Žaloba na určení, že součástí užívaného bytu je komora - spíž, nacházející se mimo byt, nemá charakter žaloby na určení ve smyslu § 80 odst. 1 písm. c) o.s.ř.

R o z s u d e k Krajský soud v Ú. rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Z. B. a soudců JUDr. H. K. a Mgr. J. V., ve věci žalobců a) J. H., b) V. H., proti žalovanému Město Ž., u určení, že spíž je součástí bytu, k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v L. ze dne 16.10.2004, č.j. 11 C 735/2001-25, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se p o t v r z u j e . II Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Napadeným rozsudkem zamítl okresní soud žalobu, kterou e žalobci domáhali určení, že spíž o výměře 0,95 m2 je součástí bytu. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Svým odvoláním se žalobci domáhali zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Zejména namítli, že okresní soud pominul skutečnost, že žalovaný porušil zásady prodeje bytů, dále, že své rozhodnutí opřel o výpověď svědků, kteří měli zájem svědčit ve prospěch žalovaného, přičemž zejména neměl vycházet z výpovědi svědkyně S., když tato je v rozporu se některými z předložených listinných důkazů. Za nesprávný mají dále závěr okresního soudu o tom, že neexistuje na jejich straně naléhavý právní zájem na určení, když určovací žaloba je základem pro další právní kroky směřující k legalizaci stavu, který tu existoval od r. 1966 a naléhavý právní zájem zde musí existovat, neboť jejich právo bylo porušeno protiprávním jednáním žalovaného. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku s odkazem na jeho věcnou správnost. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které mu předcházelo a poté dospěl závěru, že odvolání není důvodné. Jak vyplývá z obsahu spisu, druhý žalobce byl nájemcem bytu vel. 1+1 v 6. patře domu. Vlastníkem domu byl žalovaný, který v r. 2001 provedl kroky k převodu vlastnictví k bytům a obytnému domu jako takovému, na jiné vlastníky, konkr. s předností nabídky pro nájemce bytů. V souladu se zásadami prodeje bytů, koncipovanými v duchu zák. č. 72/1994 Sb. nabídku odkoupení bytu, a s tím i poměrné části obytného domu, přijala za druhého žalobce jeho dcera, první žalobkyně, která se stala vlastníkem bytu. Byt nadále užívá druhý žalobce. Žalobci podali předmětnou žalobu s tím, že žalovaný porušil své povinnosti při prodeji bytu, když prohlášení vlastníka budovy (§ 4 cit. zák.) a tudíž ani v návrhu na uzavření kupní smlouvy nebyla, jako příslušenství bytu, uvedena samostatně umístěná spižírna, a to přestože ji druhý žalovaný užíval a využíval s bytem již od r. 1966. Vzhledem k pevně stanovené lhůtě pro přijetí přednostní nabídky na odkoupení bytu, jakož i proto, že žalovaný nereagoval na místku žalobců v tomto směru vznesenou, nedošlo k nápravě a spižírna byla nabídnuta a prodána s bytem sousedce paní M. S. Naléhavost svého právního zájmu na požadovaném určení spatřovali žalobci v tom, že byla porušena jejich, zákonem chráněná, práva, když žalovaný nerespektoval platnou nájemní smlouvu. Okresní soud po provedení důkazu listinami jakož i svědeckými výpověďmi, žalobu zamítl s tím, že zde není dán naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení, když rozsudkem ve smyslu žaloby by nebyl vytvořen pevný základ pro právní vztahy účastníků. Nadto, provedené důkazy svědčí o tom, že spižírna je situována mimo byt, jde o vedlejší místnost, prostor učený k trvalému užívání spolu s bytem a tudíž nejde o příslušenství, ale o součást bytu. Krajský soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu o nedůvodnosti žaloby. Podle § 80 písm. c) o.s.ř., je-li na tom naléhavý právní zájem, lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není. Předmětnou žalobou se však žalobci nedomáhají určení zda tu je či není právo či právní vztah, ale domáhají se určení existence právní skutečnosti (že spíž je příslušenstvím bytu). Takové určení, které ust. § 80 písm. c) o.s.ř. neuvažuje, přichází však v úvahu jedině tehdy, jestliže to připouští zákon (rozuměj jiný než občanský soudní řád), protože již nejde o určovací žalobu dle cit. ustanovení, ale o jinou, v § 80 o.s.ř. neuvedenou, žalobu. Příkladem může být žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, když zákon tuto žalobu připouští - § 64 zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatel i zaměstnanec mohou u soudu uplatnit žalobou určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Ve vztahu k žalobě předmětné však zde, zejména v občanském zákoníku, není žádné ustanovení, jež by připouštělo podání žaloby na určení zda něco je či není součástí, popř. příslušenstvím bytu. Snad jen pro upřesnění je pak nutno dodat, že pokud zákon připouští podání jiné, v ust. § 80 písm. c) o.s.ř. neuvedené, určovací žaloby, pak právě přímou zákonnou úpravou je současně splněna podmínka existence naléhavého právního zájmu na určení a v takovém řízení její existenci již soud nepřezkoumává. Jak vyplývá ze shora uvedeného, žaloba není důvodná již proto, že zákon nepřipouští, aby soud rozhodl o jí požadovaném určení. I kdyby zákon takovou žalobu připouštěl, nemohl by druhý žalobce být ve věci úspěšný, neboť není aktivně věcně legitimován k podání předmětné žaloby, když předmět sporu se týká otázky, zda k bytu – jehož není vlastníkem – patří či nepatří předmětná spižírna. Rovněž tak žalovaný by nebyl v tomto řízení pasivně věcně legitimován, neboť již není vlastníkem obytného domu, v němž se byt a spižírna nacházejí. Z vyložených důvodů krajský soud napadený rozsudek, jako věcně správný, potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Krajský soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když žalovaný, jenž byl v tomto řízení úspěšný, se práva na jejich náhradu vzdal (§ 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 224 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku j e dovolání přípustné, p o k u d dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání k Nejvyššímu soudu ČR se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. V Ú., dne 2. prosince 2004 Předsedkyně senátu