č. j. 35 Az 1/2026 - 18 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci   žalobce:  D. C., narozený X, státní příslušník X,   zastoupený advokátem JUDr. Matějem Šedivým, sídlem Václavské náměstí 21, Praha,  proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-1398/BA-BA07-ZA01-2025 ze dne 20. 1. 2026,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Řízení před správním orgánem 1. Žalobce podal dne 4. 12. 2025 žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žádost odůvodnil tím, že se obává nástupu do armády, neboť v Moldavsku existuje systém, který připravuje mladé muže do války. Domníval se, že jako sirotek bude osloven mezi prvními. V Moldavsku neměl žalobce žádné zázemí, přičemž na území České republiky měl přítelkyni, se kterou plánoval svatbu. 2. Žalovaný žalobci mezinárodní ochranu podle § 12 až § 14b zákona o azylu neudělil. Žalobce požádal o mezinárodní ochranu až poté, co mu byla uložena povinnost správního vyhoštění. Ta mu byla uložena, neboť se nacházel od července 2023 na území České republiky neoprávněně. V průběhu řízení o správním vyhoštění žalobce neuvedl žádný azylově relevantní důvod. Žalovaný měl tedy za to, že žalobce chtěl svou žádostí pouze legalizovat svůj pobyt v České republice. Z informací, jež měl žalovaný k dispozici, vyplynulo, že situace v Moldavsku byla stabilní (i přes rozšířené obavy z ruské agrese na Ukrajině). V Moldavsku tedy žádný nábor do armády neprobíhal. Pokud však probíhal nelegální cestou prostřednictví sociálních sítí, jak uvedl žalobce, byl tento nástup do armády dobrovolný a žalobce se nijak nedotýkal. Žalobce mohl v Moldavsku požádat o pomoc vnitrostátních orgánů, pokud by měl potíže se zázemím. Ani skutečnost, že měl žalobce na území České republiky přítelkyni, nemohla být důvodem pro udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení podle § 14b zákona o azylu. II. Řízení před soudem 3. Proti rozhodnutí žalovaného o zamítnutí žádosti žalobce brojil žalobou. V ní namítl, že v řízení před žalovaným uplatnil důvody pro udělení humanitárního azylu. Žalobce nemá politické přesvědčení ani v Moldavsku nečelí pronásledování. Nicméně není si schopen v Moldavsku zajistit adekvátní obživu. Naopak na území České republiky je plně integrován a může se zde pracovně uplatnit. Žalovaný se žádostí žalobce řádně nezabýval, neboť pominul ekonomickou a sociální situaci žalobce v Moldavsku. Žalobce pocházel z dětského domova a veškeré zázemí měl v České republice. 4. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou. Žalobce se svou žádostí snažil docílit legalizace svého pobytu na území České republiky, měl však postupovat podle zákona o pobytu cizinců, který je k úpravě pobytu cizinců na českém území primárně určen. III. Posouzení věci 5. Žaloba není důvodná. Žalovaný dospěl ke správnému závěru, že v případě žalobce nebyly dány důvody pro udělení mezinárodní ochrany v žádné její formě a že se žalobce svou žádostí primárně snažil legalizovat svůj pobyt na území České republiky. Žalobce sám v žalobě vyloučil, že by mu v Moldavsku hrozilo pronásledování. Rozhodnutí žalovaného je srozumitelné, logické a na věc přiléhavé; na jeho důvody lze odkázat. 6. Rozložením důkazního břemene ve věcech mezinárodní ochrany se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 Azs 66/2008-70 ze dne 30. 9. 2008, č. 1749/2009 Sb. NSS. Břemeno tvrzení stíhá žadatele o mezinárodní ochranu. Jistá procesní aktivita je ovšem požadována i po správním orgánu, který by měl v průběhu pohovoru vhodně kladenými otázkami zjistit, zdali žadatelem tvrzené skutečnosti jsou relevantní pro udělení azylu či doplňkové ochrany, a tvrzení žadatele podle toho klasifikovat. Břemeno důkazní je oproti tomu rozloženo více mezi žadatele a správní orgán. Primárně je to ale žadatel, který je povinen prokazovat jednotlivá fakta. Správní orgán je ale povinen zajistit k dané žádosti o mezinárodní ochranu maximální možné množství důkazů, a to jak těch, které vyvracejí tvrzení žadatele, tak těch, co je podporují. Vazby žalobce na území České republiky a absence vazeb v Moldavsku 7. Žalobce svou argumentaci v žalobě vztahoval výlučně k tomu, že si není v Moldavsku schopen zajistit adekvátní obživu, přičemž na území České republiky je plně integrován a může se zde pracovně uplatnit. Strach z případného náboru do armády žalobce již nezmiňoval. 8. Podle § 12 zákona o azylu se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo [písm. a)] má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště [písm. b)]. 9. Pronásledováním se rozumí závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání anebo jednání, která ve svém souběhu dosahují intenzity pronásledování, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledování (§ 2 odst. 4 zákona o azylu). 10. Žalobce tedy sám neuvedl důvody, ze kterých by bylo možné usuzovat na hrozbu pronásledování ve smyslu zákona o azylu, což je důvod pro udělení azylu podle § 12. Tyto důvody při pohovoru popřel. Udělení mezinárodní ochrany podle § 13 až § 14b zákona o azylu ve věci žalobce nepřichází do úvahy, neboť k tomu žalobce svou argumentaci nevztahoval. 11. Ekonomická a sociální situace v Moldavsku, která je dle žalobce zesílena tím, že pochází z dětského domova, není sama o sobě důvodem pro udělení mezinárodní ochrany, a to včetně důvodů spojených s možnými obtížemi při prosazení na trhu práce (srov. již rozsudek NSS č. j. 3 Azs 20/2003-43 ze dne 30. 10. 2003; k Moldavsku aktuálně usnesení NSS 7 Azs 176/2025-71 ze dne 24. 2. 2026).  Zároveň žalovaný přiléhavě odkázal na informaci odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ze dne 6. 8. 2025, z níž vyplývá, že v Moldavsku existují různé pracovní agentury, které zprostředkovávají nábor vhodných kandidátů pro různé obory. V některých případech může mít dotyčný rovněž nárok na podporu v nezaměstnanosti. Vláda také provozuje určité programy pro bydlení, které jsou realizovány státními orgány. Národní humanitární azyl 12. Žalobce namítl, že v řízení před žalovaný uvedl důvody pro udělení humanitárního azylu. Tato námitka také není důvodná. 13. Národní humanitární azyl byl upraven v § 14 zákona o azylu. Ten byl však zákonem č. 314/2025 Sb. s účinností od 1. 10. 2025 zrušen. Jak správně podotkl žalovaný, podle přechodného ustanovení v čl. II odst. 9 zákona č. 314/2025 Sb. ani v řízeních zahájených před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nelze národní humanitární azyl udělit. Řízení ve věci mezinárodní ochrany žalobce bylo nadto zahájeno až po 1. 10. 2025 (žalobce mezinárodní ochranu podal dne 4. 12. 2025). Žalovaný se tak po právu podmínkami pro udělení národního humanitárního azylu nemohl zabývat nemohl. Tím méně ho mohl udělit. IV. Závěr 14. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 věta první s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 7. dubna 2026 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce     Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.