15A 102/2013-14         U S N E S E N Í   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: L. T. X., nar. „X“, státní příslušnost Vietnamská socialistická republika, bytem „X“, zastoupeného JUDr. Danou Kučerovou, advokátkou, se sídlem v Teplicích, ul. Modlanská č. p. 1856, PSČ 415 01, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem v Praze 4, náměstí Hrdinů č. p. 155/SO, PSČ 140 21, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2013, č. j. MV-6394-3/SO-2011,   takto: I.  Řízení se  z a s t a v u j e. II.  Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení. III.  Žalobci se soudní poplatek n e v r a c í.           O d ů v o d n ě n í :   Žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně podal dne 23. 8. 2013 k poštovní přepravě žalobu u zdejšího soudu, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2013, č. j. MV-6394-3/SO-2011, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti usnesení Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem ze dne 1. 11. 2010, č. j. CPUL-04104-4/CI-2010-044061, kterým bylo zastaveno řízení o žalobcově žádosti ze dne 11. 10. 2010 o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání na území České republiky. Současně žalobce navrhoval, aby soud zrušil i dotyčné usnesení prvoinstančního správního orgánu a aby soud žalobě přiznal odkladný účinek. Podle ust. § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění platném ke dni podání žaloby (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je poplatníkem soudního poplatku ve věcech správního soudnictví ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, a podle § 4 odst. 1 písm. a) téhož zákona vzniká poplatková povinnost za toto řízení podáním žaloby. Poplatek ve výši 3.000,-Kč za podání předmětné žaloby [položka 18 bod 2. písm. a) sazebníku soudních poplatků] a poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví ve výši 1.000,-Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků) byly přitom splatné podle ust. § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích vznikem poplatkové povinnosti. Žalobce ani jednu z poplatkových povinností při podání žaloby obsahující návrh na přiznání odkladného účinku nesplnil, tudíž jej soud prostřednictvím jeho právní zástupkyně dvěma samostatnými výzvami ze dne 2. 9. 2013, č. j. 15 A 102/2013 – 8 (poplatek za žalobu), a č. j. 15 A 102/2013 – 9 (poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku), vyzval k zaplacení soudních poplatků a zároveň jej upozornil, že řízení bude zastaveno, pokud poplatky nebudou ve lhůtě pěti dnů od doručení výzev zaplaceny. Obě výzvy k zaplacení soudních poplatků ve výši 3.000,-Kč a ve výši 1.000,-Kč byly právní zástupkyni žalobce řádně doručeny prostřednictvím datové schránky dne 2. 9. 2013, přičemž v datové schránce byly označeny jako 15A_102_2013_5.pdf a 15A_102_2013_6.pdf a také byly odlišeny i v identifikaci doručovaných písemností, s tím, že pro platbu soudního poplatku za žalobu má bý užit specifický symbol 001 a pro platbu soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě má být použit specifický symbol 002. Žalobce dne 6. 9. 2013 v rámci bezhotovostního platebního styku uhradil na soudní poplatek pouze 1.000,-Kč, přičemž specifickým symbolem určil, že poplatkovou povinnost plní za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, k čemuž připojil i zprávu pro soud, že platba je činěna „za odklad“. Soud v daném případě upozorňuje, že dle ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že po marném uplynutí lhůty ke splnění poplatkové povinnosti soud řízení zastaví. Zákon o soudních poplatcích nepočítá s další výzvou k úhradě zbytku soudního poplatku ani s posečkáním úhrady zbytku soudního poplatku. Ve lhůtě soudem stanovené je nutno poplatkovou povinnost uhradit celou, jinak se má za to, že tato povinnost nebyla splněna (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2000, sp. zn. 6 A 63/99, který je publikován v Soudní judikatuře č. 1/2000). Dále soud upozorňuje, že v rámci správního soudnictví je možno vést řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě výlučně v rámci řízení o žalobě a nikoliv samostatně, a to s ohledem na podstatu institutu odkladného účinku, který je upraven v ust. § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Proto žalobcem provedená úhrada poplatkové povinnosti výhradně za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ztrácí na relevanci. V daném případě tak došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 3.000,-Kč, neboť žalobce ve stanovené lhůtě a ani později tento poplatek nezaplatil. Na základě této skutečnosti soud podle ust. § 47 písm. c) s. ř. s., a ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve výroku usnesení ad I. řízení o žalobě obsahující i návrh na přiznání odkladného účinku zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně ve výroku usnesení ad II. nepřiznal v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 10 odst. 3 věta první zákona o soudních poplatcích soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,-Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. V daném případě podal žalobce dva návrhy, a to jednak žalobu a dále návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Žalobce sice provedl úhradu soudního polatku ve výši 1.000,-Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, avšak tato platba byla ve smyslu ust. § 10 odst. 3 věta první zákona o soudních poplatcích zkonzumována. Vzhledem k tomu, že bylo uhrazeno pouze 1.000,-Kč na soudní poplatek, rozhodl soud ve výroku usnesení ad III., že žalobce nemá na jeho vrácení nárok.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 17. září 2013      JUDr. Markéta  L e h k á, Ph.D. v.r.                                       předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová