40A 21/2014-56         USNESENÍ      Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera  v právní věci navrhovatele: M. B., nar. „X“, bytem „X“, a dalších účastníků řízení: 1) Městského úřadu Jirkov, náměstí Dr. E. Beneše 1, Jirkov, 2) České strany sociálně demokratické, sídlem Hybernská 1033/7, Praha, zastoupena JUDr. et Ing. Petr Petržílkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Úvalech, Dvořákova 1624, v řízení o návrhu na neplatnost hlasování a voleb do zastupitelstva města Jirkov konaných ve dnech 10. a 11. října 2014,   t a k t o :   I. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování do zastupitelstva města Jirkov konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 se zamítá. II. Návrh na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva města Jirkov konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 se zamítá. III.          Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.     O d ů v o d n ě n í :   Navrhovatel se návrhem, který soud obdržel dne 22.10.2014, domáhal vyslovení neplatnosti hlasování a neplatnosti voleb do zastupitelstva města Jirkov konaných ve dnech 10. a 11. října 2014. Navrhovatel uvedl, že při volbách bylo porušeno ustanovení § 33 a § 34 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (dále jen „volební zákon“), tím, že v oba dva dny voleb došlo ze strany ČSSD ke svážení voličů do jednotlivých volebních okrsků s již vyplněnými hlasovacími lístky, kde byla označena křížkem strana ČSSD. Občané, kteří souhlasili s tím, že se zúčastní voleb a přislíbili hlasovat s takto předem vyplněnými lístky, obdrželi od osob, které tuto činnost pro ČSSD vykonávaly, finanční hotovost ve výši 200,- Kč a následně byli tito občané odvezení k volebním místnostem, kde poté hlasovali. K doložení tohoto tvrzení poukázal na to, že uvedené jednání by mělo být zaznamenáno na kamerovém systému Městské policie Jirkov a mělo být šetřeno i Policií České republiky, obvodní oddělení Jirkov. Svá tvrzení dále navrhovatel rozšířil v e-mailovém podání ze dne 30.10.2014, které nebylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem. Další účastník řízení 1) Městský úřad Jirkov uvedl, že při přípravě voleb ani v jejich průběhu nezaznamenal jakoukoliv skutečnost, která by se týkala narušení průběhu voleb tak, jak je uvedeno v návrhu. V průběhu voleb se řešila pouze situace ve volebním okrsku č. 8, která je popsaná v záznamu z voleb volební komise č. 8 ze dne 11.10.2014 a také ve vyjádření Městské policie Jirkov ze dne 24.10.2014. V tomto případě bylo doporučeno komisi vyhotovit záznam a obratem byla kontaktována městská policie. Další účastník řízení 2) Česká strana sociálně demokratická uvedla, že s tvrzením navrhovatele nesouhlasí, považuje je za urážlivá a pomlouvačná. Pro svá tvrzení navrhovatel nesnáší žádné konkrétní důkazy a neuvádí žádná konkrétní tvrzení. Soud si nemůže nic domýšlet ani doplňovat, neboť mu to nepřísluší. Obecně se dále vyjádřila tak, že podle jejích informací přijalo město Jirkov společně s městskou policií opatření spočívající v navýšení hlídek, pohybu hlídek v okolí volebních místností, volební komise byly poučeny, aby hlásily cokoliv podezřelého, kamerovým systémem byly monitorovány problémové lokality a byla provedena kontrola ze strany Krajského úřadu Ústeckého kraje v Městském ústavu sociálních služeb. Závěrem odkázala na relevantní volební judikaturu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 768/06, III. ÚS 885/06, Pl. ÚS 73/04. Podle ust. § 90 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je volební zákon, podle jehož ust. § 60 odst. 1 podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.  Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, neboť návrh byl podán v zákonné 10 denní lhůtě a navrhovatel byl k podání předmětného návrhu ve věci voleb aktivně legitimován, neboť byl v den voleb k trvalému pobytu přihlášen ve městě Jirkov a byl zapsán v příslušném volebním seznamu. Podle § 60 odst. 2 zákona o volbách návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Soud si na základě návrhu navrhovatele vyžádal zprávu od Městské policie Jirkov a od Policie ČR, Obvodní oddělení Jirkov, o tom, zda byly pořízeny kamerové záznamy, jak tvrdil navrhovatel. Soud zároveň požádal o jejich zaslání. Městská policie Jirkov v přípise ze dne 24.10.2014 sdělila, že obsluhou městského dohlížecího kamerového systému nebylo v návrhu uvedené jednání zjištěno. Dne 11.10.2014 přijala městská policie jedno oznámení, že ve volebním okrsku č. 8 měla být žena, která měla za svůj hlas dostat 200,- Kč. Celá věc byla předána Policii ČR, obvodnímu oddělení Jirkov. Dále bylo soudem zjištěno, že Policie ČR, obvodní oddělení Jirkov, předalo věc podezření ze spáchání trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a referenda podle § 351 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“), Policii ČR, územnímu odboru Chomutov, oddělení hospodářské kriminality, které v přípise ze dne 24.10.2014 sdělilo mimo jiné, že nebyly zajištěny žádné videozáznamy Městské policie Jirkov, ani jiné videozáznamy, na kterých by mělo být zadokumentováno předávání hotovosti ve výši 200,- Kč za to, že se voliči zúčastnili voleb s již vyplněnými hlasovacími lístky. Dále bylo sděleno, že na Oddělení hospodářské kriminality Chomutov je v současné době prověřován jeden případ podezření z trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a referenda podle § 351 trestního zákoníku. Další případy jsou prověřovány na Obvodním oddělení Kamenná. S uvedeným sdělením zaslalo Oddělení hospodářské kriminality Chomutov dosud shromážděné materiály a následně byly doručeny i materiály shromážděné Obvodním oddělením Kamenná ve věci podezření ze spáchání uvedeného trestného činu. Na tomto místě soud konstatuje, ostatně jak již učinil ve svých předchozích rozhodnutích (srov. např. rozsudek KS v Ústí nad Labem ze dne 21.11.2011, sp. zn. 15 A 72/2011, www.nssoud.cz), že soudní řízení vedené dle s.