62Cad 78/2009-51 ČESKÁ REPUBLIKA   Rozsudek jménem republiky       Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vackem v právní věci žalobce: L. N., nar. XX, bytem P.XX, JB, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne XX ,č. j. XX,   t a k t o :   I. Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. XX  ze dne XX  se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :   Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhá přezkoumání zákonnosti ve výroku uvedeného rozhodnutí žalované, kterým mu byla zamítnuta žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb. (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).   Žalobce ve své žalobě žádá o přezkoumání zdravotního stavu a přikládá některé záznamy z vyšetření, pracovní rekomandaci, korespondenci s OSSZ v Jablonci nad Nisou.   Z předloženého správního spisu vyplývá, že dne 5.8.2009 byla u žalobce provedena lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení v Liberci (dále jen „OSSZ“) prohlídka ke zjištění zdravotního stavu ve smyslu § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, za přítomnosti žalobce. Lékařka OSSZ vyšla z vlastního vyšetření, zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. L. J. na T 400 ze dne XX, neurologického vyšetření MUDr. R. ze dne XX a XX, EMG ze dne XX, neurochirurgického vyšetření MUDr. B. ze dne XX.     Stav žalobce hodnotila lékařka OSSZ podle kapitoly XV, oddílu F, položky 2 písm. c) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., podle jejího názoru šlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 35 % s tím, že míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 odst. 4, 5 citované vyhlášky se nemění.  Za příčinu DNZS u posuzovaného považuje lékařka OSSZ chronický polytopní VAS na podkladě degenerativních změn, foraminostenoz s protruzemi disků s maximem v cervikální oblasti s pozitivním nálezem na EMG a s následky po zlomenině těl L1 a L2. Staticko-dynamická funkce celé páteře je současně zhoršována levostrannou gonartrozou III. st. a celkovou obezitou. Lékařka OSSZ hodnotila XX letého muže – XX podle kapitoly XV-F-2c 35%, přičemž byla zohledněna veškerá posudkově významná fakta včetně profese. Datum vzniku invalidity stanoven kontrolním neurologickým vyšetřením ze dne XX. Vzhledem k nemožnosti zlepšení stavu, naopak předpokládané progresi, další KLP až za 3 roky. Jednání uzavřela lékařka OSSZ s tím, že žalobce není plně invalidní a není ani částečně invalidní.   Na základě tohoto posouzení zdravotního stavu žalobkyně vydala žalovaná napadené rozhodnutí, kterým zamítla žádost žalobce o plný invalidní důchod. V odůvodnění odkázala na posudek lékařky OSSZ ze dne XX a jeho závěry ohledně poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce o 35 %. Dále cituje ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které stanoví jako podmínku pro nárok na plný invalidní důchod pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %.   Krajský soud o žalobě zahájil řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo v rozsahu a z hlediska námitek žalobce, byl přitom vázán skutkovým i právním stavem v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   V soudním přezkumném řízení bylo doplněno posouzení zdravotního stavu žalobce ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště Ústí nad Labem (dále jen „PK MPSV“). Jednání PK MPSV proběhlo dne 9.4.2010 v příslušném složení, za účasti odborné neuroložky MUDr. R. CH.. Žalobce byl při jednání přítomen. Při vypracování posudku PK MPSV vycházela ze spisové dokumentace OSSZ, lékařského nálezu ošetřujícího lékaře MUDr. J. ze dne XX, neurologického vyšetření MUDr. R., naposledy ze dne XX, chirurgického vyšetření MUDr. K. ze dne XX, SONO vyšetření břicha MUDr. F. ze dne XX, CT Cp a Lp MUDr. R. ze dne XX, MRI Cp MUDr. R. ze dne XX, neurochirurgického vyšetření MUDr. B. ze dne XX, EMG vyšetření MUDr. N. ze dne  XX.   Po prostudování lékařské dokumentace PK MPSV zjistila, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož dominující příčinou je vetebrogenní chronický polytopní syndrom, především C a LS úseku páteře v důsledku poměrně rozsáhlých degenerativních změn verifikovaných CT a MRI vyšetřením. Zdravotní stav je stabilizovaný. Není přítomen neurologický motorický deficit. Funkční postižení se týká především poruchy statiky a dynamiky páteře potencované nadváhou. Rovněž je přítomen degenerativní proces nosných kloubů, především kolenního vpravo, který je dle rtg. nálezu hodnocen jako III. stupeň artrotických změn, bez výraznějšího funkčního omezení hybnosti. Hypertense je korigovaná medikamentosně. TK 135/85, TF 64 min.  PK  MPSV hodnotila pokles soustavné výdělečné činnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.11.2009 dle přílohy č. 2, kapitoly XV oddíl F položka 2 písmeno c) ve výši 40 % /rozmezí 30-40/. Míra poklesu soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 odst. 4) se zvyšuje o 10 % vzhledem k předchozí výdělečné činnosti žalobce. Celkové hodnocení = 50 %. Podle PK MPSV žalobce nebyl k datu napadeného rozhodnutí ČSSZ ze dne XX plně invalidní, ale byl částečně invalidní. Negativní pracovní rekomandace: neschopen fyzicky náročné práce, zvlášť se zvedáním těžších břemen, práce ve vynucených polohách a ve výškách, prací spojených s dlouhou chůzí nebo stáním. U žalobce se nejedná o zdravotní postižení uvedené v přílohách č. 3 a 4 citované vyhlášky.   Na základě tohoto posouzení ukončila PK MPSV jednání výrokem, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ byl žalobce částečně invalidní podle § 44 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Nebyl plně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nebyl ani částečně invalidní podle § 44 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nešlo o pokles schopnosti soustavné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33 %, nešlo o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně neztěžoval obecné životní podmínky.   Soud si vyžádal doplňující posudek, ve kterém PK MPSV určuje datum vzniku částečné invalidity dnem 16.3.2009, kdy byla vyšetřením magnetickou rezonancí krční páteře zjištěna organická příčina dominujícího zdravotního postižení.   Při jednání konaném dne 6.8.2010 žalobce poukázal na arthrozu 3. stupně pravého kolena, která se u něj projevila již před 2,5 roky. V současné době trpí většími bolestmi levého kolena. Má bolesti páteře, a to především krční a bederní, nemůže dlouho chodit, po 50 m je tzv. hotový. Nesnáší dlouhodobé stání, při chůzi se po pár krocích zadýchá. Ráno mu trvá velmi dlouho, než se rozhýbe. Trpí bolestmi pánve a kyčle. V noci kdykoliv se převrátí, tak se bolestí probudí. Upozornil na to, že PK MPSV učinila jen pár zjišťovacích úkonů, a to bylo vše. V letech 1974 – 1975 mu byl navržen plný invalidní důchod, a to po pádu z 6.patra. Tenkrát jej odmítl a raději přijal lehkou práci, kterou zvládal. Za 35 let se však jeho zdravotní stav zhoršil. Bylo objednán na operaci páteře, ale protože mu lékař objasnil rizika, která jsou s touto operací spojena, zatím operaci nepodstoupil.   Zástupkyně žalované uvedla, že rozhodnutím ČSSZ Praha byla žalobci zamítnuta žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění zákonných podmínek a na svém rozhodnutí trvá.   Provedené důkazy byly soudem zhodnoceny podle § 77 odst. 2 s. ř. s. Při posouzení zdravotního stavu a schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce soud vycházel z  posudku PK MPSV. PK MPSV vypracovala posudek v řádném složení, za účasti odborného lékaře – odborného ortopeda. Posudek PK MPSV obsahuje podrobné odůvodnění hodnocení dominantní příčiny nepříznivého zdravotního stavu žalobce, komise měla pro posouzení zdravotního stavu dostatek podkladů, obsah lékařských zpráv ve svém závěru respektovala, zhodnotila jej dle citované vyhlášky. Při hodnocení posudku PK MPSV soud zjišťuje, zda byla během posudkového řízení dodržena příslušná zákonná ustanovení, upravující činnost posudkových komisí a náležitosti posudku. Pokud soud neshledá žádné skutečnosti posudkový závěr zpochybňující, respektuje jeho závěr o hodnotě poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce, neboť sám soud nedisponuje pravomocí hodnotit zdravotní stav. Objektivitu přiřazení procentní hodnoty určitým zdravotním postižením v příloze 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. soud není kompetentní v rámci správního soudnictví prověřovat. V případě žalobce je hodnota poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti verifikována skutečností, že jeho zdravotní stav byl posuzován několika odbornými lékaři, kteří stanovili shodně diagnózu. Posudkoví lékaři tuto diagnózu nezpochybnili, v souladu s vyhláškou č. 284/1995 Sb. konstatovali základní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu odpovídající nálezům odborných lékařů a podle ní určili podle přílohy 2 citované vyhlášky hodnotu poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Otázky nepříznivé situace na pracovním trhu či finančního ohodnocení, které neodpovídá představám žalobce za pro něj dostupnou práci, nejsou při posuzování míry poklesu schopnosti výdělečné činnosti, nejsou rozhodnými okolnostmi.   PK MPSV posoudila základní příčinu nepříznivého stavu žalobce shodně s lékařkou OSSZ. Odchylně však stanovila celkovou procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti na 50 %. Soud proto z uvedených důvodů považuje za zjištěný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobce 50 %.   Podmínky pro získání a trvání nároku na plný invalidní důchod jsou stanoveny zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podle § 38 tohoto zákona má pojištěnec nárok na plný invalidní důchod tehdy, jestliže se stal plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo jestliže se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu. V souladu s ustanovením § 39 odst. 1 tohoto zákona je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % nebo tehdy, pokud je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Způsob posouzení, procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, jakožto i okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky stanoví prováděcí předpis, kterým je vyhláška č. 284/1995 Sb.   V daném případě byl zákonným způsobem zjištěn u žalobce pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 50 %, tedy méně než o 66 %, jak vyžaduje zákon o důchodovém pojištění v ustanovení § 39 odst. 1. Podmínky pro vznik nároku na plný invalidní důchod dle § 38 zákona o důchodovém pojištění nebyly u žalobce splněny.   O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovaná na něj v souvislosti s ustanovením § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. nemá nárok.       P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat  kasační stížnost  ve lhůtě 2 týdnů po doručení tohoto rozsudku, k Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím soudu podepsaného, písemně, trojmo.    V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel dle § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem.     Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s., dle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost obsahovat kromě obecných náležitostí označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo  doručeno.   Kasační stížnost  nemá odkladný účinek. Jiné opravné prostředky nejsou přípustné.     V Liberci dne 6. srpna 2010        JUDr. Pavel Vacek, v.r.  samosoudce