42Ad 17/2013-35         U S N E S E N Í   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem v právní věci žalobce: V. Š., nar. „X“, bytem „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4.7.2013, č.j. „X“, takto: I.            Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 4.7.2013, č.j. „X“, jímž byly zamítnuty jeho námitky, a kterým bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29.3.2013, č.j. „X“, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalobce se současně domáhal i přiznání náhrady nákladů řízení. V souzené věci byl po podání žaloby k žádosti soudu posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věci vyhotoven posudek o zdravotním stavu žalobce ze dne 13.11.2013, č.j. 2013/1562-UL, v němž posudková komise dospěla k závěru, že u žalobce ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí došlo k poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, když tento pokles však nedosahuje více než 69 %. Předmětný posudek byl poté soudem zaslán žalované spolu s dotazem, zda s ohledem na závěr tohoto nebude ze strany žalované prováděna submise. V reakci na žádost soudu žalovaná písemností ze dne 28.11.2013 sdělila, že před rozhodnutím, zda v posuzované věci bude prováděna submise, je nezbytné předně nahlédnout do postoupeného správního spisu, pročež soud požádala o jeho zpětné postoupení. V návaznosti na tuto žádost soud žalované požadovaný správní spis postoupil. Písemností ze dne 14.1.2014 žalovaná soudu oznámila, že po splnění zákonných podmínek lze žalobci přiznat invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a proto lze tedy postupovat v intencích ustanovení § 62 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V návaznosti na toto oznámení soud proto písemností ze dne 20.1.2014, č.j. 42Ad 17/2013-9, v souladu s ustanovením § 62 odst. 2 s.ř.s. stanovil žalované lhůtu jednoho měsíce ode dne doručení této písemnosti, aby ve věci vydala nové rozhodnutí. Písemností ze dne 3.2.2014 žalovaná soudu sdělila, že ve věci bylo dne 31.1.2014 vydáno nové rozhodnutí, č.j. „X“, jímž byl žalobci přiznaný invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně zvýšen na invalidní důchod pro invaliditu druhé stupně. Vzhledem k této skutečnosti žalovaná navrhla, aby řízení o předmětné žalobě bylo dle ustanovení § 47 písm. b) s.ř.s. zastaveno. S ohledem na vydání shora zmíněného nového rozhodnutí, jímž byl žalobci zvýšen invalidní důchod na invaliditu druhého stupně, zaslal soud žalobci písemnost ze dne 10.2.2014, č.j. 42Ad 17/2013-34, v němž ho ve smyslu ustanovení § 62 odst. 3 s.ř.s. vyzval, aby soudu ve lhůtě jednoho týdne ode dne doručení této písemnosti sdělil, zda byl postupem žalované, tj. vydáním tohoto rozhodnutí, plně uspokojen. V této písemnosti byl žalobce mj. také poučen o tom, že předmětnou žalobu může vzít zpět, jakož i tom, aby případně vyčíslil náklady soudního řízení, bude-li nějaké náklady uplatňovat. Soud v této písemnosti žalobce rovněž poučil tom, že pokud ve stanovené lhůtě nebude soudu doručena žádná zpráva o tom, zda byl postupem žalované zcela uspokojen, soud řízení o předmětné žalobě ve smyslu ustanovení § 62 odst. 4 věta druhá s.ř.s. zastaví. Předmětná písemnost byla žalobci doručena dne 12.2.2014, a to vhozením do domovní schránky na adrese, jež byla žalobce uvedena v žalobě. Žalobce na doručenou písemnost nijak nereagoval. Podle ustanovení § 62 odst. 1 s.ř.s. platí, že dokud soud nerozhodl, může žalovaný vydat nové rozhodnutí, jímž žalobce uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Odst. 4 téhož ustanovení pak zakotvuje, že soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen, přičemž soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo. Vzhledem ke skutečnosti, že ačkoliv žalobce na písemnost, jíž byl vyzván, aby soudu ve lhůtě jednoho týdne ode dne doručení této písemnosti sdělil, zda byl postupem žalované plně uspokojen, když tato písemnosti mu byla doručena dne 12.2.2014 (viz doručenka založená na č.l. 34), následně nijak nereagoval, má soud přesto za to, že s přihlédnutím ke všem rozhodným okolnostem souzené věci, když především vydáním nového rozhodnutí bylo fakticky vyhověno původní žádosti žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, lze bezpochyby dospět k závěru, že žalobce byl shora popsaným postupem žalované plně uspokojen. Soud proto ve smyslu ustanovení § 62 odst. 4 věty první s.ř.s. výrokem ad I) řízení o dotyčné žalobě zastavil. Výrokem ad II) soud žádnému účastníkovi nepřiznal náhradu nákladů řízení. Soud postupoval tímto způsobem i přesto, že žalobce by dle ustanovení § 60 odst. 3 věta druhá s.ř.s. měl právo na náhradu nákladů řízení, jelikož řízení bylo zastaveno pro uspokojení navrhovatele (žalobce), když žalobce navíc v návrhu petitu žaloby požadoval přiznání náhrady nákladů řízení. V souzené však žalobce žádné náklady konkrétní náklady neuplatnil a ani je nevyčíslil, když ze soudního spisu je navíc zřejmé, že žaloba byla žalobcem podána osobně, a proto žalobci v souvislosti s podáním žaloby žádné patrné náklady nevznikly. Ze soudního spisu není rovněž seznatelné, že by žalobci po podání žaloby vznikly nějaké další náklady související se soudním řízením. Ze všech těchto skutečností proto soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení. Ačkoliv řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud o vracení soudního poplatku nerozhodoval, neboť předmětné řízení je dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, od soudního poplatku osvobozeno.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 17. března 2014   Mgr. Václav Trajer v.r.                       samosoudce   Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová