Není-li uzavřena dohoda o úrocích z prodlení při placení dohodnuté smluvní pokuty v sazbě vyšší, než sazba zákonná, vzniká nárok na úroky z prodlení ze zákona podle § 369 odst. 1 obch. zák. v rozsahu podle § 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 vládního nařízení 142/1994 Sb.

Žalobce GE CM a.s. se sídlem v P. se domáhal proti žalovanému M.T. bytem v Č.L. zaplacení zůstatku dlužné částky poskytnuté žalovanému podle smlouvy o spotřebitelském úvěru v částce 28.120,- Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 14.247,- Kč, dále smluvní pokuty v částce 6.540,- Kč, celkem tedy 48.907,- Kč a úroků z prodlení z částky 37.060,- Kč v sazbě 0,1% denně dohodnuté ve smlouvě a to ode dne 24.4.2003 jako dne, kdy nastala splatnost smluvní pokuty. Okresní soud vyhověl žalobě co do částky 48.907,- Kč úroků z prodlení v požadované výši z částky 1.200,- Kč za dobu od 24.4. do 23.7.2003, z téže částky též za dobu od 24.4. do 25.8.2003 a z částky 287.120,- Kč od 24.4.2003 do zaplacení, kdežto pokud jde o úroky z prodlení z částky tvořící smluvní pokutu žalobu zamítl. Stalo se tak s odůvodněním, že úroky z prodlení při placení smluvní pokuty nebyly ve smlouvě dohodnuty. Odvolal se žalobce a uplatnil odvolací důvod nesprávného právního posouzení (§ 205 odst. 2 g, o.s.ř.) a to do zamítavé části výroku rozsudku. Smluvní pokuta jako peněžité plnění podléhá režimu § 369 odst. 1, obch. zák., případně § 517 obč. zák. a tedy při prodlení s jejím placením vzniká věřiteli právo na úroky z prodlení. Vzhledem k povaze smluvní pokuty jako sankce za nesplnění hlavního závazku měla by být dohoda o úrocích vztažena i na smluvní pokutu. Pokud by odvolací soud takto smlouvu nehodnotil, navrhl odvolatel, aby byla uplatněna obecná ustanovení, na něž odkazuje § 369 odst. 1 obch. zák. a přiznány mu úroky v sazbě podle § 517 obč. zák. resp. vládního nařízení 142/1994 Sb. Navrhl, aby v tom smyslu byl napadený rozsudek změněn. Za nečinnosti žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozsudek soudu I. stupně v napadené části změnil tak, že uložil žalovanému, aby žalobci zaplatil úroky z prodlení ve výši 2,5% z částky 6.540, -Kč od 1.7.2003 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále uložil žalovanému, aby nahradil žalobci náklady řízení u soudu I. stupně do tří dnů od právní moci rozsudku a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Z o d ů v o d n ě n í : Krajský soud přezkoumal rozhodnutí okresního soudu v rozsahu napadeném odvoláním včetně řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je částečně důvodné a to ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení ze smluvní pokuty. Odvolací soud při tom postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb. o občanském soudním řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. vzhledem k čl. II. odst. 2 přechodných ustanovení tohoto zákona. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. ve znění novely provedené zákonem č. 370/2000 Sb. účinné ode dne 1.1.2001 je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. V souladu s čl. VIII. odst. 39 přechodných ustanovení zák. č. 370/2000Sb. se ustanovení o úroku z prodlení použije i na vztahy vzniklé před účinností tohoto zákona, nastalo-li prodlení kdykoli počínaje dnem účinnosti tohoto zákona. Podle § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku, činí výše úroků z prodlení ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené ČNB a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Okresní soud z úvěrové smlouvy uzavřené dne 21.2.2000 a z obchodních podmínek, které jsou její součástí, zjistil, že podle článku 6.1 obchodních podmínek pro případ porušení povinnosti dlužníka poskytnout včas a řádně peněžité plnění se sjednává úrok z prodlení ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Kromě práva na úrok z prodlení vzniká žalobci při porušení smlouvy zákazníkem podle tohoto odstavce též právo na smluvní pokutu ve výši 20% z každé dlužné splátky, minimálně však 100,- Kč. Okresní soud správně uzavřel, že toto ustanovení obchodních podmínek v souladu s § 369 obch. zák. zakládá právo žalobce na smluvní úrok z prodlení z dlužných splátek úvěru, nikoli však právo na smluvní úrok z prodlení při placení smluvní pokuty. Článek 6.1 totiž výslovně říká, že právo na smluvený úrok z prodlení vzniká žalobci jen tam, kde je to domluveno. Z gramatického výkladu článku 6.2 a ze systematického řazení jednotlivých ustanovení čl. 6 vyplývá, že účastníci sjednali pro případ porušení povinnosti žalovaného poskytnout peněžitá plnění ze smlouvy v dohodnuté výši dvě sankce vedle sebe a to jednak úrok z prodlení, jednak smluvní pokutu, nikoli však povinnost plnit jednu sankci-smluvený úrok z prodlení ze sankce druhé - ze smluvní pokuty. Okresní soud tak dospěl ke správnému závěru, že mezi účastníky nebyla sjednána výše smluvního úroku z prodlení pro případ, že žalovaný smluvní pokutu nezaplatí včas a řádně. Pro tento případ je však třeba vycházet z ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák., který stanoví, že v tomto případě, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části, je povinen zaplatit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené předpisy práva občanského. Okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 6.540,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. V tomto výroku nebyl rozsudek odvoláním napaden a je již v této části v právní moci. Žalobce požadoval zaplacení úroků z prodlení ze smluvní pokuty 6.540,- Kč od 24.4.2003, když tvrdí, že splatnost smluvní pokuty nastala 24.4.2003, což doložil upomínkou ze dne 9.4.2003. Z předložené upomínky odvolací soud zjistil, že touto žalobce vyzval žalovaného mimo jiné k zaplacení smluvní pokuty ve výši 6.540,- Kč do 23.4.2003. Žalobce však neprokázal, že by tato upomínka byla žalovanému doručena, když k důkazu o doručení předložil pouze dodací arch doporučené pošty z 11.4.2003, ze kterého je zřejmé, že žalobce na adresu žalovaného odeslal dne 11.4.2003 doporučený dopis č. 18298. Podací arch doporučené pošty však neprokazuje, zda tato upomínka byla skutečně žalovanému doručena. Z korespondence mezi účastníky předložené žalovaným, zejména z dopisu žalovaného ze dne 30.6.2003 adresovaného zástupci žalobce odvolací soud zjistil, že tímto dopisem žalovaný požádal o prominutí povinnosti zaplatit smluvní pokutu ve výši 6.540,- Kč. Z tohoto dopisu je tedy zřejmé, že nejpozději 30.6.2003 byl žalovaný vyzván žalobcem k zaplacení této smluvní pokuty a proto se smluvní pokuta stala v souladu s § 563 obč. zák. splatnou a žalovaný je tedy nejpozději ode dne 1.7.2003 v prodlení s jejím zaplacením. Protože dvojnásobek diskontní sazby ČNB činil k 1.7.2003 2,5%, je žalovaný v souladu s ust. § 369 odst. 1 obch zák. povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 2,5% ročně a z částky 6.540,- Kč do zaplacení. Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 1 o.s.ř. a rozsudek okresního soudu ve výroku II. v části zamítající žalobu změnil tak, že žalovaný je povinen žalobci zaplatit úrok z prodlení ve výši 2,5% z částky 6.540,- Kč a ročně od 1.7.2003 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Pokud žalobce požadoval zaplacení úroku z prodlení z částky 6.540,- Kč za dobu od 24.4.2003 do 30.6.2003 a dále úroku z prodlení vyššího než 2,5% ročně za období od 1.7.2003 do zaplacení, byla žaloba s ohledem na shora uvedené skutečnosti v této části správně shledána okresním soudem nedůvodnou, a proto ve zbývajícím rozsahu byl výrok II. rozsudku okresního soudu jako věcně správný potvrzen podle § 219 o.s.ř. Za správnost vyhotovení: Zpracoval: Marcela Bulířová JUDr. Karel L u k á š v.r.