. 3 Ads 261/2020-68 ze dne 31. 10. 2022, odst. 28, č. j. 5 Ads 296/2020-30 ze dne 5. 11. 2021, odst. 26). V nynější věci se sice jedná o řízení zahájené z moci úřední, ale týká se nároku na poskytnutí podpory při rekvalifikaci (§ 40 zákona o zaměstnanosti). Účastníkovi se tedy neukládá žádná povinnost. Splňuje-li účastník podmínky pro poskytnutí podpory, podpora mu je následně poskytnuta, v opačném případě nikoliv. Koncentrace řízení se tedy v posuzovaném případě uplatní. 14. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce dne 12. 2. 2024 s úřadem práce uzavřel dohodu o zabezpečení rekvalifikace ve vzdělávacím programu Svařování – ČSN EN ISO 9606-1 141, a to v termínu od 16. 2. 2024 do 15. 3. 2024. Dne 21. 2. 2024 bylo s žalobcem zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci podpory při rekvalifikaci (viz oznámení o zahájení správního řízení založené ve správním spisu). 15. Z tohoto oznámení vyplývá, že žalobce byl úřadem práce poučen mj. o tom, že má právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, nestanoví-li správní orgán usnesením jinak (§ 36 odst. 1 správního řádu). Dále o tom, že může v řízení vyjádřit své stanovisko (§ 36 odst. 2 téhož zákona), má právo se vyjádřit před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí (§ 36 odst. 3 téhož zákona). Také byl ale poučen o tom, že k novým skutečnostem a návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník řízení nemohl uplatnit dříve (§ 82 odst. 4 téhož zákona), byl tedy poučen o důsledcích koncentrace řízení. Závěrem byl žalobce poučen o tom, že se k podkladům pro vydání rozhodnutí může vyjádřit do 5 dnů ode dne doručení oznámení. Správní orgán rovněž avizoval, že po uplynutí lhůty ve věci bude rozhodnuto. 16. Žalobce si nicméně oznámení o zahájení správního řízení téhož dne osobně převzal (viz razítko datumu a podpis žalobce na písemnosti). Dále je na písemnosti žalobcem ručně napsáno, že se vyjádří do 15 dnů po obdržení rozhodnutí, pod čímž je žalobce rovněž podepsán. 17. Téhož dne se konalo ústní jednání ve věci, kterého byl žalobce přítomen. Při ústním jednání byl žalobce seznámen s tím, že při rekvalifikaci mu náleží částka ve výši 60 % průměrného měsíčního výdělku z jeho posledního ukončeného zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. V jeho případě se tedy jednalo o zaměstnání u společnosti G4S Secure Solutions (CZ). Žalobci byla rovněž sdělena výše jeho průměrného měsíčního výdělků, tedy částka 13 924 Kč. 18. V protokolu z ústního jednání je uvedeno, že žalobce s uvedeným souhlasí a nebude se vyjadřovat. Na konci protokolu je však prostor pro vyjádření (námitky) účastníka řízení, za kterým je ručně dopsáno „Budu se vyjadřovat“. Protokol je žalobcem rovněž podepsán. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Karlových Varech ještě téhož dne, tj. 21. 2. 2024, vyhotovil ve věci rozhodnutí. Následně toto rozhodnutí vydal (předal k přepravě) dne 27. 2. 2024. 19. S ohledem na skutečnost, že žalobce na oznámení o zahájení správního řízení napsal, že se k věci vyjádří do 15 dnů po obdržení rozhodnutí, a zároveň nic konkrétního k podkladům pro rozhodnutí neuvedl při ústním jednání, nelze tomuto postupu úřadu práce nic vytknout. Žalobce jasně uvedl, že se bude vyjadřovat až po obdržení rozhodnutí, přesto mu úřad práce dal možnost vyjádření při ústním jednání dne 21. 2. a pak fakticky až do 27. 2. 2024. Žalobce ostatně ani netvrdil, že neměl dostatek prostoru se vyjádřit před rozhodnutím. 20. Až v odvolání žalobce poprvé vznesl konkrétní argumenty nesprávnosti. Vyjádřil svůj nesouhlas s výší průměrného měsíčního výdělku, ze které mu byla vypočtena přiznaná podpora. Jak správně uvedl žalovaný v napadeném rozhodnutí, a následně i ve svém vyjádření k žalobě, tuto argumentaci mohl žalobce vznést již při ústním jednání konaném dne 21. 2. 2024 nebo, když mu byla poskytnuta možnost, aby se k podkladům pro vydání rozhodnutí vyjádřil. 21. Žalobce byl tedy seznámen s výší svého průměrného měsíčního výdělku, ze které úřad práce vycházel, seznámen. Byla mu poskytnuta možnost, aby se k věci před vydáním rozhodnutí vyjádřil, což neučinil. Tvrzením žalobce, že jeho průměrný měsíční výdělek měl být vyšší, se tedy po právu žalovaný nemohl zabývat, neboť se jednalo o skutečnost, kterou mohl žalobce sdělit již úřadu práce. Pravdivost protokolu o jednání před úřadem práce 22. Není důvodná námitka žalobce uplatněná při ústním jednání před soudem, že svůj nesouhlas projevil již v řízení před úřadem práce. I kdyby soud tuto námitku považoval za podřaditelnou pod žalobní body už tak obecně formulované žaloby, tak toto tvrzení žalobce neprokázal. 23. Protokol o ústním jednání před správním orgánem je veřejnou listinou; není-li dokázán opak, potvrzuje pravdivost toho, co je v něm uvedeno. Pokud účastník řízení popírá skutečnosti uvedené ve veřejné listině, je povinen je prokázat (§ 53 odst. 3 správního řádu; srov. např. rozsudky NSS č. j. 7 As 146/2016-29 ze dne 29. 3. 2017, č. j. 10 As 235/2024-48 ze dne 16. 1. 2025). 24. Žalobce byl při ústním jednání před soudem poučen o tom, že musí označit důkaz vyvracející správnost protokolu o jednání ze dne 21. 2. 2024, pokud chce rozporovat průběh ústního jednání před úřadem práce. Na opakovaný dotaz, zda má nějaký důkaz, kterým by prokázal průběh jednání před úřadem práce, žalobce jasně neodpověděl. Žádný důkazní prostředek neoznačil. 25. Správnost protokolu o ústním jednání před úřadem práce dne 21. 2. 2024 tedy nebyla vyvrácena. Z tohoto protokolu plyne, že žalobce výši průměrného výdělku při ústním jednání nerozporoval, byť mohl. Za toho skutkového stavu lze jen zopakovat, že správního spisu plyne, že žalobce svou námitku nesprávné výše průměrného výdělku uplatnil až v odvolání, což je nedůvodně pozdě. 26. Nadto z obsahu správního spisu vyplývá, že se úřad práce v návaznosti na odvolací námitku žalobce dotázal společnosti G4S Secure Solutions (CZ), zda částka průměrného měsíčního výdělku žalobce nebyla uvedena chybně (viz postoupení odvolání ze dne 27. 3. 2024). Ze strany účetní této společnosti bylo potvrzeno, že částka byla uvedena správně. Ke dni 23. 10. 2020 rovněž mělo dojít ke skončení pracovního poměru žalobce ve zkušební době. IV. Závěr 27. Z uvedených důvodů žalovaný posoudil rozhodnou právní otázku správně a jeho rozhodnutí ani netrpí vadami řízení. Soud proto žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 věta první s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 5. února 2026 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce   Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.