78Ad 17/2011-29   U S N E S E N Í Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobce: V. T., bytem „X“, zastoupeného obecným zmocněncem L. S., bytem „X“, proti žalované: Č e s k é   s p r á v ě s o c i á l n í h o   z a b e z p e č e n í, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č. p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 7. 2011, č. j. „X“, o invalidním důchodu,          t a k t o : I. Řízení  s e  z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.                    O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 7. 2011, č. j. „X“, o invalidním důchodu, kterým žalovaná rozhodla ve věci žalobcových námitek proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 6. 2011, č. „X“, kterým byla žalobci s odkazem na ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, snížena od 14. 9. 2011 výše invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně vypláceného ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně s tím, že invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činí 5.778,-Kč měsíčně.   Při ústním jednání před soudem konaném dne 23. 4. 2012 ovšem obecný zmocněnec žalobce vzal výslovně tuto žalobu zpět s ohledem na dosavadní průběh soudního řízení, v rámci něhož zjistil, že žalobce ve správním řízení důsledně nevyčerpal veškeré procesní možnosti poskytující šanci zjednat nápravu stavu věcí již ve správním řízení ohledně výše invalidního důchodu, která je žalobci vyplácena, potažmo stupně žalobcovy invalidity jako takové.    Protože projev vůle obecného zmocněnce žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby a který byl navíc učiněn v přítomnosti samotného žalobce, který jej rovněž bez výhrad akceptoval, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím obecný zmocněnec žalobce zamýšlel ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud tudíž v souladu s ust. § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), řízení o předmětné žalobě zastavil. Z důvodů zastavení řízení současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť k zastavení řízení nedošlo v důsledku pozdějšího chování žalované či uspokojení žalobce, a proto žalobce nemá proti žalované právo na náhradu nákladů řízení podle věty druhé téhož zákonného ustanovení. Pro úplnost soud poznamenává, že v předmětném přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí jsou pro soud určující závěry odborného posudku, který je vypracováván k žádosti soudu zpravidla Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem. Dále soud uvádí, že v souzené věci je možné vycházet, a to s poukazem na ust. § 75 odst. 1 s. ř. s., toliko ze zdravotního stavu, jaký má žalobce v době rozhodování žalované a nikoliv ke dni rozhodování soudu. Zhoršení stávajících zdravotních obtíží, ke kterému by mělo dojít po tomto datu popř. vznik nových zdravotních obtíží, proto nemůže být v tomto řízení v zásadě nikterak zohledněno. Ust. § 75 odst. 1 s. ř. s., které je pro soudy závazné, totiž výslovně stanovuje, že při přezkoumávání rozhodnutí správního orgánu vychází správní soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Žalobce tak má možnost poukazovat na své případně stále se zhoršující zdravotní obtíže, které měly nastat po datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí a které by měl mít řádně zdokumentované lékařskými zprávami, v případném novém správním řízení. Proto pokud dojde u žalobce ke změně (zhoršení) jeho zdravotního stavu, nic mu nebrání v tom, aby u žalované opětovně zažádal o zvýšení stupně invalidity na třetí stupeň a inicioval tak nové správní řízení včetně případného soudního přezkumu v rámci správního soudnictví. V jeho zájmu přitom je, aby v rámci správního řízení důsledně využil veškeré procesní možnosti poskytující šanci zjednat nápravu stavu věcí již v dotyčném správním řízení ohledně stupně své invalidity.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Ústí nad Labem dne: 23. dubna 2012                                                                                                    JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                         samosoudce     Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová