60Ad 5/2013-16 U s n e s e n í  Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou v právní věci žalobce Mgr. A.H., nar. xx, bytem xx, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 12. 2012, č. j. 2012/85168-421 a č. j. 2012/94006-421, t a k t o : I. Žaloba proti rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. 12. 2012, č. j. 2012/85168-421 a č. j. 2012/94006-421, s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í :  Žalobou podanou u Městského soudu v Praze, usnesením ze dne 14. 3. 2013, č. j. 4 Ad 13/2013-10, postoupenou k vyřízení podepsanému soudu, se žalobce domáhá přezkoumání shora označených rozhodnutí žalovaného, kterými byla shodně zamítnuta jako opožděná žalobcova odvolání proti rozhodnutím Úřadu práce, krajské pobočky v Liberci, ze dne 29. 8. 2012, ve věci vyloučení úředních osob z projednávání a rozhodování ve správním řízení, a to ve věci vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání. Žalobce žádal o přiznání odkladného účinku žalobě, osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce z důvodu neuspokojivé finanční situace a vzhledem k hrozící újmě.  Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud návrh na zahájení řízení usnesením odmítne, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.  Podle ustanovení § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také v případech, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle ustanovení § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.  V posuzovaném případě žaloba směřuje proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o námitce podjatosti úřední osoby podle ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Charakterem tohoto typu rozhodnutí se již zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003-23, publ. na www.nssoud.cz, přičemž dospěl k závěru, že rozhodování o námitce podjatosti Pokračování 2 60Ad 5/2013 je pouze výkonem dozorčího práva nad postupem správce daně v konkrétním daňovém řízení s tím, že se jedná o úkon, jímž se pouze upravuje vedení řízení a které není přezkoumatelné samostatnou žalobou ve správním soudnictví.  Ačkoliv bylo předmětem posouzení v uvedené věci rozhodnutí o námitce podjatosti v daňovém řízení, závěry Nejvyššího správního soudu lze vztáhnout také na institut námitky podjatosti podle § 14 odst. 2 správního řádu. Stejně jako v daňovém řízení se také v řízení správním na základě námitky podjatosti pracovníků správního orgánu pouze prověřuje, zda při vydání meritorního rozhodnutí není jednáno podjatým úředníkem. Samotné rozhodnutí o námitce podjatosti není rozhodnutím meritorním, které by přímo zasahovalo do subjektivních práv účastníka správního řízení, a není proto přezkoumatelné ve správním soudnictví. V případě, že meritorní rozhodnutí správního orgánu bude vydáno podjatým úředníkem, bude stiženo vadou, která může být namítána až v žalobě proti tomuto konečnému meritornímu rozhodnutí. Shodně již judikovaly správní soudy ve vztahu k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené za účinnosti zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řádu účinný do 31. 12. 2005).  S ohledem na výše popsanou povahu napadených rozhodnutí dospěl soud k závěru, že napadené úkony žalovaného jsou podle ustanovení § 70 písm. c) s. ř. s. ze soudního přezkumu vyloučeny. Jelikož je žaloba z tohoto důvodu podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná, rozhodl soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. tak, že žalobu odmítl.  Vzhledem k tomu, že v souzeném případě nebyly dány podmínky pro meritorní posouzení žaloby soudem, a případné rozhodnutí soudu o osvobození žalobce od soudních poplatků a o ustanovení zástupce nemohlo nic změnit na skutečnosti, že žaloba je nepřípustná, neboť směřuje proti úkonu správního orgánu, který je ze soudního přezkumu vyloučen, soud o podaných návrzích nerozhodoval. Pokud by tak činil, nemohl by rozhodnout jinak, než návrhy na přiznání osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.) a ustanovení zástupce z řad advokátů (§ 35 odst. 8 s. ř. s.) zamítnout pro nesplnění zákonných podmínek. Pro úplnost lze dodat, že v případě, že soud odmítá podaný návrh podle § 46 odst. 1 s. ř. s., není povinen nařídit jednání či si vyžádat vyjádření stran před svým rozhodnutím, ustanovený zástupce by tak ani neměl prostor žalobce zastupovat (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008-48, publ. ve Sb. NSS 1741/2008 či na www.nssoud.cz).  S ohledem na to, že soud odmítl žalobu ihned poté, co mu byla postoupena k vyřízení, nebylo na místě rozhodovat ani o podaném návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s..  Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních Pokračování 3 60Ad 5/2013 u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Liberci dne 2. května 2013. Mgr. Lucie Trejbalová, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Zita Frydrychová