15A 136/2012-10     U S N E S E N Í Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: JUDr. Z. A., „X“, s adresou pro doručování „X“, proti žalovanému:               M i n i s t e r s t v u  z e m ě d ě l s t v í – Sekce Ústřední pozemkový úřad, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5.6.2012, sp. zn. 1RP31416/2012-13312, č.j. 17883/2012-MZE-13312, ve věci vydání restitučního nároku,                                       takto:                                                                         I. Žaloba  s e  o d m í t á .   II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5.6.2012, sp. zn. 1RP31416/2012-13312, č.j. 17883/2012-MZE-13312, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Litoměřice, ze dne 13.12.2011, kterým nebylo v intencích zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), vyhověno žalobcově žádosti o vydání parcel dle pozemkového katastru (PK) č. 2306/2 a 1841 v k.ú. Třebenice a parcel č. 410 a 253/2 v k.ú. Teplá u Třebenic.   Před přikročením k vlastnímu projednání žaloby se správní soud nejprve zaobíral tím, zda má vůbec pravomoc rozhodovat o předmětné žalobě.   Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb, soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), který vstoupil v účinnost dnem 1. 1. 2003, ve správním soudnictví platí, že dotyčné soudy poskytují ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Veřejná subjektivní práva jsou taková práva, která mají osoby ve vztazích vůči státu, jako právnické osobě, a jiným subjektům veřejné správy, tj. fyzické a právnické osoby, o nichž tak stanoví ústava nebo zákon. Podle § 4 odst. 1 s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Naproti tomu ust. § 68 písm. b) s.ř.s. stanovuje, že žaloba je nepřípustná tehdy, směřuje-li tato žaloba proti rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. Na tato rozhodnutí pak dopadá ust. § 7 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož platí, že v situacích, kdy správní orgán pravomocně rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, může být tatáž věc na návrh projednána a rozhodnuta soudem za podmínek uvedených v části páté o.s.ř. Jinými slovy to znamená, že o rozhodnutích správních orgánů v soukromoprávních věcech podle stávající právní úpravy nerozhodují soudy v rámci správního soudnictví, nýbrž soudy v občanskoprávním řízení.  Podle § 46 odst. 2 s.ř.s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže se navrhovatel domáhá rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. V projednávané věci rozhodoval správní orgán o uplatněném nároku na vydání zemědělského majetku podle zákona o půdě, z čehož je zřejmé, že se jednalo o soukromoprávní věc, která vyplývala z občanskoprávního vztahu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2003, č.j. 7A 148/2001-33, který byl publikován ve Sbírce NSS pod č. 4/2003 a také je dostupný na www.nssoud.cz či usnesení zvláštního senátu zřízeného dle zák. č. 131/2002 Sb. ze dne 22. 6. 2004, č.j. Konf 123/2003-7, který je publikován ve Sbírce NSS pod č. 372/2004 a také je dostupný na www.nssoud.cz). Z této skutečnosti pak vyplývá, že k jednání o žalobě proti žalobou napadenému rozhodnutí zdejší krajský soud ve správním soudnictví nemá pravomoc, jelikož se jedná o věc podřaditelnou pod ust. § 7 odst. 2 o.s.ř, která se projednává a rozhoduje za podmínek uvedených v části páté o.s.ř. a v níž je dána dle ust. § 249 odst. 1 o.s.ř. věcná příslušnost okresních soudů. K řízení je pak místně příslušný v daném případě dle ust. § 250 odst. 2 o.s.ř. Okresní soud v Litoměřicích, neboť předmětem daného řízení byly nemovitosti v k.ú. Třebenice a k.ú. Teplá u Třebenic, které se nacházejí v oblasti místní příslušnosti uvedeného soudu. Na základě těchto skutečností soud žalobu podle § 46 odst. 2 s.ř.s. odmítl. Současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení skončilo odmítnutím žaloby.   Poučení:  Žalobce může podat proti napadenému rozhodnutí správního orgánu k Okresnímu soudu v Litoměřicích do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení žalobu podle části páté občanského soudního řádu. Jestliže tak žalobce v této lhůtě učiní, platí, že soudní řízení podle části páté občanského soudního řádu o takové žalobě bylo zahájeno dnem, kdy takový návrh došel soudu ve správním soudnictví. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Podání kasační stížnosti nestaví lhůtu pro podání žaloby podle části páté občanského soudního řádu.     V Ústí nad Labem dne 20. listopadu 2012                                                                                         JUDr. Markéta Lehká Ph.D., v.r.      předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Markéta Kubová