Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSUL:2013:40.A.1.2013.34
Datum rozhodnutí19.03.2013
SoudKSUL
Spisová značka40 A 1/2013
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
Ke staženíPDF

Právní věta

Možnost přiznání odkladného účinku soudem je vázána výlučně na žaloby proti rozhodnutím správních orgánů, tj. na žaloby, o nichž se vede řízení dle § 65 a násl. s. ř. s., a proto návrh na přiznání odkladného účinku návrhu zrušení opatření obecné povahy je nutno dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustný odmítnout.

Odůvodnění

40 A 1/2013 - 34   USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci navrhovatelky: Anny Černé, bytem v Třebenicích, ul. Lipová 449, PSČ 411 13, zastoupené JUDr. Michaelou Šubrtovou, advokátkou, se sídlem v Praze, ul. Dlouhá 16, PSČ 110 00, proti odpůrci: Městskému úřadu Lovosice, se sídlem v Lovosicích, ul. Školní 470/2, PSČ 410 30, v řízení návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 21. 12. 2012, č. j. ODSH 160/2011, o návrhu navrhovatelky na přiznání odkladného účinku návrhu na zrušení opatření obecné povahy, takto: I. Návrh na přiznání odkladného účinku návrhu na zrušení opatření obecné povahy s e  o d m í t á . II.  Navrhovatelce  s e  v r a c í  zaplacený soudní poplatek v částce 1.000,-Kč. Částka 1.000,-Kč bude navrhovatelce  vrácena  z  účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění: Navrhovatelka se návrhem podaným u zdejšího soudu v zákonné lhůtě domáhá zrušení opatření obecné povahy ze dne 21. 12. 2012, č. j. ODSH 160/2011, které bylo vydáno odpůrcem a jímž bylo schváleno umístění dopravních značek č. IP12, č. E13 a č. V10f v Třebenicích, v ul. Lipová před č. p. 418, po dobu platnosti rozhodnutí o povolení zvláštního užívání místní komunikace ul. Lipová, Třebenice, pro zřízení vyhrazeného parkoviště pro osobu tělesně postiženou. Navrhovatelka současně v závěru podaného meritorního návrhu navrhla, aby soud přiznal odkladný účinek tomuto návrhu ve smyslu ust. § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Navrhovatelka návrh odůvodnila tím, že pokud by meritornímu návrhu nebyl přiznán odkladný účinek, dojde k umístění dopravních značek, a to včetně vyznačení vodorovné dopravní značky. Umístěním těchto dopravních značek by dle navrhovatelky došlo k nepřiměřenému zásahu do jejích práv. Navrhovatelka dále uvedla, že z důvodu efektivity je nutné zohlednit finanční náklady na výrobu a instalaci dopravního značení, popřípadě jeho následnou demontáž. Vzhledem k těmto skutečnostem navrhovatelka navrhla, aby byl meritornímu návrhu přiznán odkladný účinek. Odpůrce na výzvu soudu podáním ze dne 12. 3. 2013 k návrhu na přiznání odkladného účinku meritornímu návrhu sdělil, že zásadně není proti tomu, aby byl tomuto návrhu přiznán odkladný účinek. Odpůrce totiž zastává názor, že dokud není rozhodnuto o zrušení či nezrušení napadeného opatření obecné povahy, je logické, aby dopravní značení nebylo umísťováno. Dle odpůrce se tímto předejde možným finančním ztrátám při jeho případném odstranění z důvodu zrušení napadeného opatření obecné povahy soudem. Podle ust. § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, nestanoví-li tento zákon jinak, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.  Z citovaného ust. § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. gramatickým výkladem vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku soudem je vázána výlučně na žaloby proti rozhodnutím správních orgánů, tj. na žaloby, o nichž se vede řízení dle ust. § 65 a násl. s. ř. s. (část třetí, hlava II – zvláštní ustanovení o řízení, díl 1 s. ř. s.). Tomuto gramatickému výkladu přitom plně koresponduje i systematický výklad dotyčného ustanovení, neboť institut odkladného účinku není oproti institutu předběžného opatření upraven v obecných ustanoveních s. ř. s. o řízení ve správním soudnictví (část třetí, hlava I – obecná ustanovení o řízení), nýbrž je upraven ve zvláštních ustanoveních pro řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů, takže institut předběžného opatření je využitelný pro všechny typy žalob a návrhů ve správním soudnictví, které jsou předvídány v ust. § 4 s. ř. s., zatímco institut odkladného účinku může nalézat uplatnění jen v rámci řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů. Tomuto závěru ostatně svědčí i skutečnost, že v právní úpravě ust. § 101a s. ř. s. a násl. upravující řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části (část třetí, hlava II – zvláštní ustanovení o řízení, díl 7 s. ř. s.) není jakkoliv zmíněna možnost aplikace popř. přiměřené aplikace ust. § 73 s. ř. s., jenž upravuje institut odkladného účinku žaloby, oproti jiným výslovně citovaným ustanovením s. ř. s.   S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud tedy uzavírá, že návrh navrhovatelky na přiznání odkladného účinku jejímu návrhu na zrušení opatření obecné povahy je s ohledem na předmět řízení nepřípustný, když v rámci předmětného řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy jsou přípustné „toliko“ návrhy na vydání předběžného opatření podané ve smyslu ust. § 38 s. ř. s., které ovšem stanovuje dosti odlišná kritéria, za kterých lze vyhovět návrhům na vydání předběžného opatření oproti návrhům na přiznání odkladného účinku žalobě. V důsledku výše předestřeného závěru soudu o tom, že návrh navrhovatelky na přiznání odkladného účinku jejímu návrhu na zrušení opatření obecné povahy je v předmětném řízení nepřípustný, soudu proto nezbylo než ve výroku usnesení ad I. tento návrh ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnout. Současně ve výroku usnesení ad II. podle ust. § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, soud rozhodl o vrácení navrhovatelkou zaplaceného soudního poplatku za předmětný návrh v částce 1.000,-Kč, který bude navrhovatelce vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.                V Ústí nad Labem dne 19. března 2013             JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                           předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky