59A 66/2010-64 ČESKÁ REPUBLIKA   Rozsudek jménem republiky       Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Karla Kosteleckého a soudců Mgr. Lucie Trejbalové a JUDr. Pavla Vacka, v právní věci žalobce M.Š. bytem xx, zastoupeného obecným zmocněncem V.Z., bytem xx, proti žalovanému Zeměměřičskému a katastrálnímu inspektorátu  Liberci, se sídlem Rumjancevova č.10, Liberec, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného čj. ZKI – O – 23 – 300/2010 – Prch ze dne  3. května 2010,   takto:   I. Žaloba proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu Liberec čj.  ZKI – O – 23 – 300/2010 – Prch ze dne 3. května 2010  se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:    Žalovaný zeměměřičský a katastrální inspektorát (dále jen ZKI) svým rozhodnutím ze dne 3.5.2010 zamítl odvolání M.Š. a tím potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrálního pracoviště Semily ve věci neprovedení opravy v údajích katastrálního operátu čj.  OR – 105/2006 -608 ze dne 2.2.2010. Předmětem rozhodování byl poukaz na chyby, uvedené v geometrickém plánu č.6-59-80 ze dne 20.3.1980 v té části, ve které jsou jako nabyvatelé uveden M. a M.Š.i. V odůvodnění svého rozhodnutí žalovaný nejprve konstatuje zákonnou úpravu řešené otázky a poté stručně poukazuje na to, že geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovování rozhodnutí a jiných listin, z čehož vyplývá, že zápis o tohoto plánu je podmíněn existencí rozhodnutí či jiné listiny o právním vztahu k nemovitosti. Dále pak uvádí, které údaje se do plánu zapisují a které jsou údaji závaznými a těmi jsou výměra parcely a nové parcelní číslo. Nejedná se v dané věci o chybu, kterou by bylo možno a nutno opravit postupem podle § 8 z.č. 344/1992 Sb. Také další dokazování nebylo nutno provést, neboť veškeré podklady byly obsahem správního spisu.    Žalobce M.Š. ve své včas podané žalobě a v replice navrhuje, aby bylo žalovanému i katastrálnímu úřadu uloženo opravit údaje katastrálního operátu v listu vlastnictví  č. xx, neboť M.R. není vlastníkem pozemku ppč.1480/2, ač je v operátu tak chybně uvedena. Poté, co navrhuje, aby v průběhu jednání soudu byly vyslechnuti jako svědci Ing. B., Ing. B. Mgr. S. a M.R. a provedeny důkazy listinami – listy vlastnictví, namítá chyby v údajích listu vlastnictví – LV: xx a LV: xx. Tvrdí, že na LV: xx je jako vlastník pozemku ppč.xx uvedena i M.R., ačkoli pro takový zápis není žádný právní podklad. Poukazuje i na různá ustanovení občanského zákona. Vytýká dále žalovanému, že operuje s pojmem „SJM“, ačkoli tento pojem nebyl v roce 1987 znám. Ředitel Ing. B. osvědčuje stav, neodpovídající skutečnému stavu věci. Nesouhlasí s tvrzením ve vyjádření žalovaného, že vlastnictví M. Rusové je uvedeno jen ve vztahu k budově čp. 506 a že pozemek ppč. xx je zde uveden jen kvůli specifikaci, na jakém pozemku budova stojí. To odporuje skutečnému stavu věci. Žalobce požaduje zaplacení nákladů řízení.    V průběhu ústního jednání setrval žalobce na důvodech podané žaloby a zdůraznil nezákonnost nesouladu údajů o vlastnictví v geometrického plánu s tím, že M.R. je  vedena jako spoluvlastník budovy č.xx, ač jím není. V důkazních návrzích, jak je žalobce uplatnil i ve svém podání ze dne 6. 9.2010 a při jednání soudu, zdůraznil, že výslech Ing. B. a Mgr. S. ale i na listinami, spařuje nezbytnost doložení nesprávnosti postupu obou správních úřadů. Z těchto důkazů by vyplynuly vady, kterých se oba úřady dopustily, když pro příklad je třeba uvést, že úřady operují pojmem BSM a transformují jej do pojmu SJM, ač to není zákonné, či reálnou možnost i do budoucna, aby kdokoli mohl chybnými údaji geometrického plánu o vlastnickém právu M. R. operovat a tím poškodit skutečného vlastníka, kterým je žalobce. Činí návrh shodně s podanou žalobou.    Žalovaný ZKI ve svém vyjádření k podané žalobě navrhuje žalobu zamítnout, a to z následujících důvodů. S odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnutí poukazuje žalovaný na to, že se ve věci nejedná o chybu ve smyslu § 8 odst. l, písm. a) z.č. 344/1992 Sb. Na listu vlastnictví č.xx je sice uvedeno i vlastnictví M.R.,dříve Š., a to v režimu SJM s M.Š., ale pouze k domu č.xx. Pozemek ppč.xx je zde evidován jen jako specifikace pozemku, na kterém budova stojí. Úřadu nebyla doposud doručena listina o rozvodu, došlo-li k němu, a tím by společné jmění manželů zaniklo.    V průběhu ústního jednání setrval žalovaný na důvodech napadeného rozhodnutí a podaného vyjádření. Katastrální operát je v souladu s listinami, přičemž se jedná o listiny,  která mohou zákona zápis v katastru vyvolat. Navrhuje žalobu zamítnout, náklady řízení nežádá.    Soud podle § 75 z.č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s.ř.s.) přezkoumal  v mezích žalobních bodů napadené výroky rozhodnutí, vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k následujícím závěrům.   Z obsahu správního spisu soud zjistil následující. Nyní žalobce M.Š. se svou žádostí ze dne 16.3.2009 domáhal  opravy chyb v katastrálním operátu podle § 8 z.č. 344/1992 Sb. Je výlučným vlastníkem pozemků ppč. xx, xx a xx, vzniklých rozdělením pozemku ppč.xx. Přesto je ve výkazu výměr podle evidence nemovitostí, pod POLVZ: xx, Položka č.xx, list mapy č.x(geometrický plán), chybně vedena (vedle M.Š.) jako vlastník M. (.), ač k tomuto pozemku (ppč.xx) nemá   žádná vlastnická práva, neboť jeho výlučným vlastníkem je M.Š.  O této žádosti rozhodl Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Semily  dne 2.2.2010 rozhodnutím pod čj. OR-105/2009-608 tak, že opravu neprovedl. Svůj závěr opřel o zjištění, vyplývající z katastrálního operátu, že jediným vlastníkem pozemků ppč.xx, 1480/3 a také i xx je M.Š.. Tzn., že údaj v geometrickém plánu neovlivnil obsah katastrálního operátu.    O odvolání M. Š. podaném proti zmíněnému rozhodnutí rozhodl Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Liberci dne 3.5.2010 pod čj. ZKI – 0- 23 -300/20102 – Prch napadené rozhodnutí potvrdil a odvolání zamítl. Naposled zmíněné rozhodnutí je také předmětem nynějšího přezkumného řízení soudního.    Předně je nutno uvést, že vedle údajů o katastrálním území rozlišuje vyhl.č. 26/2007 Sb. (vydaná na základě zákonného zmocnění - § 30 z.č. 344/1992 Sb.) další  základní okruhy evidence údajů katastru, důležité pro posouzení dané právní věci. Jedná se   o údaje o parcele (§ 8 cit. vyhlášky) a o údaje o budově, vodním díle a jednotce (§ 9 téže vyhlášky). Údaje evidencí nelze směšovat, neboť každý z nich udává jiný předmět evidence katastru, jak také vyplývá i z ust. § 17 vyhlášky (soubor popisných informací).    Dále musí soud poukázat na následující. Geometrický plán ( v dané věci č.6-59-80), jímž především argumentoval žalobce ve svém návrhu ze dne 16.3.2009, „ je  technickým podkladem pro vyhotovení   rozhodnutí a jiných listin ke změnám podle odstavce prvního a spolku se záznamem podrobného měření změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací (§ 73 vyhlášky) a odstavcem prvním naposled zmíněného ustanovení ukládá, v jakých případech je nutno jej vyhotovit.“ Podle § 19 odst. l) z.č. 344/1992 Sb. je geometrický plán nedílnou součástí listin, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy. Jinak řečeno, geometrický plán slouží k zobrazení pozemku v krajině popř, k zobrazení umístění budovy a není listinou, sloužící k zápisu vlastnických a jiných práv. K tomuto účelu slouží jiné listiny, jak demonstrativně zmiňuje např. ust. § 4 a 7 z.č. 265/1992 Sb. Z uvedeného je proto nutno vyvodit následující.   Katastrální operát, jak má mysli ust. § 17 a 19 vyhl.č. 26/2007 Sb. a jak vyplývá z ust. § 4 z.č. 344/1992 Sb., je formou uspořádání obsahu katastru a vedle souboru geodetických informací, přehledu o půdním fondu, dokumentace a sbírky, obsahuje soubor popisných informací, podávajících mj. i informace o vlastnících a jiných oprávněných, právních vztazích a právech a skutečnostech, předvídaných zákonem. Podle § 20 naposled citovaného zákona  závaznými údaji  pro právní úkony, týkající se  nemovitostí vedených v katastru: a) parcelní číslo, b)geometrické určení nemovitosti a c) název a geometrické určení katastrálního území. Žalobcem zdůrazňované údaje o vlastnictví v geometrického plánu (č.6-59-80), který byl v dané věci vyhotoven kvůli rozdělení pozemku ppč.1480, je sice součásti listin a podléhá řízení o potvrzení (§ 80 vyhl.č. 26/1992 Sb.), není ale základním výstupem ze souboru popisných informací o vlastnictví, jak má na mysli i ust. § 10 až 12,  17 odst. 4) cit. vyhlášky.    Geometrický plán  není sám o sobě způsobilý být podkladem pro zápis vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem zejména podle § 2 až 7 z.č. 265/1992 Sb., a to i s přihlédnutím k § 36 a 37 vyhl.č. 26/2007 Sb. a s přihlédnutím k § 19 odst. l) z.č. 344/1992 Sb. Není tudíž obecně předepsanou součástí katastru, byť nutno připomenout, že v některých případech je jako technický podklad nezbytnou přílohou k předkládané listině (např. při dělení pozemku apod.), tedy v případech, kdy je potřebné i vizuální zobrazení stavu (!) v katastrálním území. Obecně řečeno geometrický plán je technickou pomůckou, mnohdy vzniklou již před delší dobou, na kterém mohou být vyznačena i údaje o vlastníkovi, avšak tyto údaje (které jsou pouhým předpokladem stavu) samy o osobě nejsou zdroji informací (a podkladem) pro vklad práv k nemovitostem, jak má na mysli zejména ust. § 4 z.č. 265/1992 Sb. Proto pokud by někdo v řízení před státním orgánem „operoval“ pouze geometrickým plánem a prokazoval jím své práva vlastnická, pak by bylo vadou řízení před tímto orgánem, pokud by takovou listinu státní orgán přijal a vyvozoval z ní své skutkové (a právní závěry) závěry o vlastnictví.     Žalobcem vzpomínané údaje o vlastnictví uvedené v geometrickém plánu nepodléhají režimu opravy chyb v katastrálním operátu podle § 8 z.č. 344/1992 Sb. v intencích návrhu žalobce a žalovaný nepochybil, pokud na návrh žalobce nepřistoupil.    Soud z obsahu kompletního správního spisu, ve kterém jsou vedena i dřívější řízení o návrzích M. Š. dále zjistil že, v katastrálním operátu jsou uvedeny následující údaje. V listu vlastnictví dále „LV“) – budovy - č.xx jsou jako spoluvlastníci domu v P. č. xx uvedeni M.Š. a M.R. a v údaji o parcele, na které budova stojí, je informace, že dům se nachází na ppř.xx podle LV : xx, a to zcela v souladu s ust. § 12 odst. l, písm. f) cit. vyhlášky. V listu vlastnictví č.xx - pozemky - je  jako výlučný vlastník pozemků ppč. xx, xx a xx veden M.Š.. Ke dni vydání napadeného rozhodnutí nedošlo ke změnám. Proto již ze samotného obsahu správního spisu v konfrontaci s požadavky žalobce není v podstatě zřejmé, čeho se vlastně žalobce domáhá. Není totiž rozporu mezi tvrzením žalobce o jeho výlučném vlastnictví parcel ppř. xx, xx a xx a údaji katastru k době vydání rozhodnutí ze dne 3.5.2010.    Soud pokládá za nezbytné shrnout s odkazem na ust. § 8 z.č. 344/1992 Sb., že vadný údaj o vlastníkovi, uvedený v předmětném geometrickém plánu neovlivnil (a ani ze zákona ovlivnit nemohl) údaje katastru, týkající se vlastnického práva k pozemkům uvedeným v listu vlastnictví č. xx. Taktéž nikterak nemohl ovlivnit a neovlivnil údaje, uvedené v listu vlastnictví č. xx ohledně budovy č. xx. Je nutno v této souvislosti připomenout, že oprava chyb v katastrálním operátu neřeší, kdo je vlastníkem nemovitosti, ale řeší toliko otázku, kdo je jako vlastník konkrétní nemovitosti v katastru evidován. Spor o vlastnictví také nemůže být řešen postupem podle § 8 cit. zákona.    Zda žalovaný užívá pojmu „SJM“ či jiný pojem je pro posouzení merita věci zcela irelevantní a soud se tím proto nemůže blíže zabývat. K dalším stručným údajům žaloby, ve kterých žalobce cituje některá ustanovení občanského zákona, se soud nevyjadřuje, neboť jsou uvedeny jen ve zcela obecné rovině a s ohledem na výše uvedené závěry soudu nemají žádná opodstatnění.   Soud také neprovedl důkazy, navržené žalobcem v písemném podání i při jednání. Na dotaz soudu o jejich důkazním významu žalobce neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily pro chybu ve vedení katastrálního operátu, a kterou by bylo nutné opravit postupem podle § 8 z.č. 344/1992 Sb. Jen zopakoval svá tvrzení o povinnosti správního orgánu provést v intencích jeho návrhu i žaloby opravu údajů geometrického plánu č. 6-59-80 a s těmito důkazy také spojuje svou námitku proti nesprávnému užívání pojmů „SJM“ a BSM“. Proto soudu nezbylo, než důkazní návrh zamítnout, neboť provádění navržených důkazů by bylo zjevně nepotřebné pro rozhodnutí soudu.    Přezkoumáním věci nebylo možno žalobě přiznat důvodnost, a proto soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout podle § 78 odst. 7) s.ř.s.    Protože žalobce neměl ve věci úspěch, soud rozhodl podle § 60 odst. 1) s.ř.s. i tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat  kasační stížnost  ve lhůtě 2 týdnů po doručení tohoto rozsudku, k Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím soudu podepsaného.    V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel dle § 105 odst. 2 s.ř.s. zastoupen advokátem.     Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s., dle § 106 odst. 1 s.ř.s. musí kasační stížnost obsahovat kromě obecných náležitostí označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo  doručeno.   V Liberci dne 17. října 2012                               Mgr. Karel Kostelecký, v.r.  předseda senátu