78Ad 20/2012-32     Usnesení      Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobkyně: D. H., bytem „X“, PSČ 412 01, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č. p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 11. 2012, č. j. „X“, o odnětí invalidního  důchodu I. stupně,   takto:   I.  Řízení se  z a s t a v u j e. II.  Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se v r a c í  zaplacený soudní poplatek v částce 3.000,-Kč. Částka 3.000,-Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění:   Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 8. 11. 2012, č. j. „X“, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 8. 2012, č. j. „X“, kterým byl žalobkyni odejmut invalidní důchod od 24. 9. 2012 s odkazem na ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Litoměřice ze dne 21. 3. 2012 žalobkyně již není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla jen o 20%. Podáním ze dne 2. 4. 2013, které bylo prostřednictvím držitele poštovní licence doručeno soudu dne 3. 4. 2013, však žalobkyně tuto žalobu výslovně vzala zpět s poukazem na obsah posudku vypracovaného k žádosti soudu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem ze dne 28. 2. 2012. S ohledem na skutečnost, že projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení předmětného soudního řízení jeho zastavením, soud tudíž v souladu s ustanovením § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), řízení o předmětné žalobě ve výroku ad I. tohoto usnesení zastavil. Z důvodu zastavení řízení soud současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. tohoto usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť k zastavení nedošlo v důsledku pozdějšího chování žalované či uspokojení žalobkyně, a proto žalobkyně nemá proti žalované právo na náhradu nákladů řízení dle věty druhé téhož ustanovení s. ř. s. Jelikož předmětné soudní řízení je ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisu od poplatkové povinnosti osvobozeno a žalobkyně při podání žaloby uhradila soudní poplatek ve výši 3.000,-Kč, soud podle ust. § 10 odst. 1 věty první téhož zákona rozhodl ve výroku ad III. usnesení o vrácení soudního poplatku žalobkyni, který jí bude vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě. Pro úplnost soud poznamenává, že v předmětném přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí je pro soud skutečně určující závěr posudku vypracovaný k žádosti soudu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem. Pokud u žalobkyně případně dojde ke změně (zhoršení) jejího zdravotního stavu, nic jí nebrání v tom, aby u žalované opětovně požádala o přiznání invalidního důchodu a iniciovala tak nové správní řízení včetně případného soudního přezkumu v rámci správního soudnictví.   Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ústí nad Labem dne 3. dubna 2013     JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                            samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová