78Ad 2/2012-27   U S N E S E N Í Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobce: M. P., bytem „x“, proti žalované:  Č e s k é   s p r á v ě                     s o c i á l n í h o   z a b e z p e č e n í, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č. p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 11. 2011, č. j. „X“, o invalidním důchodu,       t a k t o : I. Řízení  s e  z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.                      O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 11. 2011, č. j. „X“, o invalidním důchodu, kterým žalovaná rozhodla ve věci žalobcových námitek proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 8. 2011, č. 620 813 1303, kterým byla žalobci s odkazem na ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod s odůvodněním, že dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Chomutov ze dne 20. 7. 2011 není žalobce invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu mu poklesla jeho pracovní schopnost toliko o 20%, zatímco pro vznik invalidity alespoň prvního stupně je nutný pokles minimálně o 35%. Před zahájením ústního jednání před soudem konaném dne 2. 7. 2012 ovšem manželka žalobce, která byla žalobcem zplnomocněna k dotyčnému jednání soudu, vzala výslovně tuto žalobu zpět s poukazem na závěr odborného posudku vypracovaného k žádosti soudu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem ze dne 19. 4. 2012 ohledně procentní míry poklesu žalobcovy schopnosti soustavné výdělečné činnosti, přičemž dodala, že tento posudek se opírá o žalobcovy problémy s karpálními tunely na pravé horní končetině, ovšem v současné době se žalobce potýká s velkými problémy se slinivkou břišní, díky čemuž je dokonce hospitalizován v nemocnici. Žalobce si proto po propuštění z nemocnice nechá učinit náležitá vyšetření na slinivku břišní a případně i na levou horní končetinu, když i zde má problémy s karpálními tunely, a poté si opětovně požádá o přiznání invalidního důchodu.  Protože projev vůle žalobce skrze jím zplnomocněnou manželku, kterým došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud tudíž v souladu s ust. § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), řízení o předmětné žalobě zastavil. Z důvodů zastavení řízení současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť k zastavení řízení nedošlo v důsledku pozdějšího chování žalované či uspokojení žalobce, a proto žalobce nemá proti žalované právo na náhradu nákladů řízení podle věty druhé téhož zákonného ustanovení. Pro úplnost soud poznamenává, že v předmětném přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí jsou pro soud skutečně určující závěry odborného posudku vypracovaného k žádosti soudu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem ze dne 19. 4. 2012, jak správně dovodila zplnomocněná manželka žalobce před zahájením ústního jednání před soudem konaném dne 2. 7. 2012. V souzené věci totiž bylo možné vycházet, a to s poukazem na ust. § 75 odst. 1 s. ř. s., toliko ze zdravotního stavu, jaký měl žalobce v době rozhodování žalované, tj. ke dni 3. 11. 2011. Zhoršení stávajících zdravotních obtíží, ke kterému by mělo dojít po tomto datu popř. vznik nových zdravotních obtíží, nemohlo být v tomto řízení v zásadě nikterak zohledněno. Ust. § 75 odst. 1 s. ř. s., které je pro soudy závazné, totiž výslovně stanovuje, že při přezkoumávání rozhodnutí správního orgánu vychází správní soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Žalobce tak má možnost poukazovat na své stále se zhoršující zdravotní obtíže s karpálními tunely a popř. zejména se slinivkou břišní, které nastaly po 3. 11. 2011 a které by měl mít řádně zdokumentované lékařskými zprávami, v případném novém správním řízení. Proto pokud dojde u žalobce ke změně (zhoršení) jeho zdravotního stavu, nic mu nebrání v tom, aby u žalované opětovně zažádal o přiznání invalidního důchodu a inicioval tak nové správní řízení včetně případného soudního přezkumu v rámci správního soudnictví.      Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Ústí nad Labem dne: 2. července 2012                                                                                                    JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                         samosoudce     Za správnost vyhotovení: Gabriela Oulická