75Ad 21/2013-9     USNESENÍ      Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D. v právní věci žalobce: A. D., nar. „X“, bytem „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o podání žalobce ze dne 2.10.2013 – odvolání proti rozhodnutí žalované ze dne 11.9.2013, č.j. „X“, takto: I.       Žaloba se odmítá. II.    Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: Krajskému soudu v Ústí nad Labem bylo dne 7.10.2013 prostřednictvím držitele poštovní licence doručeno podání žalobce ze dne 2.10.2013, které mu bylo postoupeno žalovanou, v němž žalobce uvedl, že podává odvolání proti rozhodnutí žalované ze dne 11.9.2013, č.j. „X“. Žalobce v tomto podání současně poukázal na nedostatek lékařských podkladů a vyšetření, které chyběly při vydání tohoto rozhodnutí. Dle ustanovení § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), platí, že z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti čemu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. V ustanovení § 37 odst. 5 s.ř.s. je mimo jiné uvedeno, že předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Dále je v tomto ustanovení uvedeno, že nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.   V daném případě odůvodnění předmětného podání nasvědčovalo tomu, že žalobce tímto podáním s největší pravděpodobností zamýšlel podat žalobu ve smyslu ustanovení § 65 a násl. s.ř.s. proti rozhodnutí žalované, jímž bylo žalovanou v souladu s ustanovením § 88 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto o námitkách žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, a to především z důvodu, že proti zmíněnému rozhodnutí žalované o námitkách žalobce již odvolání není přípustné. Proti tomuto rozhodnutí lze totiž toliko podat správní žalobu. Jelikož podání žalobce ze dne 2.10.2013 nešlo vyhodnotit jako perfektní žalobu dle shora zmíněných ustanovení s.ř.s., a z tohoto důvodu jej zatím nebylo možné podrobit soudnímu přezkumu v rámci správního soudnictví, soud proto usnesením ze dne 9.10.2013, č.j. 75Ad 21/2013-7, vyzval žalobce v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 s.ř.s. k odstranění vad tohoto podání. Soud žalobce vyzval, aby soudu předně sdělil, zda jeho podání ze dne 2.10.2013 skutečně představuje žalobu proti rozhodnutí správního orgánu dle ustanovení § 65 a násl. s.ř.s. K tomuto soud doplnil, že pokud toto podání opravdu představuje žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, je v takovémto případě nezbytné, aby žalobce rovněž vymezil žalobní body, z nichž bude zejména patrné, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení za nezákonné. Soud v této souvislosti žalobce též vyzval, aby uvedl, provedení jakých důkazů navrhuje, jakož i uvedl návrh výroku rozsudku. K odstranění vad jeho podání ze dne 2.10.2013 soud stanovil žalobci lhůtu 15 dnů ode dne doručení usnesení. Žalobce byl soudem v závěru usnesení rovněž poučen v tom směru, že nebudou-li vady jeho podání ze dne 2.10.2013 ve stanovené lhůtě odstraněny, a pro tento nedostatek nebude možno pokračovat, soud řízení o tomto návrhu odmítne. Písemnost obsahující předmětné usnesení byla žalobci řádně doručena dne 15.10.2013, a to vhozením do schránky na jím v žalobě uvedenou adresu (viz doručenka založená v soudním spisu). Žalobce na výzvu soudu k odstranění vad jeho podání ze dne 2.10.2013, přestože mu byla řádně doručena, nikterak nezareagoval, a proto soudem stanovená patnáctidenní lhůta k odstranění vad podání ze dne 2.10.213 marně uplynula dne 31.10.2013. Vzhledem k výše uvedenému soud podání žalobce ze dne 2.10.2013 dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. ve spojení s ustanovením § 37 odst. 5 s.ř.s. z důvodu nedostatku podmínek řízení výrokem ad I) odmítl, neboť i přes doručenou výzvu soudu nebyly nedostatky podání ze dne 2.10.2013 řádně a včas odstraněny, a v řízení nelze proto pokračovat. Soud v tomto rozhodnutí vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.2.2004, č.j. 4 Azs 53/2003-45, nebo rozsudek ze dne 22.12.2003, č.j. 7 Azs 53/2003-66). V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. výrokem ad II) nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, protože dané řízení je od soudního poplatku osvobozeno.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ústí nad Labem dne 10. února 2014 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r. samosoudce   Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová