58Ad 6/2013-8   Usnesení Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. v právní věci žalobce A.H., nar. XX, bytem XX, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne XX, č. j. XX,   t a k t o :   I. Žaloba proti rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne XX, č. j. XX, s e   o d m í t á .   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :            Žalobou předanou k poštovní přepravě dne 29. 4. 2013 se žalobce domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jako opožděné odvolání žalobcova syna Mgr. A.h., nar. XX, proti rozhodnutí Úřadu práce, krajské pobočky v Liberci, ze dne XX, č. j. XX, kterým byl žalobcův syn ode dne 11. 7. 2012 vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodů maření součinnosti s úřadem práce. Žalobce se tímto rozhodnutím cítí být dotčen na svých právech a uvádí, že mu hrozí výrazná újma. Žalobce žádal o přiznání odkladného účinku žalobě, osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce z důvodu neuspokojivé finanční situace a vzhledem k hrozící újmě.                Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. soud návrh usnesením odmítne, jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou.           Podle § 65 odst. 1 s. ř. s., kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.          Podle § 65 odst. 2 s. ř. s. žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.           Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobou napadená rozhodnutí se nemohou dotýkat právní sféry žalobce. Žalobce nebyl účastníkem správního řízení ve věci vyřazení jeho syna Mgr. A.H. z evidence uchazečů o zaměstnání. Z podané žaloby a napadeného rozhodnutí, které si soud od žalovaného vyžádal, je zcela zřejmé, že žalobce nemohl být napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., a protože nebyl ani účastníkem správního řízení ve věci vyřazení Mgr. A.H. z evidence uchazečů o zaměstnání, nebyla splněna ani podmínka pro žalobní legitimaci dle § 65 odst. 2 s. ř. s.   Nedostatek aktivní žalobní legitimace byl v souzeném případě zcela zřejmý, žaloba je z tohoto důvodu podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s..             Z uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, že návrh na zahájení řízení se podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítá.           Vzhledem k tomu, že v souzeném případě nebyly dány podmínky pro meritorní posouzení žaloby soudem, a případné rozhodnutí soudu o osvobození žalobce od soudních poplatků a o ustanovení zástupce nemohlo nic změnit na skutečnosti, že žaloba byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, soud o podaných návrzích nerozhodoval.   Pro úplnost lze dodat, že v případě, že soud odmítá podaný návrh podle § 46 odst. 1 s. ř. s., není povinen nařídit jednání či si vyžádat vyjádření stran před svým rozhodnutím, ustanovený zástupce by tak ani neměl prostor žalobce zastupovat (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008-48, publikovaný ve Sb. NSS 1741/2008 či na www.nssoud.cz).    S ohledem na to, že soud odmítl žalobu bezprostředně poté, co mu byla postoupena k vyřízení, nebylo na místě rozhodovat ani o podaném návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s.           Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.     P o u č e n í :       Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Liberci dne 14. května 2013.     Mgr. Karolína Tylová, LL.M.,       samosoudkyně