Při vypořádání společného jmění podle § 150 obč. zák. nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z vkladní knížky, na níž byly uloženy úspory manželů a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na osobní majetek jednoho z manželů, nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s ustanovením § 145 odst. 2 obč. zákoníku.

R o z s u d e k Krajský soud v Ú.rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. B.G. a soudců JUDr. Z.B. a JUDr. H.K. v právní věci žalobce J.Z., právně zastoupeného JUDr. J.S, advokátem se sídlem v L., proti žalované Z. Z .bytem v K., zastoupené JUDr. E.V., advokátkou se sídlem v L., o vypořádání BSM, k odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Okresního soudu v L. ze dne 23.5.2003, č.j. 6 C 44/89-422, t a k t o: I. Rozsudek okresního soudu se m ě n í takto: a) z věcí, jež měli účastníci v BSM, připadá do vlastnictví žalobce: - dům čp. 317 se stavební parcelou č. 362 o výměře 267 m˛ a dům čp. 316 se stavební parcelou č. 363 o výměře 343 m˛ a zahradouč. 166/6 o výměře 136 m˛ , zapsaných na LV č. 55 pro obec a k.ú. V. u Katastrálního úřadu v L., - zůstatek na vkladní knížce č. 18481332-8, noe Z. J., vedené u České spořitelny, a.s., pobočky v L., ve výši 281.- Kč, - zůstatek na vkladní knížce č. 18202988-5, noe Z. J.f, vedené u České spořitelny, a.s., pobočky v L., ve výši 237.- Kč, - zůstatek na vkladní knížce č. 18481701-1, noe Z.J., vedené u České spořitelny, a.s., pobočky v L., ve výši 5.500.- Kč, do vlastnictví žalované: - zůstatek na vkladní knížce č. 620448-6, Z. Z., vedené u České spořitelny, a.s., pobočky v L., ve výši 221.197,90 Kč, b) žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání podílu částku 283.178,75 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. III.Žalobce je povinen zaplatit státu ČR-Okresnímu soudu v L. náklady řízení ve výši 882,80 Kč a žalovaná je povinna zaplatit státu ČR-Okresnímu soudu v L.náklady řízení ve výši 182,80 Kč, oba ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV.Žalobce a žalovaná jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu ČR-Okresnímu soudu v L. soudní poplatek ve výši 20.480.- Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Z o d ů v o d n ě n í: Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, které z věcí, jež měli účastníci v bezpodílovém spoluvlastnictví, připadají do vlastnictví žalobce, které připadají žalované a jak bude vyrovnán rozdíl z tohoto vypořádání vyplývající. Dále rozhodl o nákladech řízení. V rámci úvahy o způsobu vypořádání společného majetku se zabýval mimo jiné spornou otázkou, které vklady na vkladních knížkách do bezpodílového spoluvlastnictví patří a které nikoliv. Při vypořádání přihlédl jen k některým z nich. K podanému odvolání obou účastníků, týkajícího se zejména otázky zahrnutí vkladů na vkladních knížkách do bezpodílového spoluvlastnictví, krajský soud přezkoumal napadený rozsudek a došel v tomo ohledu k následujícímu posouzení: Za skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, je třeba rozumět výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z § 132 o.s.ř., protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, protože soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo nebo proto, že v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo, které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti, zákonnosti, pravdivosti, event. věrohodnosti, je logický rozpor, nebo jestliže hodnocení důkazů odporuje ustanovením o.s.ř. Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva. V posuzované věci odvolací soud souhlasí s hodnocením důkazů provedených okresním soudem ohledně vkladních knížek č. 14292087-4, noe Z.Z.a č. 291068-8, noe Z. Z., založené u České spořitelny, pobočky v B. a v celém rozsahu odůvodnění rozsudku okresního soudu, s kterým se odvolací soud ztotožňuje. Pokud okresní soud tyto vklady na vkladních knížkách zařadil do BSM, postupoval správně. Odvolací soud se však neztotožňuje s hodnocením důkazů provedeným okresním soudem ohledně vkladních knížek č. 12939666-3, noe H.Z. a č. 14739737-6, noe P.Z., vedených u České spořitelny, a.s., závod v P., neboť jejich zařazení do BSM neodpovídá skutkovým zjištěním, které z provedeného dokazování plynou. Pokud jsou tvrzení účastníků ohledně těchto vkladních knížek rozdílná, je nutno vycházet z důkazů, které byly v řízení provedeny. Odvolací soud má možnost provést odchylné hodnocení důkazů nežli okresní soud, aniž by je opakoval a dojít k jiným skutkovým závěrům, jde-li o listinné důkazy a o výpovědi svědků a účastníků, které byly učiněny v prvním stupni před dožádaným soudem. V posuzované věci bylo ohledně těchto vkladních knížek učiněno zjištění, že tyto vkladní knížky měl v držení bratr žalované F.R. Raba, který je v r. l990 zrušil a při svém výslechu před dožádaným soudem vypověděl, že tyto vkladní knížky byly vkladními knížkami rodičů, kteří na ně spořili a opatřili je jmény žalované a vnuček. Skutečnost, že rodiče žalované spořili i na vkladní knížky založené v P., potvrdila před dožádaným soudem i pracovnice spořitelny J.S-. Matka žalované B.R.vypovídala před justiční čekatelkou o několika vkladních knížkách a o předmětných vkladních knížkách uvedla, že o nich nic neví, že jí paměť neslouží. Bez významu není, že dále uvedla, že vkladní knížky má v držení její syn F.R., neboť ona se bojí zlodějů. V posuzované věci je rozhodující výpověď svědka F.R., jehož věrohodnost nebyla ničím zpochybněna. Tento svědek vypověděl, že měl v držení předmětné vkladní knížky a že tyto patřily jeho rodičům. Skutečnost, že rodiče žalované měli vkladní knížky vedené u pobočky v Praze, potvrzuje i svědkyně S.. Svědkyně R. v době svého výslechu nebyla schopna se ze zdravotních důvodů dostavit k soudu a v době výslechu jí bylo již 82 let. Sama také uvedla, že jí paměť již neslouží. Po zhodnocení těchto důkazů podle ust. § 132 o.s.ř. je nutno uzavřít, že nebylo ničím doloženo, že předmětné vkladní knížky patří do BSM a tvrzení žalobce tak zůstalo osamocené a nebylo žádnými důkazy podpořeno. Naopak tvrzení žalované, že vkladní knížky byly vlastnictvím rodičů žalované, je podpořeno především výslechem F. R., který navíc měl vkladní knížky i v držení a podpůrně i svědkyně S. Z takto zhodnocených důkazů nezbývá, než-li učinit skutkový závěr, že tyto vkladní knížky do BSM nepatří. Okresní soud zařadil do BSM i částku 45.000.- Kč, kterou žalobce vybral za trvání manželství ze společné vkladní knížky v době, kdy účastníci spolu již nežili. Při vypořádání ve smyslu ust. § 150 o.z. nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z vkladní knížky, na níž byly uloženy úspory manželů a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na osobní majetek jednoho z manželů nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s ust. § 145 odst. o.z. V dané věci nebylo prokázáno, že by žalobce tyto prostředky, které vybral z vkladních knížek, spotřeboval na svůj osobní majetek, ale lze uvěřit jeho tvrzení, že peníze byly použity na potřeby členů domácnosti, neboť v té době měl žalobce v péči nezletilou dceru účastníků a podporoval i zletilou dceru, která studovala. Odvolací soud proto z vyložených důvodů částku 45.000.- Kč do BSM nezařadil. Okresní soud se správně vypořádal s námitkami žalobce ohledně zahrnutí úroků do masy BSM. I když pro stanovení hodnoty věcí náležejících do BSM je rozhodující stav v době zániku spoluvlastnictví, nelze u peněžních pohledávek přehlížet jejich přírůstky v podobě úroků. I pro tyto přírůstky platí stejný právní režim jako pro jistinu samu a nelze je vypořádat odděleně. Rozhodující okamžik, do kdy je třeba přírůstky zahrnout do BSM, je zánik vkladu na vkladní knížce, neboť žádný další faktický majetek, který by bylo nutno vypořádat, již účastníkům nevznikl. Okresní soud proto nepochybil, když do BSM zahrnul úroky ve výši ke dni zániku vkladů na jednotlivých vkladních knížkách. Z výše uvedeného vyplývá, že okresní soud z částečně provedeného dokazování učinil nesprávné skutkové závěry a v důsledku toho i zčásti věc nesprávně právně posoudil. Proto odvolací soud rozsudek okresního soudu podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 224 odst. o.s.ř. Účastníci se vzdali nároku na náhradu nákladů řízení, proto žádný z nich nemá právo na jejich náhradu. Účastníkům pak bylo uloženo nahradit státu náklady řízení, které stát vynaložil v souvislosti se znaleckými posudky, a to po odečtení záloh, které byly účastníky zaplaceny ( § 148 o.s.ř.). Řízení bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 147/l984 Sb. o soudních poplatcích, proto je nutno soudní poplatek z návrhu stanovit podle tohoto předpisu. Soudní poplatek činí 2% z předmětu sporu a účastníkům proto byla uložena v souladu s ust. § 4 odst. 1,3 zákona povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 20.480.- Kč společně a nerozdílně. Proti tomuto rozsudku l z e podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí krajského soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. V Ú. dne 4.listopadu 2003 předsedkyně senátu