Žaloba o určení neúčinnosti právního úkonu má své opodstatnění v ust. § 42a obč. zák. Jde o specifickou žalobu odlišnou od ust. § 80 odst. 1 písm. c) o.s.ř., podle níž lze žalovat na určení práva nebo právního vztahu, u níž předpokladem přípustnosti je naléhavý právní zájem na požadovaném určovacím výroku. Při rozhodování o odměně advokáta proto přichází v úvahu paušální sazba ve výši 4 500,-- Kč, stanovená podle § 8 písm. a) vyhl.č. 484/2000 Sb., nikoliv sazba podle § 5 písm. a) cit. vyhlášky ve výši 12 500,-- Kč.

U s n e s e n í Krajský soud v Ú. rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.B. G. a soudců JUDr.H. K. a JUDr.Z. B., ve věci žalobce C., zastoupeného JUDr.Z. A., advokátkou, proti žalované D.  M., zastoupené JUDr.M. R., advokátem, o určení právní neúčinnosti smlouvy o převodu obchodního podílu, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v T.ze dne 10.9.2004, čj. 10 C 83/2003 – 65, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 27.10.2004, čj. 10 C 83/2003 – 82,  t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu, ve znění opravného usnesení okresního soudu, se ve výroku o náhradě nákladů řízení  m ě n í  tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet právní zástupkyně žalobce JUDr.Z. A., náklady řízení v částce 8.567,-Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Napadeným rozsudkem vyhověl okresní soud žalobě když určil, že smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti H&G S. s.r.o. z  23.4.2001, kterou uzavřel T. M., se žalovanou, je vůči žalobci právně neúčinná. Současně rozhodl o povinnosti žalované nahradit žalobci náklady řízení v částce 6.500,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že náhradu nákladů přiznal žalobci pro úspěch ve věci ( § 142 odst.1 o.s.ř.), přičemž tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek z podání žaloby – 1.000,-Kč, soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření v rámci řízení – 500,-Kč a 6.200,-Kč jako paušální odměna práv.zástupkyně žalobce dle § 8 písm.b/ vyhl.č.484/2000 Sb.. Dále soud uvedl, že nemohl přihlédnout k nákladům, jak byly vyúčtovány právní zástupkyní žalobce, když faxové podání, jakož i jeho písemné vyhotovení, obsahující vyúčtování, mu bylo doručeno až po vyhlášení napadeného rozsudku. Do výroku o náhradě nákladů řízení podal žalobce ve lhůtě odvolání. Výrok, jímž bylo rozhodnuto o věci samé, nebyl odvoláním dotčen a nabyl právní moci. V reakci na odvolání vydal okresní soud opravné usnesení s tím, že v důsledku písařské chyby, k níž došlo při písemném vyhotovení usnesení(správně rozsudku), byly náklady řízení uvedeny částkou 6.500,-Kč, avšak správně činí částku 7.700,-Kč. Ve svém odvolání se žalobce domáhal změny napadeného výroku tak, že mu budou přiznány náklady v celkové výši 17.767,-Kč, když zejména polemizoval s výší sazby odměny, kterou okresní soud určil dle § 8 písm.b) vyhl.č.484/2000 Sb.,  avšak která by měla, dle jeho názoru, být spíše určena podle § 5 písm.a/ této vyhlášky a správně činí 12.500,-Kč. Dále připomenul, že okresní soud opomenul přiznat paušální odměnu v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření ( 1.200,-Kč ) a rovněž cestovní náklady v řízení vynaložené nebyly zanedbatelné. Namítl, že k jeho tíži nemůže jít to, že soudu zaslané vyúčtování nákladů, na jejichž náhradu má díky svému úspěchu v řízení právo, nebylo včas předloženo předsedkyni senátu. Odvolání žalobce je zčásti důvodné. Jak vyplývá z obsahu spisu, napadeným rozsudkem okresní soud zcela vyhověl žalobě a v souladu s tím přiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly (§ 142 odst.1 o.s.ř.). Ve věci proběhlo jednání dne 7.9.2004, které okresní soud odročil na 10.9.2004 za účelem vyhlášení rozhodnutí, přičemž přítomná zástupkyně žalobce do protokolu uvedla, že uplatňuje právo na náhradu nákladů řízení, které vyčíslí do tří dnů. Faxové podání právní zástupkyně žalobce, obsahující vyčíslení nákladů řízení a datované dnem 9.9.2004, bylo předsedkyni senátu předloženo dne 10.9.2004, ovšem až poté, co byl rozsudek v 8.30 hod. vyhlášen. Dne 13.9.2004, tedy ve lhůtě stanovené ust.§ 42 odst.3 o.s.ř., soud obdržel originál tohoto vyúčtování. Je nepochybné, že okresní soud správně přiznal žalobci právo na  náhradu nákladů řízení podle § 142 odst.1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně úspěšný. Pokud však soud neměl, při vyhlášení rozsudku ve věci samé, k dispozici vyúčtování těchto nákladů, takže mu nebyla známa jejich výše, byl povinen – v souladu s ust. § 155 odst.1, věta druhá o.s.ř. - rozhodnout v rozsudku o základu  náhrady nákladů řízení ( výrok : „ Žalovaná je povinna nahradit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení v plné výši, jak bude určena dodatečným usnesením“) a po obdržení vyúčtování pak vydat samostatné usnesení, jímž by výši těchto nákladů určil. Co se týká výše účelně vynaložených  nákladů tohoto řízení, na jejichž náhradu vznikl úspěšnému žalobci nárok, jde o soudní poplatek z žaloby – 1.000,-Kč, soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření v rámci řízení – 500,-Kč, paušální náhrada za zastoupení advokátem dle § 8 písm.a/ vyhl.č.484/200 Sb. – 4.500,-Kč ( žalobce sice účtuje sazbu odměny dle § 5, písm.a/ téže vyhlášky, tedy 12.500,-Kč jako sazbu odměny ve věci určení zda tu je či není právo nebo právní vztah k podniku, ovšem v dané věci nešlo o žalobu na určení ve smyslu § 80 písm.c/ o.s.ř.; žalobou se žalobce nedomáhal  určení zda tu je či není právo či právní vztah, ale určení právní skutečnosti- právní neúčinnosti smlouvy- tak jak to výslovně upravuje ust.§ 42a o.z. Jde tudíž o žalobu specifickou, neuvedenou v ust.§ 80 písm.c/ o.s.ř.). Další položkou vzniklých nákladů je částka 300,-Kč = 4 x režijní paušál po 75,-Kč, který dle § 13 odst.3 vyhl.č.177/96 Sb. náleží advokátu za každý úkon právní pomoci, kterými v dané věci byla příprava a převzetí zastoupení, dále podání žaloby a účast právní zástupkyně při dvou jednáních soudu, konkr. při jednání 5.5.2004, odročeném z důvodu omluvy žalované a při jednání dne 7.9.2004; částka 300,-Kč = 6 půlhodin po 50,-Kč za promeškaný čas dle § 14 odst.1,3 vyhl.č.177/96 Sb.; částka 1.967,-Kč =  cestovné dle § 7 zák.č. 1191992 Sb. a to 2 x jízda os.automobilem Peugeot 206 o obsahu 1124 ccm na trase Praha – Teplice a zpět, tj. celkem 360 km při základní sazbě 3,50,-Kč za ujetý kilometr a při průměrné spotřebě pohonných hmot 7,5 l /100 km a  ceně za 1 l benzínu Natural 95 po 26,20,-Kč. Pokud žalobce zahrnuje do nákladů řízení částku 1.200,-Kč, což je sazba odměny ve věcech předběžných opatření (§ 9 vyhl.č.484/2000 Sb.), tuto nelze do nákladů zahrnout, když nařízení předběžného opatření bylo navrženo v rámci předmětného řízení a podle § 2 cit.vyhlášky jsou v sazbě odměny za řízení v jednom stupni zahrnuty všechny úkony právní služby  provedené  advokátem  s  výjimkou nákladů přiznaných soudem dle § 147 o.s.ř., která zde nepřichází. Ust. § 9 cit. vyhlášky se tudíž použije pouze v případě řízení o nařízení předběžného opatření před zahájením řízení ve věci samé. Účelně vynaložené náklady, vzniklé žalobci v řízení před okresním soudem, tedy představují celkem částku 8.567,-Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci na účet jeho právní zástupkyně ( § 149 odst.1 o.s.ř.). Z vyložených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu v napadené části, ve znění opravného usnesení, změnil ( § 220 o.s.ř.). Krajský soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když oba účastníci byli v tomto řízení zčásti úspěšní ( § 142 odst.2 o.s.ř. za použití § 224 odst.1 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení   n e n í  dovolání přípustné. V Ú. dne 21.prosince 2004. předsedkyně senátu