40A 34/2014-33       U S N E S E N Í    Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci navrhovatelky: S. K., nar. „X“, bytem „X“, zastoupené Mgr. Bc. Michaelem Kisem, advokátem se sídlem v Chomutově, ul. Kostnická č. p. 2916/16, PSČ 430 03, a dalších účastníků řízení: 1) Magistrát města Chomutov, se sídlem v Chomutově, ul. Zborovská č. p. 4602, PSČ 430 28, 2) N e z á v i s l í  k a n d i d á t i z  K ř i m o v a  a  o k o l í, zastoupeného JUDr. Václavem Luťchou, advokátem se sídlem v Praze 3 – Vinohrady, nám. Jiřího z Lobkovic č. p. 2406/9, PSČ 130 00, v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva obce Křimov konaných ve dnech 10. a 11. října 2014, takto: I. Návrh s e   z a m í t á .   II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í :  Návrhem ze dne 21. 10. 2014 doručeným Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 23. 10. 2014, ve znění jeho doplnění ze dne 30. 10. 2014, se navrhovatelka prostřednictvím svého právního zástupce domáhala vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva obce Křimov konaných ve dnech 10. a 11. října 2014. Na tomto místě soud poznamenává, že předmětný návrh vyhodnotil podle jeho obsahu a nikoliv podle jeho názvu, takže s ohledem na uplatněné námitky brojící výlučně do součtu odevzdaných hlasů v předmětných volbách ze strany okrskové volební komise byl ze strany navrhovatelky de facto podán návrh na neplatnost hlasování v předmětných volbách a nikoliv návrh na neplatnost předmětných voleb.   Navrhovatelka v návrhu uvedla, že voleb do zastupitelstva obce Křimov se zúčastnily dvě volební strany, a to Nezávislí kandidáti z Křimova a okolí a Česká strana sociálně demokratická, přičemž volební strana Nezávislí kandidáti z Křimova a okolí získala 547 hlasů, což je 50,05 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů, a tedy 4 mandáty. Naproti tomu volební strana Česká strana sociálně demokratická získala 546 hlasů, což je představuje 49,95 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů, a tedy 3 mandáty. Rozdíl mezi těmito volebními stranami je tak pouze jeden hlas, důsledkem čehož Nezávislí kandidáti z Křimova a okolí získali v zastupitelstvu obce Křimov většinu. Navrhovatelka s ohledem na tento závažný důsledek a zcela minimální rozdíl navrhla, aby bylo nařízeno přepočítávání odevzdaných hlasů, a vyslovena neplatnost hlasování do zastupitelstva obce Křimov, když při celkovém počtu 1093 odevzdaných hlasů považuje rozdíl 1 hlasu mezi zisky dvou volebních stran kandidujících v dané obci za velmi pravděpodobnou chybu v počítání hlasů. Magistrát města Chomutova, jakožto další účastník řízení 1), k předmětnému návrhu ve vyjádření ze dne 3. 11. 2014 uvedl, že návrh, jímž se dle ust. § 60 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), navrhovatelka domáhá vyslovení neplatnosti voleb, je důvodný jen tehdy, pokud jsou v souladu s tímto ustanovením splněny tři předpoklady. Dle dalšího účastníka řízení 1) jsou těmito předpoklady protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její kandidáty a zásadní intenzita protiprávnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné volební výsledky. V této souvislosti další účastník řízení 1) namítl, že se sice navrhovatelka domáhá pouze vyslovení neplatnosti voleb, resp. přepočítání odevzdaných hlasů, avšak současně žádným způsobem nenamítá porušení možnosti svobodného projevu vůle při samotném hlasování. Dle dalšího účastníka řízení 1) se totiž v předmětném návrhu toliko navrhuje, aby soud nařídil přepočítávání hlasů, což dle něho znamená, že navrhovatelka tímto navrhuje, aby soud sám sobě nařídil přepočítávání hlasů, což je však ve správním soudnictví vyloučeno, neboť vyhlášené výsledky voleb je soud oprávněn přezkoumat pouze k návrhu navrhovatele. Závěrem další účastník řízení 1) doplnil, že každá volební strana by měla respektovat výsledky voleb, třebaže volební výsledek je minimálně těsný, neboť je to právě svobodná vůle samotných voličů, jež chce v obci změnu. Z těchto předestřených důvodů se další účastník řízení 1) domnívá, že by návrh měl být zamítnut.  Další účastník řízení 2), tedy volební strana Nezávislí kandidáti z Křimova a okolí, ve vyjádření ze dne 4. 11. 2014 zcela popřel, že by mohlo dojít k „početní chybě v počítání hlasů“, neboť odevzdané hlasy byly několikrát přepočítávány, a to právě s ohledem na rozdíl jednoho hlasu. Na konečném stavu, tj. počtu odevzdaných volebních hlasů, se volební komise shodla, přičemž v tříčlenné komisi měla každá volební strana jednoho člena, když jeden člen komise byl nezávislý, a sčítání hlasů byla navíc ještě přítomna zapisovatelka. Dle dalšího účastníka řízení 2) jsou kromě toho průběh sčítání hlasů i výsledky zachyceny v protokolu, proti němuž do podání tohoto návrhu nikdo nevznesl verbální ani písemné námitky. V této souvislosti další účastník řízení 2) zdůraznil, že tak ani neučinila členka volební komise, jež tam byla nominována Českou stranou sociálně demokratickou. Vzhledem k těmto skutečnostem další účastník řízení 2) navrhl, aby byl dotyčný návrh v celém rozsahu zamítnut. V následně učiněné replice k vyjádření dalších účastníků řízení navrhovatelka především zdůraznila, že cílem podání předmětného návrhu bylo postavit najisto, že volební výsledek odpovídá skutečně odevzdaným hlasům. Dále uvedla, že ze samotné skutečnosti, že se volební komise na nějakém výsledku shodla, nevyplývá, že takový výsledek je nutně správný.   Podle ust. § 90 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je volební zákon, podle jehož ust. § 60 odst. 1 podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.  Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu na neplatnost hlasování se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, neboť návrh byl podán v zákonné 10 denní lhůtě a navrhovatelka byla k podání předmětného návrhu ve věci voleb aktivně legitimována, neboť byla v den voleb k trvalému pobytu přihlášena v obci Suchdol, která je částí obce Křimov, okres Chomutov, a byla zapsána v příslušném volebním seznamu. Již v úvodu odůvodnění usnesení bylo zmíněno, že navrhovatelka se předmětným návrhem z hlediska jeho obsahu domáhala vyslovení neplatnosti hlasování do zastupitelstva obce Křimov. Podle ust. § 60 odst. 2 volebního zákona návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Z této právě předestřené zákonné úpravy obsažené ve volebním zákoně vyplývá, že návrh na neplatnost hlasování ve volbách je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku). V souladu s ust. § 90 odst. 2 s. ř. s. jsou v řízení o návrhu na neplatnost hlasování účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena. Volebním orgánem v daném případě je v souladu s úpravou obsaženou v hlavě II volebního zákona Magistrát města Chomutov. Z obsahu návrhu pak dle soudu jednoznačně vyplývá, že navrhovatelka napadá dosažený volební výsledek kandidátů za volební stranu Nezávislí kandidáti z Křimova. V souladu s výše citovaným ust. § 90 odst. 2 s. ř. s. je pak dalším účastníkem řízení i tato volební strana. V daném případě navrhovatelka namítala, že s ohledem na minimální rozdíl mezi zisky dvou volebních stran kandidujících v obci Křimov považuje za velmi pravděpodobnou chybu v počítání hlasů ze strany okrskové volební komise. Soud si za účelem ověření tvrzení uvedených navrhovatelkou vyžádal veškerou volební dokumentaci týkající se předmětných voleb do zastupitelstva obce Křimov, tedy včetně odevzdaných hlasovacích lístků, kterou obdržel od Magistrátu města Chomutov. Ze zápisu o výsledku voleb do sedmičlenného zastupitelstva obce Křimov pak zjistil, že volby se konaly v jednom volebním okrsku s 278 voliči, přičemž volební strana č. 1 – Nezávislí kandidáti z Křimova a okolí obdržela 547 hlasů (50,04%) a získala 4 mandáty a volební strana č. 2 – Česká strana sociálně demokratická obdržela 546 hlasů (49,95) a získala 3 mandáty. V předmětných volbách rozdíl mezi zisky dvou volebních stran kandidujících v obci Křimov dle zápisu o výsledku předmětných voleb činil skutečně toliko 1 hlas.  