ř.s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by si soud sám vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatele tíží důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. S tím koresponduje i závěr, ke kterému dospěl Ústavní soud v nálezu ze dne 26.1.2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, www.usoud.cz.: „lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“  Soudnictví ve věcech volebních je upraveno v hlavě II., dílu 4 s.ř.s. a v hlavě VII. volebního zákona. V těchto předpisech sice není výslovně zakotvena pro soudní přezkum voleb zásada koncentrace řízení, ovšem dle názoru soudu tento princip vyplývá konkludentně z obsahu jednotlivých ustanovení obsažených v uvedených předpisech. V ustanovení § 60 odst. 1 volebního zákona je výslovně uvedena desetidenní lhůta, ve které je možné podat návrh na neplatnost voleb, hlasování či volby kandidáta. Je nepochybné, že podání učiněné po uplynutí desetidenní lhůty je podání opožděné, které je třeba odmítnout pro opožděnost. V ustanovení § 90 odst. 3 s.ř.s. je pak dále uvedeno, že soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Dále je v citovaném ustanovení výslovně uvedeno, že jednání není třeba nařizovat. Ze stanovené poměrně krátké lhůty pro rozhodnutí a skutečnosti, že není nutno nařizovat jednání ve věci, vyplývá jednoznačně zákonodárcův záměr, aby ve věcech platnosti voleb, platnosti hlasování a platnosti volby kandidáta bylo rozhodnuto ve věci rychle a otázka platnosti výsledků voleb byla v krátké době postavena na jisto. Podmínkou rychlého rozhodnutí bez nařízení jednání je však to, že navrhovatel uplatní veškeré své námitky včetně navrhovaných důkazů již ve svém podání. Z uvedených skutečností tedy dle soudu vyplývá, jak již uvedl výše, že soudní přezkum voleb je ovládán zásadou koncentrační a proto není možno k námitkám uplatněným po lhůtě pro podání návrhu přihlížet (obdobně usnesení NSS ze dne 13.12.2004, sp. zn. Vol 13/2004, www.nssoud.cz). Z tohoto důvodu nemohl soud přihlížet k e-mailovému podání navrhovatele ze dne 30.10.2014 obsahujícímu další tvrzení, neboť bylo podáno po lhůtě určené pro podání návrhu a navíc nebylo v rozporu s ustanovením § 37 odst. 2 s.ř.s. elektronicky podepsáno ani následně doplněno písemným podáním shodného obsahu. K takovémuto podání nelze přihlížet. Soud se plně ztotožňuje se závěrem Krajského soudu v Plzni uvedeným v usnesení ze dne 16.11.2006, sp. zn. 57 Ca 148/2006, www.nssoud.cz, že: „Řízení o návrhu na neplatnost hlasování a voleb do zastupitelstev obcí je řízením sporným, pro které platí povinnost navrhovatele tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti [§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.] a označit důkazy k prokázání svých tvrzení [§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 o.s.ř.]. Soud v takovém řízení nemůže doplňovat či domýšlet chybějící tvrzení navrhovatele, jakož i z vlastní iniciativy dohledávat důkazy.“ Na základě shora uvedeného nezbývá než konstatovat, že navrhovatel neoznačil ani nepředložil žádné důkazy na podporu svých tvrzení. Jeho jediný důkazní návrh vztahující se ke kamerovým záznamům se ukázal jako lichý, neboť uvedené kamerové záznamy dle sdělení Městské Policie Jirkov i dle Policie ČR neexistují. Soud si je vědom toho, že probíhá v současnosti ze strany policie rozsáhlé šetření skutečností nasvědčujících tomu, že byly spáchány trestné činy maření přípravy a průběhu voleb a referenda podle § 351 trestního zákoníku. Zde je však nutno rozlišovat mezi úkoly volebního soudu a řízení před ním a úkoly orgánů činných v trestním řízení. Volební soud nemůže sám z vlastní iniciativy konat šetření ve věci porušení volebních předpisů, neboť rozhoduje ve velmi krátkém čase na základě návrhů a důkazů účastníků řízení. Zatímco orgány činné v trestním řízení postupují z vlastní iniciativy a činí vše, co je třeba, aby byla odhalena trestná činnost, což může zabrat i několik měsíců. Úkoly i postavení obou orgánů jsou tedy různé a nelze je zaměňovat, jak zřejmě činil svým podáním navrhovatel. Soud tímto rozhodnutím tedy neuzavírá věc případného uplácení voličů při volbách do zastupitelstva města Jirkova, ale pouze konstatuje, že v předmětném řízení se tyto skutečnosti neprokázaly. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro vyslovení neplatnosti hlasování nebo voleb do zastupitelstva města Jirkov, a proto návrh výroky I. a II. tohoto usnesení zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 93 odst. 4 s.ř.s, podle kterého v řízení ve věcech volebních a ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo. O návrhu pak v souladu s ust. § 90 odst. 3 s.ř.s. rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od jeho doručení bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z předložené volební dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování výslechy účastníků či svědků.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 104 odst. 1 s.ř.s.) Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s.ř.s.).   V Ústí nad Labem dne 11. listopadu 2014   JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r. předsedkyně senátu  Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová