15A 94/2013-15     USNESENÍ    Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobkyně: obec Žiželice, se sídlem Žiželice 7, 438 01 Žatec, zastoupené Mgr. Ing. Oldřichem Moravcem, obecným zmocněncem, bytem Jiráskova 4097, 430 01 Chomutov, proti žalovanému: Magistrát města Chomutov, Odbor obecný živnostenský úřad, stavební úřad a životního prostředí, Obecný stavební úřad, se sídlem Zborovská 4602, 430 28 Chomutov, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.5.2013, č.j. MMCH/43628/2013, takto: I.            Žaloba se odmítá. II.         Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Žalobkyně se žalobou ze dne 25.7.2013, která byla zdejšímu soudu osobně doručena dne 26.7.2013, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17.5.2013, č.j. MMCH/43628/2013, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o obnovu řízení ve věci „Ukončení provozu a následná rekultivace odkaliště Vysočany včetně revitalizace ostatních ploch“, jakož se i domáhala, aby řízení v této věci bylo obnoveno.  S ohledem na obsah žaloby je zřejmé, že žalobkyně se domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného, jakožto správního orgánu, což znamená, že v tomto případě se jedná o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Při posuzování žaloby proti rozhodnutí správní orgánu soud nejprve hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Nezbytnou podmínkou v řízení o této žalobě je předchozí vyčerpání řádných opravných prostředků, které jsou účastníkovi správního řízení k dispozici ve správním řízení. Uvedená podmínka vychází z celkové koncepce správního soudnictví v České republice, která je založena na subsidiaritě ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob ve správním soudnictví oproti ochraně, která je těmto právům poskytována v rámci veřejné správy. Před použitím některé z žalob ve správním soudnictví je tedy nutné vždy vyčerpat řádné opravné prostředky či jiné procesní prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem. Tato zásada je v obecné rovině vyjádřena v ustanovení § 5 s.ř.s., podle které platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v ustanovení § 5 s.ř.s. dále rozvádí ustanovení § 68 písm. a) s.ř.s., podle kterého je žaloba nepřípustná tehdy, pokud žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný.  Z podané žaloby a zejména ze sdělení žalovaného ze dne 5.8.2013, č.j. MMCH/88777/2013, které bylo soudu prostřednictvím datové schránky doručeno téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně předmětnou žalobou napadá toliko prvoinstanční rozhodnutí vydané žalovaným, aniž by proti němu uplatnila řádný opravný prostředek, tj. odvolání. Jak bylo výše zmíněno, napadené rozhodnutí bylo žalovaným vydáno ve věci žádosti žalobkyně o obnovu řízení, která byla napadeným rozhodnutím zamítnuta, takže k obnově řízení nedošlo. Dle ustanovení § 100 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), platí, že proti rozhodnutí, jímž se žádost o obnovu řízení zamítá, může ten, kterému se toto rozhodnutí oznamuje, tj. žadatel, podat odvolání. V souzené věci není sporu o tom, že žádost o obnovu řízení byla podána žalobkyní, a tudíž je na žalobkyni nutné nahlížet jako na žadatele. Napadené rozhodnutí bylo právnímu zástupci žalobkyně dodáno do datové schránky dne 20.5.2013. Oprávněná osoba se do datové schránky přihlásila dne 27.5.2013, což znamená, že tento den bylo napadené rozhodnutí žalobkyni doručeno, resp. oznámeno, takže od následujícího dne počala žalobkyni v souladu s ustanovením § 100 odst. 6 ve spojení s ustanovením § 83 odst. 1 správního řádu běžet 15-ti denní lhůta pro podání odvolání. Ze sdělení žalovaného je však zjevné, že žalobkyně právo podat proti napadenému rozhodnutí odvolání nijak nevyužila, třebaže žalobou napadené rozhodnutí obsahovalo výslovné poučení o tom, že proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje. Zákonná odvolací lhůta v tomto případě marně uplynula tím, že žalobkyně proti napadenému rozhodnutí nepodala odvolání, jakožto řádný opravný prostředek, a proto předmětné rozhodnutí nabylo právní moci dne 12.6.2013. Jelikož o tomto rozhodnutí nebylo jakkoliv rozhodováno odvolacím správním orgánem v důsledku nepodaní řádného opravného prostředku žalobkyní, jak je to předvídáno příslušnými ustanoveními správního řádu, nebyla tímto splněna jedna ze základních podmínek řízení, tj. vyčerpání řádných opravných prostředků před podáním žaloby, jež je nezbytná k tomu, aby soud mohl předmětnou žalobu meritorně projednat. Za současného skutkového a právního stavu tak soudu nezbylo nic jiného než vyslovit, že žaloba je ve smyslu ustanovení § 68 písm. a) s.ř.s. nepřípustná, a proto ji podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl, když žalobkyně předmětnou žalobou toliko napadá prvoinstanční rozhodnutí žalovaného, aniž by před jejím podáním vyčerpala řádné opravné prostředky. Nutnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ke správnímu soudu přitom opakovaně konstatoval i Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích (např. viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.5.2005, č.j. 2 Afs 98/2004-65, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 672/2005 a také na www.nssoud.cz). Z důvodu odmítnutí žaloby současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O případném vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobkyní uhrazen.    Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.  Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.  Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 25. září 2013           JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.         předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová