15Ca 143/2009-61 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský so ud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberc i rozhodl v s e nátě složeném z předsedy senátu M gr. Karla Koste lecké ho a so udc ů Mgr. Luc ie Tre jba lo vé a JUDr. Pavla Vacka v právní věc i ža lobk yň: a) M.K., bytem K. xx, L. a b) H.L., bytem D. xx, L., zasto upe nýc h ad vok áte m M gr. Ladislavem Malečkem z Advokátní ka nc e láře, se sídlem Nerudo va č.22, Litoměřice, proti ža lo va né mu Kra jskému úřa du Ústeckého kra je , se sídlem Ve lká Hradební č.3118/48, Ústí n/L, o žalo bě proti ro zho dnutí žalova né ho čj. 580/UPS/2008-3 ze dne 28. če rve nce 2009, t a k t o : I. Rozhodnutí Kra jské ho úřa du Ús te cké ho kra je čj. 580/UPS/2008-3 ze dne 28. če rve nce 2009 s e pro ne záko nnos t z r u š u j e a věc s e v r a c í k dalšímu říze ní ža lova né mu. II. Žalovaný Kra jský úřa d Ústeckého kra je j e p o v i n e n za plat it ža lobky ním Michaele Kos te as ové a He le ně Lexové náklady říze ní v celkové výši 16.786 ,-Kč, a to do 30-ti dnů od práv ní moc i tohoto rozs udku k ruká m je jic h zástupce M gr. Ladislava Malečka. O d ů v o d n ě n í :  Napadeným ro zhod nutím ža lo va né ho krajského úřad u bylo k od vo lání účastníků ř íze ní, v ro zhod nutí jme no va nýc h, zr uše no rozhodnutí Městského úřadu Lito měř ice čj. SU/0023582/08/PI ze dne 11.7.2008 a řízení b ylo zasta ve no podle § 90 odst. l, p ísm. a) z. č. 500/2004 Sb. Krajský úřad v od ůvod ně ní své ho rozhodnutí ne jpr ve konstatuje předmět ř íze ní, označuje od vo lá ním napadené rozhodnutí mě stské ho úřad u a zmiňuje odvolatele, aniž cituje, s výjimkou níže uvede no u, jejich od vo lací d ůvod y. Poté se podrobně zab ývá průběhem řízení před stavebním úřadem tak, že jednotlivé kroky a úko ny pojme no vá vá. Těžiště svých úva h právních k lade ža lo va ný do ro zboru us t. § 127 odst. 2, odst. 3) z. č. 183/2006 Sb. Pod le odstavce třetího zmíně né ho usta no ve ní stavební úřad, byť přiznal účast tře tíc h osob, nedodržel lhůtu, sta no ve no u ust. § 127 odst. 3) c it. záko na. Přes to že b ylo oznámení o změ ně užívání stavby dor uče no stavebnímu úřad u dne 20.3.2008, vyrozumění a oznámení ze dne 18. 4.2008 b ylé d oruče no o zna mo vate li až dne 24.4.2008, tedy po uplynutí Pokračování 2 15Ca 143/2009 30-ti denní lhůty. Protože stavební úřad v této lhůtě změ nu ne zaká za l a ani s ní ne vyslo vil souhlas, došlo k faktickému so uhlasu s o zná me ním o změně. So uhla s byl tud íž dán mlčky, a proto rozhodnutí ze dne 11.7.20089 je jen ro zhod nutím duplicitním a ne mě lo být vůbec vydáno. Proto muse lo být ro zhod nutí ze dne 11.7.2008 zr uše no a řízení mus e lo být zas ta ve no. Z to ho to d ůvod u také nebylo mo žno věc vrátit stavebnímu úřadu k d alšímu ř íze ní. V dalších pasá žíc h vytk l ža lo va ný nesprávný postup měst ské ho úřadu ohledně doručo vá ní veřejno u vyhláškou, ač nebyly pro takový postup dány záko nné podmínky. Dá le se také zab ývá, byť ve struč nosti, meritem projed ná va né věc i.  Pro úp lno st je nutno předeslat, že žaloba b yla podána ved le M.K. a H. L. i da lšími osoba mi, o hled ně kte rýc h bylo ale říze ní za sta ve no (usne se ním ze dne 4.3.2010) pro ne zap lace ní so ud ního pop la tk u. Opatřením předsedy krajského soudu ze dne 22.9.2010 byla věc p ředá na k pro jed ná ní a rozhodnutí liberecké pobočce, účastníci říze ní ne mě li námitek (ohledně záko nné ho so udc e) proti tomuto postup u, ač byli o této množnosti vyro zumě ni. Žád ná z do tče nýc h osob ne up latnila své prá vo osoby zúčastněné na říze ní.  Ve své včas podané ža lobě ne jpr ve ža lobk yně zmiňují napadené ro zhod nutí a je ho důvod y, a poté v ža lob níc h bodech rozvíjejí p říčiny je ho ne záko nnos ti. Před e vším neso uhla sí s právním ná zore m ža lo va né ho, že so uhlas se změ no u byl projeven mlčky. Poukazují na to, že us t. § 127 odst. 3) s ta veb ního zákona je usta no ve ním spe c iá lním ve vztahu k ust. § 127 odst. 2), neboť, a to přip ustil i sta veb ní úřad, se změ na dotýká práv ža lobk yň jako třetích osob. Jediným pochybením to ho to úřad u b ylo, že svůj úko n z 18.4.2008 o zná mil až po uplynutí lhůty, což ovšem ne zba vuje správní orgá n povinnosti podle § 127 odst.3) za há jit řízení a ve věci vyda t ro zhod nutí. Je tud íž vylo uče no, aby postupo va l podle § 127 odst. 2) cit. záko na, jak tvrdí ža lo va ný, pro to že souhlas se změ no u mlčky je ze záko na v tako vém případě ne příp ustný. Dále namítá porušení ust. § 19 správního řádu, pod le kterého mě lo být dor uče no ostatním účastníkům řízení niko li veřejno u vyhláškou. Vytýká také správnímu orgánu I. stup ně nesp rá vné nakládání s jejich ná mitko u podjatosti vůči paní Ple yero vé, jejíž syn zastupo va l v řízení o znamo vatele. V další části namítají ža lobk yně rozhodnutí stavebního úřad u o meritu věc i s odka ze m na různá konkrétní tvrze ní.  V průběhu jed ná ní soudu dne 12.4.2011 setrvaly ža lobk yně na důvodech podané ža lob y i se zd ůra zně ním porušení svých p ráv, která ne mo hly řád ně kvůli procesním vadám uplatnit v říze ní v prvém stup ni, což na míta ly i v od vo lá ní. Jed ná se o takové vad y říze ní, které ne mo hly být zho je ny v od vo lac ím říze ní a je otázkou, zda věc by ne mě la být vůbec odňata stavebnímu úřadu v Lito měřic íc h. Proto ved le ko nkre tizo va né ho návrhu na zap lac e ní nák lad ů říze ní na vr hují, aby b yla rozhodnutí uč ině ná ve věc i v obou stupních zr uše na a věc vrá ce na k dalšímu říze ní ža lo va né mu.  Ža lo va ný krajský úřad ve svém písemném vyjádření k podané žalobě na vr huje za mítno ut ža lob u, a to z nás ledujících d ůvod ů. Ve shodě se svým ná zore m, uplatněným v napade né m ro zhod nutí po uka zuje na sk ute č nost, že pro nedodržení lhůty 30-ti dnů byl vydá n so uhla s se změ no u v užívání mlčky, a proto rozhodnutí ze dne 11.7.2008 ne mě lo být vůbec vydáno. Ust. § 127 odst. 3) stavebního záko na ne ní usta no ve ním speciálním, jak tvrdí ža lobk yně, neboť ap likaci odstavce dr uhé ho tého ž usta no ve ní lze zab rá nit jen včas no u reakcí úřad u na o zná me ní. Zde doš lo k marnému uplynutí lhůty, a proto bylo p lně na místě užít us t. § 127 odst. 2) cit. záko na. Za da nýc h okolností nemohou třetí osoby svá prá va v tomto Pokračování 3 15Ca 143/2009 říze ní uplatnit, mohou se však domáhat nápravy pod le § 156 správního řád u. Zdůrazňuje, že po rušo vání p ředp isů ze strany p ro vo zo vate lů střed isk a se lze do má hat záko nno u cestou prostřednictvím orgánů oc hra ny zdraví. Po uplatnění ná mitk y podjatosti paní P. věc dále vyřizo va l I ng. N. Stavební úřad přiznal po sta ve ní účastníka říze ní i dalším o sobá m, niko li jen ža lobc ům.  V průběhu jed ná ní dne 12.4.2011 se trva l ža lo va ný na správnosti nap adeného rozhodnutí, a to z d ůvod ů uvede nýc h v tomto rozhodnutí i ve vyjád ře ní. Nák lad y řízení ne up latnil.  Soud pod le § 75 z. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s.ř.s.) pře zko uma l v me zíc h ža lob níc h bodů napadené výroky ro zhod nutí, vyc há ze je ze sk utko vé ho a právního stavu, který tu byl v době ro zhodo vá ní správního or gá nu, a dospěl k ná sled ujíc ímu zá vě ru.  V krátké rek ap itulac i so ud připomíná, že o zná me ní o změ ně v úče lu užívání stavby ze dne 18.3.2008 uč ině né fyzickými osobami M.H. a P.V. b ylo dor uče no Městskému úřad u Lito mě řice dne 20.3.2008 a to to o zná me ní se týka lo S. z. c. „B., se sídlem K. ná m. č.xx, L.. Jedná se o o zná me ní ve smyslu § 127 z. č. 183/2006 Sb., stavebního záko na (SZ). Spolu s oznámením bylo doruč e no zá va zné s ta no visko Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje ze dne 7.3.2008.  Městský úřad sděluje ve svém vyrozumění ze dne 18.4.2008, které b ylo o zná me no zmoc ně nc i o znamo vatelů I ng. K. P. zmíněné hygienické stanici až dne 24.4.2008, že změ na v úče lu užívání stavby pod lé há ro zhod nutí s odka ze m na us t. § 127 odst. 3) SZ. Záro ve ň konstatuje, že řízení bylo za há je no dnem p řed lo žení dok lad ů spolu s o zná me ním.  Městský úřad také ve věci jed na l, nař íd il i ús tní jed ná ní a nás led ně vydal ro zhod nutí ze dne 11.7.2008, které b ylo předmětem od vo lac ího ř íze ní, a ve kterém b ylo vydá no ža lobo u napadené ro zhod nutí.  Soud z uvede né ho vyvodil násled ující zá věr y, když po linii sk utko vé mohl čerpat z obsahu p řed lo ženého správního sp isu.  Předně musí so ud pouk á zat na to, a v tom se nemo hl ztotožnit s právním ná zore m ža lo va né ho krajského úřadu, že zákonné podmínky dr uhé ho a třetího odstavce ust. § 127 SZ ne jso u za mě nite lné tak, jak vyvozuje ža lo va ný.  Již s přihlédnutím k ust. § 126 odst. 2) SZ je změ na v úče lu užívání stavby přípustná jen na základě p íse mné ho so uhlas u stavebního úřad u, pokud taková změ na (ve zkratce řečeno) může ohrozit život a veře jné zdraví, živo t a zd ra ví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí. N ikoli nevýznamně je zmíněným usta no ve ním zmiňo vá no i ust. § 81 odst. 2, pís m. c) S Z. Již z to hoto pohledu je nutno pohlížet na výk lad ust. § 127 odst. 2, odst. 3) SZ a rozlišovat je v to m, že pok ud existuje hro zba nás ledk ů, v ust. § 126 odst. 2) SZ předvídaných, pak ne ní-li vydá n p íse mný so uhla s stavebním úřad e m, pak změ na v účelu užívání sta vb y po vo lena ne ní. To to usta no ve ní má přímý vztah na us t. § 127 odst. 3) tého ž záko na tak, jak b ude dále ro zved e no. Pokračování 4 15Ca 143/2009  Nejprve je nutno připo me no ut, že hypotézy (stanovují okolnosti a podmínky, za nichž je s ubjek t po vine n se chovat pod le pra vid la stano veného no rmo u) odsta vc ů dr uhé ho a třetího us t. § 127 SZ jsou zce la ro zd ílné.  Zatímco us t. § 127 odst. 2) SZ připouští fikci so uhlasu se změ no u, pokud stavební úřad do 30-ti dnů od jejího o zná me ní změnu v užívání výs lo vně ne zaká že, protože to to usta no ve ní ne zná podmínky již zmiňo va né ho us t. § 126 odst. 2) SZ (a us t. § 127 odst. 3 SZ), hypotéza us t. § 127 odst. 3) SZ je zce la odlišná. Naposled zmíněné usta no ve ní r igid ně s ta no vuje, že dotýká-li se změ na práv tře tíc h osob, nebo vyžaduje-li podrobnější posouzení úč ink u změ ny na oko lí, pak takové změ na pod lé há (vžd y) ro zhod nutí. Jinými slovy to zna me ná, že pok ud záko n sta no vil v hypo té ze povinnost zkoumat oprá vně né zá jmy třetích osob a další zájmy, pak je správní orgá n povinen tuto podmínku respektovat a jednat tak, ja k toto usta no ve ní uk ládá s tím, že je vázán i povinností vyro zumě t na vrho vate le do 30-ti dnů od o zná me ní o to m, že a) změ na pod lé há rozhodnutí a b) že po žad uje předložení ne zb ytnýc h podkladů. Avšak prá vě s ohledem na ro zd ílnos t záko nnýc h podmínek těchto dvou usta no ve ní je také nut no pohlížet na právní význam tam stano vených třice tide nníc h lhůt. Zatímco podle odstavce dr uhé ho s ta no vuje fikci souhlasu po marné m uplynutí lhůty a tud íž zde sta no ve ná lhůta má hmotně právní d ůsledk y, třicetidenní lhůta podle odstavce třetího je lhůtou toliko pořádkovou, jejíž příp ad né nerespektování může mít za následek jen e ve nt. pracovně právní postih to ho, kdo povinnost za nedba l. Podle to ho to usta no ve ní totiž brání fikci souhlasu podmínky, sta no ve né ust. § 127 odst. 3) SZ. Ne lze proto při nerespektování 30-ti denní lhůty pod le pos led ně zmíně né ho usta no ve ní „p řejít do režimu“ § 127 odst. 2) S Z, pro to že ust. § 127 odst. 3) SZ výs lo vně ukládá vydání ro zhod nutí.  Pro úp lno st so ud po zna me ná vá, že při výk lad u výše zmíněných usta no ve ní vyc há ze l ze zásad y, prolínající se celým stavebním záko ne m, pod le které je akceptace vlivu stavby na vlastnická či jiná prá va „třetích“ osob vtě le na do jejich procesního postavení účas tník ů říze ní s právy z to ho vyplývajícími a s mo žnými hmo tně právními d ůsledk y. Za mno hé zde so ud p řipo míná záko nno u úp ra vu územního a s ta veb ního ř íze ní, vyslo veno u např. v us t. § 85, 95 až 96, 104 až 105, 109 a nás l. SZ. Bylo by proto v ro zporu s touto zásadou, pokud by z ní byl postup pod le § 127 SZ vyč le ně n, popř. byl významně red uko vá n.  V předmětné právní věc i sdělil sta veb ní úřad o zna mo va te li, že změ na pod lé há rozhodnutí podle § 127 odst. 3) SZ a so uča sně ko nstato va l, že dnem před lo že ní podkladů (dne 20.3.2008) je řízení za há je no. Soud ne má námitek ani proti tomuto zá věru správního orgánu I. stup ně, pro to že pok ud jsou dány podmínky postupu pod le § 127 odst.3) SZ a (např. spolu s o zná me ním jako v tomto p řípadě) jsou před lo ženy i podk lad y, pak je řízení za há je no okamžikem jejich před lo že ní.  Právní závěr ža lo va né ho, že rozhodnutí ze dne 11.7.2008 ne mě lo být vydáno, neboť byl souhlas již vydá n ko nk lude ntně, postrádá oporu v zákoně. Proto pok ud ža lo va ný zruš il ro zhod nutí správního orgánu I. stup ně a řízení zastavil, neboť se jed ná o věc rozhodnutou, porušil tím záko n a soudu ne zb ylo, než napadené ro zhod nutí zr uš it pro ne záko nno st podle § 78 odst. 1) s.ř.s. Soud ale neměl záko nnýc h d ůvod ů pro to, aby zr uš il i rozhodnutí městského úřadu z 11.7.2008. Tímto rozhodnutím bylo ro zhodo vá no o mer itu věc i, kterým se b ude muset Pokračování 5 15Ca 143/2009 ža lo va ný z podnětu podaných od vo lání zab ýva t, protože napadené ro zhodnutí je ro zhod nutím jen procesním. Ze s tejné ho d ůvod u také ne mo hl so ud rea go va t na hmotně právní ná mitk y ža lobk yň, neboť v pře zk umné m říze ní je vázán výrokem napadeného správního ro zhod nutí.  Soud musel přisvědčit i ža lob ní námitce o to m, že o zná me ní o za há je ní řízení bylo vad né, když byli ostatní účastníci vyrozumíváni jen vyhláškou, neboť jak je z obsahu správního spisu patrné, sta veb ní úřad komunikoval jen s o zna mo vate li a Krajskou hygienickou sta nic í. Přitom neb yl dán zá ko nný d ůvod o znamo vání veřejnou vyhláško u. Te nto nedostatek ale vytk l již ža lo va ný v napade né m rozhodnutí a so ud může proto v tomto směru na je ho od ůvod ně ní odkázat.  Ža lobk yně tvrd í, že pracovnice stavebního úřad u paní Anna P leyero vá, která vyrozumívala o znamo vatele úko ne m ze dne 18.4.2008, je matko u I ng. P. zmoc ně nce oznamovatelů. So ud, aniž toto tvrzení pokládal za nutné dále o vě řo vat, zjistil ze sp isu, že I ng. P. za stupo va l o zna mo vate le na základě plné moc i ze dne 6.2.2008 a již v o zná me ní změny v užívání stavby je zmiňo vá n připojenou plnou moc í. Je také pra vdo u, že nás led ně ved l řízení (s výjimkou c ito va né ho o zná me ní z 18.4.2008) I ng. J.N., vedo uc í stavebního úřad u. Dále soud ze spisu zjis til, že ná mitk u podjatosti Anny P leyerové uplatnili ža lobc i již v podání doruč e né m stavebnímu úřadu dne 7.5.2008, tedy ještě před konáním ús t ního jed ná ní. To uto ná mitko u se s ice stavební úř ad zab ýva l ale až v rámci své ho ro zhod nutí ze dne 11.7.2008, ačkoli tak měl učinit b ezodk lad ně ve smyslu § 14 odst. 2) z. č. 500/2004 Sb., správního řádu (SŘ), a to formo u us ne se ní.  Soud pokládá v této so uvislosti za ne zb ytné dále upo zor nit na nás led ujíc í. Pok ud je pra vdo u, že paní A.P. je matkou zástupce o zna mo vate le, pak bylo její po vinno stí, aby sama oznámila své vyloučení z p rojed ná vá ní věc i (§ 14 odst. 3 z. č. 500/2004 Sb.). To ale neučinila. Jen obtížně by b ylo mo žno pokládat úko n ze dne 18.4.2008 za úko n který nesnese odkladu (§ 14 odst. 3 SŘ). Dalším porušením správního řádu je skutečnost, že neb ylo rozhodnuto (usnesením) o námitce podjatosti (§ 14 odst. 2 cit. zákona), ač tuto ná mitk u procesně re le va ntním zp ůsobe m up la tnili účastnící ř íze ní. V da né věc i se ne jed ná o pouhé lpě ní na úřed níc h postupech, ale o právní jistotu účas tník ů s cílem odstranění pochybností o nestrannosti správního říze ní. Důle žitos t řádné ho postupu a ro zhodo vá ní o vylo uč e ní z pro jed ná vá ní věc i je patrná i z popisu procesních úko nů, které záko n s touto otázkou spojuje (§ 14 zmíně né ho zákona). V da né věc i ne ní s ice zjištěno, že by po datu 18.4.2008 jed na la paní A. P le yero vá, za jiště ní nes tra nno sti úřední osoby při projed ná vá ní věc i a při ro zhodo vá ní je na to lik důležité, že této vadě v postupu stavebního úřadu so ud vě nuje to lik po zo rnosti. Ne lze ani opo me no ut, že proti us nese ní vyda né ho podle § 14 SŘ lze podat samostatné od vo lání (tento opravný prostředek ne ní vyloučen s přihlédnutím k § 81 odst. l) SŘ), byť v daném případě b ylo úča stník ům fak tick y vyho vě no a další řízení ved l I ng. N. Pro úplnost je nut no dá le dodat, že ačkoli je výrok o námitce podjatosti uveden ve výrokové části rozhodnutí ze dne 11.7.2008 a od vo lá ním je napadeno to to rozhodnutí v celém je ho rozsahu, ža lo va ný se tímto výrokem ne zab ývá, tj. ža lo va ný se ne vypo řáda l s od vo lá ním v plném jeho ro zsa hu.  Protože so ud zruš il nap ade né rozhodnutí ža lo va né ho a věc mu vrátil k dalšímu ř íze ní, je ža lo va ný podle § 78 odst. 5) s.ř.s. vázán právním ná zo re m, vys lo ve ným soudem ve zruš ujíc ím ro zsudk u. Pro to že napadené rozhodnutí bylo rozhodnutím procesním, so ud se mo hl zabývat jen záko nnos tí výroku o zr uše ní rozhodnutí a o zastavení řízení a niko li Pokračování 6 15Ca 143/2009 záko nnos tí hmotně právních zá věrů ro zhod nutí ze dne 11.7.2008. S nimi se b ude muset vypořádat ža lo va ný z podnětu pod aného od vo lá ní.  Ža lobk yně mě ly ve věc i úspěch, a proti jim ná hr ada nák lad ů říze ní ná le ží podle § 60 odst. l) s.ř.s. a ža lobk yně také tuto ná hrad u po žad ují. So ud tud íž ulo žil žalo vanému krajskému úřadu zap la tit ža lobk yním tyto nák lad y, a to do 30-ti dnů od právní moci to hoto rozsudku k ruká m jejich zá st upce M gr. M. v ce lko vé výš i 16.786,-Kč. Jed ná se o so ud ní poplatek ve výš i 2.000,-Kč, který zaplatila ka ždá ze ža lobk yň. Odměnu a ná hrad u ho to vých výdajů a ná hrad y za p ro mešk aný čas (doba strá ve na mimo síd lo zástupce) a cestovné (týk ajíc í se účasti zástup ce u jed ná ní so ud u) za dva úko ny právní pomoci (převzetí zas to upe ní a úča st u jed nání soudu dne 12.4.2011) so ud posuzo va l podle vyhl. č. 177/1996 Sb. v nyní úč inné m zně ní z hledisek § 9, 11, odst. l, p ísm. a, g), 13 a 14 cit. Vyhlášky, a to i s přihlédnutím k § 12 odst. 4) této vyhlášky. P ře vzetí zas to upe ní je úko ne m ind ivid uá lním, proto nále ží zás tupc i za každo u za sto upe no u částka 2.100,-Kč. Účast u jed ná ní je ale spo leč ným úko ne m, týk ajíc ím se obou ža lobk yň, a proto zás tupc i náleží jen 80% od mě ny. Od měna a ná hrad y byly zvýšeny o 20% DP H. Soudu byly doloženy veškeré listiny vč. dok lad ů k cestovní náhradě a osvědčení o re gistrac i p lá tce DP H zástupce. P o u č e n í : Proti tomuto ro zsudk u lze podat kasační stížnost ve lhůtě 2 týd nů po doručení to ho to ro zsudk u, k Nejvyššímu správnímu so ud u, prostřednictvím soudu po de ps ané ho. V řízení o kasační stížnosti musí být stě žo vate l dle § 105 odst. 2 s.ř.s. zasto upe n a dvokáte m. Kasační stížnost lze podat po uze z důvo dů uved e nýc h v § 103 odst. 1 s.ř.s., dle § 106 odst. 1 s.ř.s. musí kasační stížnost o bsahova t kromě obecných náležitostí označení ro zhod nutí, proti ně muž s mě řuje, v jakém rozsahu a z jak ýc h d ůvod ů jej stěžo vatel napadá, úda j o to m, kdy mu ro zhod nutí b ylo doručeno. V Liberci dne 12. dubna 2011 Mgr. Karel Koste leck ý, v. r. předseda senátu