75Ad 14/2014-8   Usnesení      Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D. v právní věci žalobce: Ing. J. L., nar. „X“, bytem „X“, zastoupeného JUDr. Evou Šámalovou, advokátkou, se sídlem Velká Hradební 2/484, 400 01 Ústí nad Labem, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29.4.2014, č.j. 45000/03233/14/010SM, sp. zn. 037/2014,     takto:     I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í:     Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím své právní zástupkyně domáhal zrušení rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 29.4.2014, č.j. 45000/03233/14/010SM, sp. zn. 037/2014, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Most ze dne 11.3.2014, č.j. 45008/007706/14/110/SP, kterým bylo žalobci uloženo uhradit regresní náhradu ve výši 17.703,- Kč.   Podle ustanovení § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), správní soudnictví poskytuje ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Veřejná subjektivní práva jsou taková práva, která mají osoby ve vztazích vůči státu, jako právnické osobě, a jiným subjektům veřejné správy, tj. fyzické a právnické osoby, o nichž tak stanoví ústava nebo zákon.  Dle ustanovení § 4 s.ř.s. správní soudy v rámci správního soudnictví mimo jiné rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy.   Otázkou, zda rozhodnutí o uložení regresní náhrady postupem dle ustanovení § 126 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je rozhodnutím, kterým je zasahováno do veřejných subjektivních práv adresáta rozhodnutí, či zda jde o institut, jehož povaha je soukromoprávní, se zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 17.1.2014, č.j. 4 Ads 100/2013-26. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku dospěl k závěru, že „u regresní náhrady dle zákona o nemocenském pojištění, ačkoli je upravena zákonem o nemocenském pojištění jako předpisem obsahujícím i normy veřejného práva a rozhodování o ní je svěřeno do pravomoci správního orgánu, jde o institut, jehož povaha je soukromoprávní. Za této situace je nutné dovodit závěr, že přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované není v pravomoci správních soudů rozhodujících dle § 4 s.ř.s. o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy. Protože žalovaná rozhodla podle zvláštního zákona o věci, která vyplývá z občanskoprávních či obchodních vztahů, je zde dána pravomoc v občanském soudním řízení dle § 244 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.“   Podle ustanovení § 46 odst. 2 s.ř.s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže se navrhovatel domáhá rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení.   Z důvodů shora uvedených soud žalobu podle ustanovení § 46 odst. 2 s.ř.s. ve výroku I. usnesení odmítl.   V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. ve výroku II. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, neboť v dané věci nebyl soudní poplatek uhrazen.     Poučení: Žalobce může ve sporné věci podat žalobu u Okresního soudu v Mostě v rámci občanského soudního řízení do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení. Jestliže tak žalobce v této lhůtě učiní, platí, že občanské soudní řízení o takové žalobě bylo zahájeno dnem, kdy takový návrh došel soudu ve správním soudnictví. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Podání kasační stížnosti nestaví běh případné lhůty pro podání žaloby dle občanského soudního řádu.   V Ústí nad Labem dne 4. srpna 2014 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r. samosoudce                         Za správnost vyhotovení: Monika Králová