V návaznosti na výše uvedené skutečnosti soud uvádí, že v rámci volebního soudnictví lze přepočítat hlasy jen ve výjimečných případech, jak je konstantně judikováno správními soudy včetně Nejvyššího správního soudu (k tomu srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010, č. j. 44 A 105/2010 - 58, které je publikováno ve Sbírce Nejvyššího správního soudu pod č. 2270/2011 a také na www.nssoud.cz, nebo usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006 – 1, které je dostupné na www.nssoud.cz). V daném případě s ohledem na výše zjištěný specifický skutkový stav, kdy v předmětných volbách rozdíl mezi zisky dvou volebních stran kandidujících v obci Křimov dle zápisu o výsledku předmětných voleb činil toliko 1 hlas, což mělo vliv na počet získaných mandátů, přikročil soud k přepočítání odevzdaných hlasovacích lístků, aby byly rozptýleny jakékoliv pochybnosti o dosaženém volebním výsledku. V rámci přepočítání odevzdaných hlasovacích lístků soud nezjistil jakékoliv pochybení v součtech, které provedla okrsková volební komise a které jsou zachyceny v pomocné volební dokumentaci, když rovněž soud spočítal, že volební strana č. 1 – Nezávislí kandidáti z Křimova a okolí obdržela 547 hlasů (50,04%) a získala 4 mandáty a volební strana č. 2 – Česká strana sociálně demokratická obdržela 546 hlasů (49,95) a získala 3 mandáty. Pro úplnost soud poznamenává, že okrsková volební komise správně označila za neplatné 3 odevzdané hlasovací lístky, kdy 1 hlasovací lístek nebyl vložen do urny v úřední obálce, nýbrž v neúřední obálce a 2 hlasovací lístky měly vyznačen vyšší počet kandidátů, než bylo připuštěno. V daném případě tak rozdíl mezi zisky dvou volebních stran kandidujících v obci Křimov v předmětných volbách skutečně činil toliko 1 hlas, jak již správně konstatovala okrsková volební komise.  Navrhovatelčino podezření na početní chybu okrskové volební komise při sčítání odevzdaných hlasovacích lístků se tak prokázalo jako zcela nedůvodné. S ohledem na výše uvedené lze tedy konstatovat, že v předmětném případě nebyl splněn hned první ze tří předpokladů pro vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva obce Křimov konaných ve dnech 10. a 11. října 2014, a to protizákonnost v podobě chybného součtu odevzdaných hlasovacích lístků. Návrh navrhovatelky tudíž soud neshledal důvodným, a proto jej ve výroku ad I. usnesení zamítl. Ve výroku ad II. usnesení pak současně soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle ust. § 93 odst. 4 s. ř. s. v soudnictví ve věcech volebních takové právo účastníkům nepřísluší. O návrhu v souladu s ust. § 90 odst. 3 s. ř. s. soud rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě ode dne, kdy byly odstraněny jeho vady, bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z podání účastníků a z předložené volební dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování.     Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u  podle ust. § 104 odst. 1 s. ř. s. věta před středníkem opravné prostředky přípustné. Usnesení nabývá právní moci podle ust. § 93 odst. 5 s. ř. s. dnem vyvěšení na úřední desce soudu.        V Ústí nad Labem dne 12. listopadu 2014                                                                                                    JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                    předsedkyně senátu     Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová