78Ad 20/2014-19 U S N E S E N Í Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D., v právní věci žalobkyně: M.  H., nar. „X“, bytem „X“, proti žalovanému:  M i n i s t e r s t v u   p r á c e  a   s o c i á l n í ch   v ě c í, se sídlem v Praze 2, ul. Na Poříčním právu č. p. 376/1, PSČ 120 00, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 6. 2014, č. j. MPSV-UM/6618/14/4S-ÚSK, sp. zn. SZ/406/2014/4S-ÚSK,                                                                 t a k t o :                                                                         I. Žaloba  s e  o d m í t á . II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu prostřednictvím pošty dne 6. 8. 2014 domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 2. 6. 2014, č. j. MPSV-UM/6618/14/4S-ÚSK, sp. zn. SZ/406/2014/4S-ÚSK, jímž bylo zamítnuto její odvolání vůči rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Ústí nad Labem, ze dne 5. 3. 2014, č. j. 27885/2014/DEC, kterým byl zamítnut její návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči s tím, že jí bude nadále poskytován příspěvek na péči v původní výši 800,-Kč. Předmětná žaloba tedy směřovala proti rozhodnutí správního orgánu, na což dopadá právní úprava upravená v ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V této souvislosti je ale třeba uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle ust. § 65 odst. 1 s. ř. s. je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. pak platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. Jelikož žalobkyně v předmětné žalobě neuvedla, že kdy jí bylo doručeno žalobou napadené rozhodnutí, soud prvotně vycházel z faktu, že dotyčná žaloba byla podána v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě, a proto vyzval žalovaného, aby se k předmětné žalobě vyjádřil a soudu předložil příslušný spisový materiál. K soudní výzvě tedy žalovaný soudu zaslal písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhnul zamítnutí žaloby po nedůvodnost. Současně s písemným vyjádřením k žalobě žalovaný soudu předložil správní spis, který obsahoval i originál dotyčného správního rozhodnutí, tj. rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 2. 6. 2014, č. j. MPSV-UM/6618/14/4S-ÚSK, sp. zn. SZ/406/2014/4S-ÚSK, včetně dokladu o doručení tohoto rozhodnutí žalobkyni.  Z dokladů předložených soudu žalovaným ohledně zachování lhůty pro podání žaloby soud přitom prokazatelně zjistil, že předmětná žaloba byla podána opožděně. Žalobou napadené rozhodnutí, tj. rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 6. 2014, č. j. MPSV-UM/6618/14/4S-ÚSK, sp. zn. SZ/406/2014/4S-ÚSK, totiž bylo žalobkyni řádně doručeno do vlastních rukou již dne 4. 6. 2014, jak vyplývá z otištěného razítka dodací pošty a vlastnoručního podpisu žalobkyně na doručence. Tento den je pak zapotřebí považovat za den oznámení dotyčného rozhodnutí žalobkyni ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byla tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí středa 4. 6. 2014 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila v pondělí 4. 8. 2014. Z předmětné žaloby ovšem soud zjistil, ostatně jak již bylo poznamenáno shora, že žaloba soudu byla podána žalobkyní prostřednictvím pošty až dne 6. 8. 2014. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že lhůta k včasnému podání žaloby nebyla zachována, když žaloba nebyla v poslední den lhůty předána soudu nebo mu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence. S ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. nezbylo soudu nic jiného než vyslovit, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Z tohoto důvodu pak soud s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve výroku usnesení ad I. tuto žalobu pro opožděnost odmítl. Na tomto místě soud podotýká, že tomuto postupu nebrání skutečnost, že částečně již provedl procesní úkony směřující k rozhodnutí o věci samé. Opožděnost žaloby je totiž soud povinen zohlednit v každé fázi řízení o ní, když pro tento závěr svědčí jednoznačná dikce obecné úpravy obsažené v ust. § 72 odst. 4 s. ř. s. Tentýž závěr vyslovil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4. 8. 2005, č. j. 2 As 11/2005-72, který byl publikován se Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 715/2005 a také na www.nssoud.cz. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Ústí nad Labem dne 3. prosince 2014       JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                                      samosoudce     Za správnost vyhotovení: Gabriela Zlatová