15Af 46/2011-104       Usnesení   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobce: JUDr. Z. A., „X“, proti žalovanému: Odvolacímu finančnímu ředitelství, Masarykova 31, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 2.3.2011, č.j. 2112/11-1400-506218, takto:   I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění : Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí původního žalovaného Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 2.3.2011, č.j. 2112/11-1400-506218, kterým byla zrušena výzva Finančního úřadu v Litoměřicích k zaplacení správního poplatku v částce 300,- Kč ze dne 29.9.2010, č.j. 85135/10/196940506299, a kterým bylo současně řízení o zaplacení správního poplatku zastaveno.   Na tomto místě je třeba uvést, že dne 1. 1. 2013 vstoupil v účinnost zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční správě“), kterým byla zrušena všechna finanční ředitelství, včetně Finančního ředitelství v Ústí nad Labem. S ohledem na tuto skutečnost se ve smyslu ust. § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), ve spojení s ust. § 5 a § 7 písm. a), § 20 odst. 2 zákona o finanční správě se od 1. 1. 2013 místo původního žalovaného Finančního ředitelství v Ústí nad Labem bez dalšího stalo žalovaným Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně.    Žalobce ve své žalobě uvedl, že namítá nikoliv nezákonný, ale především protiústavní postup Finančního úřadu v Litoměřicích jako orgánu státní moci České republiky. Žalobce zdůrazňuje, že podstatou sporu není otázka výše daňové povinnosti žalobce, ale principiální posouzení, zda žalobci vzhledem k mezinárodním závazkům České republiky daňová povinnost vůbec svědčí, respektive zda za daných okolností není již samotné vyměření daňové povinnosti žalobci porušením mezinárodních závazků České republiky. Žalobce uvedl, že již od roku 2000 je v souvislosti s vymáháním jeho pohledávek za Českou stranou sociálně demokratickou řadou státních orgánů perzekuován. Jsou mu především některými soudy zadržovány desetimilionové částky, které žalobci náleží. Tímto postupem byl žalobce zbaven možnosti dostát svým závazkům, a to i ve vztahu ke správci daně. Žalobce uvedl, že musí proti státu vymáhat náhradu jemu vzniklých škod způsobených státem a nárokovat odškodnění za nelidské zacházení, kterému je od roku 2000 vystaven. Žalobce poukázal s odvoláním na čl. 10 Ústavy na protiústavnost postupu žalovaného jako orgánu veřejné moci, dovolal se soudní ochrany ve vztahu i k zákazu nelidského či ponižujícího zacházení a navrhl zrušení žalobou napadeného rozhodnutí. V doplnění žaloby ze dne 15.3.2012 dále popsal ve zcela obecné rovině, v čem spočívá dle jeho názoru neústavnost postupu státních orgánů vůči jeho osobě a jak dochází k porušování jeho základních lidských práv ze strany státních orgánů.   Dle § 65 odst. 1 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.   Dle § 70 písm. c) s.ř.s. ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.   Z obsahu správního spisu vyplynulo, že dne Finanční úřad v Litoměřicích vydal dne 18.6.2010 exekuční příkaz k vymožení vykonatelného nedoplatku, č.j. 59379/10/196940506299. Proti tomuto exekučnímu příkazu podal žalobce námitky, kde mimo jiné uvedl, že žádá, aby mu bylo umožněno doplnit námitky podrobnějším odůvodněním dodatečně. Tuto formulaci Finanční úřad v Litoměřicích vyhodnotil jako žádost o prodloužení lhůty k doplnění námitek a vydal výzvu k zaplacení správního poplatku za prodloužení lhůty. Proti výzvě podal žalobce odvolání. Na základě odvolání žalobce bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí, kterým byla výzva k zaplacení poplatku zrušena a řízení o zaplacení správního poplatku zastaveno. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný dospěl k závěru, že pro podání námitek k exekučnímu příkazu je stanovena zákonná lhůta, kterou nelze dále prodlužovat. Dále v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že o podaných námitkách bude následně rozhodnuto správcem daně, který exekuci nařídil.   Primárně se soud zabýval otázkou, zda rozhodnutí správního orgánu, proti kterému směřuje žaloba, je vůbec předmětem přezkumu v rámci správního soudnictví, či zda se na něj nevztahuje některá z kompetenčních výluk uvedených v § 70 s.ř.s.   Otázkou kompetenční výluky ve vztahu k rozhodnutí o odvolání proti výzvě k zaplacení správního poplatku se již zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 20.1.2005, č.j. 2 Azs 252/2004-93, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 540/2005. V tomto rozhodnutí dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že rozhodnutí o odvolání proti výzvě k zaplacení správního poplatku je rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení řízení před správním orgánem ve smyslu § 70 psím. c) s.ř.s. Toto rozhodnutí nemá samo o sobě za následek ukončení řízení; k němu dochází až rozhodnutím o zastavení správního řízení, proti němuž je žaloba podle § 65 a násl. s.ř.s. přípustná. Má-li nezaplacení správního poplatku za následek neprovedení úkonu, lze se soudní ochrany domoci prostřednictvím žaloby na ochranu před nečinností správního orgánu. Zaplatí-li poplatník k výzvě správního orgánu správní poplatek, o němž má za to, že je nezákonný, může se domáhat jeho vrácení. Správní orgán jeho žádosti buď vyhoví a poplatek vrátí, anebo nevyhoví a žádost o vrácení zamítne; proti zamítavému rozhodnutí se může poplatník po vyčerpání opravných prostředků domáhat ochrany ve správním soudnictví žalobou podle § 65 a násl. s.ř.s. Se závěry Nejvyššího správního soudu se zdejší soud plně ztotožnil a dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí, kterým bylo rozhodováno o odvolání proti výzvě k uhrazení správního poplatku je vyloučeno ze soudního přezkumu ve smyslu § 70 písm. c), neboť se jedná o úkon správního orgánu, jímž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.   Vzhledem k tomu, že soud ze shora uvedených důvodů shledává, že žalobou napadené rozhodnutí je rozhodnutím, které je dle § 70 písm. c) s.ř.s. ze soudního přezkumu vyloučeno, byl soud nucen konstatovat, že žaloba proti napadenému rozhodnutí původně žalovaného je podle § 68 písm. e) s.ř.s. nepřípustná, a proto ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, neboť žalobce byl od soudního poplatku osvobozen. Pro úplnost soud poznamenává, že žalobce v podané žalobě navrhoval i zrušení exekučního příkazu k vymožení vykonatelného nedoplatku vydaného Finančním úřadem v Litoměřicích dne 18.6.2010, č.j. 59379/10/196940506299. Toto prvostupňové rozhodnutí soud v daném řízení nepřezkoumával, neboť bylo již předmětem přezkumu před soudem současně s druhostupňovým rozhodnutím o námitkách proti němu v řízení vedeném pod sp. zn. 15 Af 52/2011. V této věci již bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 10.6.2014, č.j. 15 Af 52/2011-59.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 2. července 2014   JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.               předsedkyně senátu  Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová