40A 24/2014-56       U S N E S E N Í   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci navrhovatele: JUDr. M. M., nar. „X“, „X“, a dalších účastníků řízení: 1) Městský úřad Chlumec, se sídlem Krušnohorská 39, Chlumec, a 2) ANO – Chlumecká alternativa, jednající volebním zmocněncem V. H., „X“, 3) PRO! Chlumec, zastoupená obecným zmocněncem Ing. R. Z., „X“, v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Města Chlumec konaných ve dnech 10. a 11. října 2014,                                       takto:             I.      Návrh se zamítá.   II.      Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.                                                         O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel se návrhem, který soud obdržel dne 23.10.2014 ve znění jeho doplnění ze dne 30.10.2014, domáhal vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Města Chlumec konaných ve dnech 10. a 11. října 2014.   Navrhovatel v návrhu uvedl, že neznámá osoba po jednání zastupitelstva konaného dne 8.9.2014 pohodila na chodbě městského úřadu stanovisko Ministerstva vnitra České republiky, odboru veřejné správy, dozoru a kontroly ze dne 8.8.2014 vztahující se k otázce neslučitelnosti funkce místostarosty a předsedy zvláštního orgánu města. Toto stanovisko bylo dle navrhovatele nesprávné v důsledku nesprávně položeného dotazu. Předmětné stanovisko se mělo dotýkat domnělé neslučitelnosti funkcí vykonávaných navrhovatelem. Navrhovatel oslovil Ministerstvo vnitra České republiky a bylo mu sděleno, že bylo následně vypracováno doplňující stanovisko ze dne 28.8.2014, které se zabývalo podrobněji danou problematikou, upřesňovalo původní stanovisko a uvádělo některé nepřesnosti na prvou míru. Navrhovatel se domníval, že původní stanovisko ze dne 8.8.2014 ponechal na chodbě městského úřadu pan Š., neboť jemu bylo adresováno. Pan Š. navrhovateli sdělil, že dané stanovisko na městském úřadě nenechal. Navrhovatel trval na tom, že distribucí nesprávného původního stanoviska Ministerstva vnitra České republiky došlo k poškození jeho i jeho volební strany. Skutečnost, že bylo distribuováno bez připojení následného upřesňujícího stanoviska ze dne 28.8.2014, dle navrhovatele mohla způsobit dezorientaci občanů. Trval na tom, že výše uvedenou skutečností byly negativně ovlivněny i předmětné komunální volby. Dále poukázal na skutečnost, že v diskusi na portálu www.chlumeckezrcadlo.eu k článku „Výbory“ zpracovaném RNDr. P. J. pisatel označený jako „Informátor“ odkázal na dle navrhovatele nesprávné stanovisko Ministerstva vnitra České republiky ze dne 8.8.2014, ke kterému připojil hanlivý text vztahující se k Ing. M. a navrhovateli. Navrhovatel trval na tom, že předmětný komentář nelze chápat jinak než jako snahu těsně před volbami poškodit dosavadní vedení města. Dle navrhovatele pisatel úmyslně zveřejnil nesprávné stanovisko Ministerstva vnitra České republiky a použil vůči dosavadnímu vedení města výroky nepravdivé a poškozující základní občanská práva. Dle navrhovatele předmětný komentář negativně ovlivnil výsledky voleb ve vztahu k volebním stranám Česká strana sociálně demokratická a Komunistická strana Čech a Moravy. Dále navrhovatel poukázal na plakát vylepený na veřejných plochách města den před konání voleb, který byl nadepsán „Stop marxismu v našem městě“, se škrtnutým písmenem „r“ ve slově „marxismu“. Tento leták dle navrhovatele směřuje k „našemu“ (pravděpodobně myšleno volební strany Česká strana sociálně demokratická, na jejíž kandidátce navrhovatel kandidoval – pozn. soudu) poškozování ve volbách. Dle názoru navrhovatele se jedná o závažné porušení zásad volební kampaně, které hraničí s trestnou činností. Dále navrhovatel uvedl, že volební strana PRO! Chlumec při distribuci svého volebního programu do poštovních schránek města vložila do tohoto volebního programu leták s názvem „Chlumecký obšťastník č. 1, říjen 2014“, který dle názoru navrhovatele urážlivým, lživým a nactiutrhačným obsahem škodí dosavadnímu vedení města, starostovi a snižuje vážnost dosažených výsledků, kdy ze zadluženého města se stává město prosperující s kvalitními službami a spokojenými občany. Navrhovatel chování volební strany PRO! Chlumec považuje za závažné porušení zákonem určených pravidel volební kampaně. V závěru navrhovatel uvedl, že arogantní, štvavou a nepravdivou kampaní hraničící s trestnou činností byla Česká strana sociálně demokratická v těchto volbách oproti výsledku voleb konaných v roce 2010 oslabena o 1394 hlasy a navrhovatel osobně o 163 hlasy.   Městský úřad Chlumec jako další účastník řízení 1) k návrhu uvedl, že vnímal volební kampaň u některých volebních subjektů v rovině nepříjemných útoků na současné vedení města. Zvolená taktika kampaně byla urážlivá, často nepravdivá a v řadě případů až hraničící s nezákonností. V průběhu voleb pak nedošlo k žádným mimořádným situacím a volby proběhly dle názoru dalšího účastníka 1) v souladu se zák. č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (dále jen „volební zákon“). Kontrola jednotlivých volebních okrsků z hlediska bezpečnosti byla zajištěna hlídkami městské i státní policie. Nebyly zjištěny případy uplácení voličů. Komise pracovaly ve standardním režimu.   Volební strana ANO – Chlumecká alternativa jako další účastník 2) a volební strana PRO! Chlumec jako další účastník 3) se k návrhu písemně nevyjádřily.    Podle ust. § 90 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je volební zákon, podle jehož ust. § 60 odst. 1 se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.     Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu ve věci voleb do zastupitelstva Města Chlumec se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, když návrh byl podán v zákonné 10 denní lhůtě a navrhovatel byl k podání předmětného návrhu ve věci voleb aktivně legitimován, neboť byl v den voleb přihlášen k trvalému pobytu v Chlumci.   Navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti voleb. Podle § 60 odst. 3 volebního zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku).   V souladu s ustanovením § 90 odst. 2 s.ř.s. jsou v řízení o návrhu na neplatnost voleb účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena. Volebním orgánem v daném případě je v souladu s úpravou obsaženou v Hlavě II volebního zákona Městský úřad Chlumec. K výzvě soudu navrhovatel uvedl, že napadá dosažený volební výsledek kandidátů za Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj měst a obcí, volební stranu ANO – Chlumecká alternativa a volební stranu PRO! Chlumec. Z volební dokumentace soud zjistil, že politické hnutí Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj měst a obcí v daných volbách jako volební strana nekandidovalo. V souladu s výše citovaným ustanovením § 90 odst. 2 s.ř.s. jsou pak dalšími účastníky řízení pouze volební strany ANO – Chlumecká alternativa a PRO! Chlumec.   Veškeré námitky navrhovatele směřovaly k průběhu předvolební kampaně vedené ve Městě Chlumec. V souladu s návrhem se soud bude zabývat posouzením důvodů pro eventuelní zrušení voleb právě ve vztahu k průběhu předvolební kampaně v rozsahu námitek vznesených navrhovatelem.   Předně je nutno poznamenat, že volební zákon sice obsahuje ustanovení, které se zabývá regulací volební kampaně, a to § 30, nicméně tato právní úprava obsahuje minimum pravidel týkajících se vedení volební kampaně. Uvedené ustanovení v odst. 1 zakotvuje zásadu rovnosti kandidujících volebních stran při využívání plochy pro vylepení volebních plakátů vyhrazené starostou, v odst. 2 pak upravuje zákaz zveřejňování výsledků předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování a v odst. 3 zakazuje volební agitaci a propagaci v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí. Další zásady a omezení volební kampaně již nejsou ve volebním zákoně upraveny. Zákonodárce v době přijímání volebního zákona zřejmě nepovažoval vzhledem k charakteru průběhu volebních kampaní na komunální úrovni, které probíhaly do doby přijetí volebního zákona, za nutné nějak blíže volební kampaň upravovat. Později přijímané zákony regulující průběh voleb do různých veřejných orgánů či funkcí zřejmě pod vlivem společenského vývoje již obsahují regulaci volební kampaně v tom směru, že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě a nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje. Tento požadavek na volební kampaň se pak volebními předpisy i související judikaturou vine jako společný motiv pro všechny volby. Proto soud i přesto, že výslovně požadavek čestnosti a poctivosti a požadavek zákazu uvádění nepravdivých údajů o kandidátech nejsou výslovně ve volebním zákoně upravujícím volby do zastupitelstev obcí zakotveny, k těmto požadavkům při posuzování dané věci přihlédl jako k obecně platným zásadám.   Je notorietou, že smyslem volební kampaně je snaha aktérů politického boje o získání co největší přízně voličů pro své kandidáty a volební programy. Jejími základními funkcemi jsou proto informovanost, identifikace a mobilizace. Podstata volební kampaně spočívá v tzv. politické komunikaci, a to jak mezi kandidujícími subjekty navzájem, tak především mezi kandidáty a voliči (potenciálními i skutečnými; k tomu blíže viz např. E. Bradová, Od lokálních mítinků k politickému marketingu: Teorie a vývoj politické komunikace a volebních kampaní, Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2005). V podmínkách demokratického státního režimu a svobodných voleb bývá obvyklé, že kandidáti a jejich stoupenci využívají vedení pozitivní i negativní kampaně. Volební kampaň se často vyznačuje velmi emotivní, napjatou a mnohdy i iracionální atmosférou. Ani v období volební kampaně však nepanuje „právní vakuum“, vyplňované výhradně volebním zákonem. I v období té nejžhavější volební kampaně si všichni její aktéři musí být neustále vědomi toho, že se mohou dopustit porušení řady právních předpisů nejen z oblasti volebního práva, ale také správního, občanského, mediálního či dokonce trestního práva. Posláním volebního soudu není zastávat pozici jakéhosi monopolního ochránce korektnosti celého volebního procesu. Tento úkol přísluší i jiným orgánům veřejné moci a je věcí jednotlivých kandidátů a koneckonců i voličů, aby se svým aktivním jednáním zasazovali o férovost voleb. Možnosti volebního soudu jsou totiž poměrně limitované: jeho pravomocí je pouze rozhodnout o neplatnosti voleb, což je natolik závažný zásah do projevené vůle voličů, že k němu lze přistoupit pouze ve výjimečných případech. Do rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc vstoupit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly zřejmě způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát (nález Ústavního soudu ze dne 26.1.2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Soud, aby mohl případně vyhovět návrhu na neplatnost voleb, podrobí skutkový a právní stav přezkumu ve třech krocích. Zjišťuje, zda došlo k (1) nezákonnosti; dále hodnotí (2) vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta či kandidátů, jejichž zvolení je napadeno, a konečně posuzuje (3) zásadní intenzitu této nezákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k takovému jednání nedošlo, nebyl by kandidát či kandidáti zřejmě vůbec zvoleni (srov. k tomu přiměřeně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2.7.2004, č.j. Vol 6/2004-12, publikované ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 354/2004). Žádný ze zákonů upravujících volby neobsahuje výklad pojmů „čestně a poctivě“. Soud při posuzování daných skutečností musí vycházet nejen z toho, jak jsou tyto pojmy chápány v běžném životě, ale současně musí i přihlížet k charakteru volební kampaně, která má jistě svá specifika vyplývající z vyostřeného střetu mezi jejími aktéry, kteří se snaží získat podporu pro svůj volební program a zároveň se snaží podlomit důvěru k volebnímu soupeři. Volební střet je fakticky nejen soutěží volebních programů a kandidátů v pozitivním smyslu (tedy vyzvednutí kladů vlastního programu a kandidujících osobností) ale i v negativním smyslu (poukazování na zápory ostatních volebních programů i osob protikandidátů). Ústavní soud v již výše uvedeném nálezu ze dne 26.1.2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, dospěl k závěru, že pojmy čestnost a poctivost v prostředí voleb nelze ztotožňovat s dobrými mravy, tak jak jsou chápány občanským zákoníkem, ani je nelze posuzovat z hlediska soukromého práva a obecné morálky. Ústavní soud vycházel z toho, že volební kampaň je bojem o hlasy voličů, jejíž negativní projevy nelze zákonem vyloučit. Stejně tak Evropský soud pro lidská práva v rozsudku ze dne 11.4.2006 ve věci stížnosti č. 71343/01 Brasilier proti Francii mimo jiné uvedl, že v kontextu volební soutěže je konečně ostrost projevu tolerovatelnější než za jiných okolností. Nedostatek etiky v kampani ještě neznamená automaticky její protizákonnost. Argumentace užitá aktéry voleb ve volební kampani podléhá nepochybně kritickému posouzení ze strany voličů, kteří vnímají nejen obsah volebních prohlášení, ale i úroveň prostředků použitých ve volebním boji.   K námitce týkající se ponechání původního stanoviska Ministerstva vnitra České republiky k problematice slučitelnosti funkcí ze dne 8.8.2014 ve veřejných prostorech městského úřadu neznámou osobou soud uvádí, že tato skutečnost nemohla žádným způsobem porušit zákon způsobem, který by mohl mít vliv na výsledek voleb. Navrhovatel nijak nerozporuje, že se skutečně jednalo o stanovisko Ministerstva vnitra České republiky, neuvádí, že by do textu stanoviska bylo neoprávněně zasahováno či bylo s textem jinak manipulováno. Z obsahu následně vydaného stanoviska Ministerstva vnitra České republiky ze dne 28.8.2014 pak rovněž vyplývá, že původní stanovisko nebylo nesprávné, pouze nezohledňovalo všechny možné kombinace vstupních podmínek pro posouzení položené otázky a nebylo příhodné k situaci týkající se konkrétně Města Chlumec. Nic nebránilo navrhovateli podobným způsobem zpřístupnit veřejnosti následné stanovisko Ministerstva vnitra České republiky ze dne 28.8.2014, které původní stanovisko doplnilo a uvedlo na pravou míru.   K námitce týkající zveřejnění části původního stanoviska Ministerstva vnitra České republiky ze dne 8.8.2014 v diskuzi k článku „Výbory“ na internetových stránkách www.chlumeckezrcadlo.eu soud ve vztahu k obsahu stanoviska odkazuje na výše uvedené závěry. Rovněž musí soud zdůraznit, že vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o otevřenou diskuzi, nic nebránilo navrhovateli, aby zde zveřejnil své stanovisko a případně připojil citaci stanoviska Ministerstva vnitra České republiky ze dne 28.8.2014, které měl v té době, jak vyplývá z obsahu návrhu, již k dispozici. Této možnosti však navrhovatel nevyužil.   K námitce týkající se plakátu s nápisem „Stop marxismu v našem městě“, se škrtnutým písmenem „r“ ve slově „marxismu“, uvádí soud následující. U této námitky se navrhovatel omezil pouze na tvrzení, že tento plakát směřuje k „našemu“ poškození ve volbách. Soud si toto tvrzení vysvětlil, vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel byl v předmětných volbách lídrem kandidátky volební strany Česká strana sociálně demokratická, že měl tento plakát směřovat k poškození této volební strany. Navrhovatel nijak nekonkretizoval, jak má tento plakát poškozovat volební stranu Česká strana sociálně demokratická, když kandidát P. M., na jehož jméno předmětná narážka zřejmě směřuje, kandidoval v předmětných volbách za volební stranu NEZÁVISLÍ. Navrhovatel rovněž nijak netvrdí, že údaje uvedené pod obrázkem na volebním plakátu jsou nepravdivé. Jak bylo již výše uvedeno, základními funkcemi volební kampaně jsou informovanost, identifikace a mobilizace. Tyto funkce uvedený plakát plní v maximální míře. Je nepochybné, že vzhledem na jednoznačný odkaz na období totality v dějinách našeho státu se forma plakátu může dotýkat práv osob, jejichž jméno či podoba byly na plakátu zneužity. Ovšem v rámci soudního přezkumu voleb nezbývá v daném případě soudu než opětovně zdůraznit, že v období volební kampaně nepanuje „právní vakuum“, vyplňované výhradně volebním zákonem. I v období té nejžhavější volební kampaně si všichni její aktéři musí být neustále vědomi toho, že se mohou dopustit porušení řady právních předpisů nejen z oblasti volebního práva, ale také správního, občanského, mediálního či dokonce trestního práva. Posláním volebního soudu není zastávat pozici jakéhosi monopolního ochránce korektnosti celého volebního procesu. Ochrany proti zneužití svého jména se může domáhat konkrétní osoba v rámci občanskoprávního sporu či v rámci trestního řízení. Ve formě ani obsahu uvedeného plakátu však soud zejména s přihlédnutím k ústavnímu principu přiměřenosti zásahu veřejné moci (viz výše citovaný nález Ústavního soudu ze dne 26.1.2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04) neshledal takové porušení zákona, které by svou intenzitou mohlo způsobit ovlivnění výsledků voleb.   Námitka týkající se letáku označeného jako „Chlumecký obšťastník č. 1, říjen 2014“ soud uvádí následující. Z obsahu uvedeného letáku – zejména jeho první strany, jeho názvu a loga emotikonu v podobě „smajlíku“ v záhlaví, vyplývá, že se jedná o tiskovinu, kterou přinejmenším nelze brát zcela vážně. V této tiskovině se evidentně směšuje ostrá satira s předvolebními tématy, aniž by bylo možné jasně odlišit hranici mezi satirou a předvolební tématiku. Je nepochybné, že zveřejnění fotografie konkrétní osoby pod nadpisem článku „Diagnóza: korporátní psychopat“ se může dotýkat práv osoby uvedené na fotografii. V tomto směru však soud musí opět odkázat na výše již dvakrát uvedenou skutečnost, že v období volební kampaně nepanuje „právní vakuum“, vyplňované výhradně volebním zákonem. Je zcela na osobě, jejíchž práv se taková tiskovina dotýká, aby svá práva hájila právní cestou. Soud musí zdůraznit, že navrhovatel neuvedl, ve kterých výrocích považuje obsah předmětné tiskoviny za lživý. Rovněž k prokázání lživosti tiskoviny nenavrhl provedení žádných důkazů. Soud dále poznamenává, že i již výše uvedená skutečnost, že z grafické úpravy první strany vyplývá, že nelze brát obsah předmětné tiskoviny zcela vážně a nelze nalézt jednoznačnou hranici mezi nadsázkou a skutečnými argumenty, snižuje možný vliv dané tiskoviny na voliče, neboť voliči si nemohou být jisti do jaké míry je možné informace obsažené v tiskovině brát vážně. I po přezkoumání předmětné tiskoviny soud konstatuje, že opět, zejména s přihlédnutím k ústavní zásadě přiměřenosti zásahu veřejné moci, neshledal v distribuci a obsahu předmětné tiskoviny takové porušení zákona, které by svou intenzitou mohlo způsobit ovlivnění výsledků voleb.   K argumentaci navrhovatele, že v důsledku nečisté předvolební kampaně získal ve volbách do zastupitelstva Města Chlumec konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 on sám o 163 hlasů méně a volební strana Česká strana sociálně demokratická, za kterou kandidoval, o 1 394 hlasů méně oproti volebním ziskům dosaženým ve volbách konaných v roce 2010, soud uvádí, že tuto argumentaci považuje za zcela nepřiléhavou. Volební výsledek konkrétního kandidáta či volební strany ovlivňuje celá řada skutečností (zejména výsledky několikaleté práce opakovaně kandidujících kandidátů v orgánech obce či profesní a morální kredit všech kandidátů předmětné volební strany) a nejen předvolební kampaň těsně před konáním voleb.   Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud po přezkoumání volební kampaně v rozsahu námitek uplatněných navrhovatelem, že v rámci volební kampaně pro volby do zastupitelstva Města Chlumec konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 nedošlo k nezákonnosti, která by byla tak intenzivního charakteru, že by bylo možno se domnívat, že pokud by k ní nedošlo, byl by výsledek voleb jiný.    S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Města Chlumec konaných ve dnech 10. a 11. října 2014, a proto návrh zamítl.   O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 93 odst. 4 s.ř.s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.   O návrhu v souladu s ust. § 90 odst. 3 s.ř.s. soud rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě ode dne, kdy byly odstraněny jeho vady, bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z podání účastníků a z předložené volební dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 104 odst. 1 s.ř.s.) Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s.ř.s.).     V Ústí nad Labem dne  13. listopadu 2014   JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r. předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová