15Af 266/2012-27     U S N E S E N Í Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobkyně: W I S   E n e r g o  K e r h a r t i c e, s.r.o., se sídlem v Praze 6 – Bubeneč, ul. Podlabská č. p. 112/13, PSČ 160 00, IČ: 276 28 850, zastoupené JUDr. Vladimírou Glatzovou, advokátkou AK Glatzová & Co., s.r.o., se sídlem v Praze 1, ul. Husova č. p. 5, PSČ 110 00, proti žalovanému:  F i n a n č n í m u   ř e d i t e l s t v í  v Ústí nad Labem, se sídlem v Ústí nad Labem, ul. Velká Hradební č. p. 61, PSČ 400 21, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2012, č. j. 3741/12-1200-505957,                                                                                                              takto:                                                                         I.  Řízení se  z a s t a v u j e. II.  Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 2. 4. 2012, č. j. 3741/12-1200-505957, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti třem rozhodnutím Finančního úřadu v Děčíně ze dne 8. 9. 2011, č. j. 158079/11/178913501506, ze dne 23. 11. 2011, č. j. 184457/11/178913501506, a ze dne 4. 1. 2012, č. j. 927/12/178913501506, jimiž bylo rozhodováno o stížnostech žalobkyně na postup plátce daně dle ust. § 237 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu ve věci správního soudnictví, a podle ust. § 4 odst. 1 písm. a) téhož zákona vzniká poplatková povinnost jejím podáním. Poplatek ve výši  3.000,- Kč [položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků] byl přitom splatný podle ust. § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích vznikem poplatkové povinnosti. Žalobkyně tuto poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnila, tudíž jí soud výzvou ze dne 12. 6. 2012, č. j. 15 Af 266/2012 – 23a, vyzval prostřednictvím její právní zástupkyně k zaplacení soudního poplatku a zároveň jí upozornil, že řízení bude zastaveno, pokud poplatek nebude ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy zaplacen. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla právní zástupkyni žalobkyně řádně doručena prostřednictvím datové schránky dne 12. 6. 2012. V daném případě však došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení, když žalobkyně ve stanovené lhůtě a ani později ke dni rozhodnutí soudu poplatek nezaplatila. Vedle toho přípisem ze dne 21. 6. 2012 vzala žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně výslovně tuto žalobu v celém rozsahu zpět. S ohledem na nastalý skutkový stav soud považuje za potřebné zmínit, že Nejvyšší soud ve svém stanovisku ze dne 4. 7. 1996, sp. zn. Cpjn 68/95, Opjn 1/95, v němž se zabýval výkladem některých ustanovení zákona o soudních poplatcích, mj. uvedl, že zastavení řízení z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení přichází v úvahu jen tehdy, když byl soudní poplatek zaplacen nebo když nelze řízení zastavit pro nesplnění poplatkové povinnosti, protože soud již začal jednat ve věci samé. Soud má přitom za to, že toto stanovisko Nejvyššího soudu je plně aplikovatelné i v rámci správního soudnictví. V daném konkrétním případě nebyl ke dni rozhodnutí zaplacen soudní poplatek a soud nezačal jednat ve věci samé. Proto nelze zastavit řízení z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, ale musí být zastaveno řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti. Na základě výše uvedeného tedy soud podle ust. § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve výroku ad I. usnesení řízení o žalobě zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, nepřiznal současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. usnesení žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 18. července 2012 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                          předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Renata Rilke