42Ad 22/2014-6         USNESENÍ      Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem v právní věci žalobce: V. M., bytem „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o podání, takto: I.       Žaloba se odmítá. II.    Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Krajskému soudu v Ústí nad Labem bylo dne 27.8.2014 prostřednictvím držitele poštovní licence doručeno podání žalobce, v němž bylo uvedeno, že žalobce podává žalobu k soudnímu přezkoumání rozhodnutí ČSSZ – OSSZ Most, a to z důvodu, že byl přeřazen ze třetího stupně postižení na první stupeň, jakož i z důvodu odebrání průkazu ZTP, odebrání příspěvku na mobilitu a snížení příspěvku na péči pro jeho manželku ze 4.000,- Kč na 800,- Kč. Dle ustanovení § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), platí, že z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti čemu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. V ustanovení § 37 odst. 5 s.ř.s. je mimo jiné uvedeno, že předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Dále je v tomto ustanovení uvedeno, že nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.   V daném případě odůvodnění předmětného podání nasvědčovalo tomu, že žalobce tímto podáním s největší pravděpodobností zamýšlel podat žalobu ve smyslu ustanovení § 65 a násl. s.ř.s. proti blíže nespecifikovanému rozhodnutí žalované. Jelikož doručené podání žalobce nešlo vyhodnotit jako perfektní žalobu dle shora zmíněných ustanovení s.ř.s., a z tohoto důvodu jej zatím nebylo možné podrobit soudnímu přezkumu v rámci správního soudnictví, soud proto usnesením ze dne 8.9.2014, č.j. 42Ad 22/2014-4, vyzval žalobce v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 s.ř.s. k odstranění vad tohoto podání. Soud předně žalobce vyzval, aby označil žalobou napadené rozhodnutí, doplnil žalobu o jeden opis tohoto rozhodnutí a uvedl návrh výroku rozsudku. K odstranění vad jeho podání soud stanovil žalobci lhůtu 15 dnů ode dne doručení usnesení. Žalobce byl soudem v závěru usnesení rovněž poučen v tom směru, že nebudou-li vady jeho podání ve stanovené lhůtě odstraněny, a pro tento nedostatek nebude možno pokračovat, soud řízení o tomto návrhu odmítne. Písemnost obsahující předmětné usnesení byla žalobci řádně doručena dne 12.9.2014, a to vhozením do schránky na jím v žalobě uvedenou adresu. Žalobce na výzvu soudu k odstranění vad jeho podání, přestože mu byla řádně doručena, nikterak nezareagoval, a proto soudem stanovená patnáctidenní lhůta k odstranění vad podání marně uplynula dne 29.9.2014. Vzhledem k výše uvedenému soud podání žalobce dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. ve spojení s ustanovením § 37 odst. 5 s.ř.s. z důvodu nedostatku podmínek řízení výrokem ad I) odmítl, neboť i přes doručenou výzvu soudu nebyly nedostatky podání žalobce řádně a včas odstraněny, a v řízení nelze proto pokračovat. Soud v tomto rozhodnutí vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.2.2004, č.j. 4 Azs 53/2003-45, nebo rozsudek ze dne 22.12.2003, č.j. 7 Azs 53/2003-66). V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. výrokem ad II) nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, protože dané řízení je od soudního poplatku osvobozeno.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ústí nad Labem dne 9. října 2014 Mgr. Václav Trajer v.r. samosoudce     Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová