78Ad 22/2013-34   Usnesení    Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobkyně: M.  M., nar. „X“, bytem „X“, zastoupené JUDr. Janou Martinů, advokátkou se sídlem v Kláštěrci nad Ohří, ul. Zahradní č. p. 253, PSČ 431 51, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č. p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 8. 2013, č. j. „X“, o invalidním  důchodu,   takto:   I.  Řízení se  z a s t a v u j e. II.  Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu prostřednictvím své právní zástupkyně v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 8. 2013, č. j. „X“, kterým bylo rozhodováno o jejích námitkách proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 5. 2013, č. „X“, kterým byl žalobkyni snížen s odkazem na ust. § 56 odst. 1 písm. d) a ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, snížen invalidní důchod pro invaliditu II. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Chomutov ze dne 13. 3. 2013 žalobkyni poklesla v důsledku dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost o 40%, přičemž žalobou napadené rozhodnutí ze dne 6. 8. 2013, změnilo prvoinstanční rozhodnutí ze dne 2. 5. 2013 tak, že jej doplnilo o výrok: Účastnici řízení se dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, od 14. 9. 2013 odnímá invalidní důchod. Ve zbytku se rozhodnutí potvrzuje. Podáním ze dne 5. 2. 2014, které bylo prostřednictvím systému datových schránek doručeno soudu téhož dne, však žalobkyně tuto žalobu prostřednictvím své právní zástupkyně výslovně vzala zpět s ohledem na závěry obsažené v posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem ze dne 16. 1. 2014, který soud nechal vypracovat pro účely předmětného soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení předmětného soudního řízení jeho zastavením, soud tudíž v souladu s ust. § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), řízení o předmětné žalobě ve výroku ad I. tohoto usnesení zastavil. Z důvodu zastavení řízení soud současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. tohoto usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť k zastavení nedošlo v důsledku pozdějšího chování žalované či uspokojení žalobkyně, a proto žalobkyně nemá proti žalované právo na náhradu nákladů řízení dle věty druhé téhož ustanovení s. ř. s. Pro úplnost soud poznamenává, že v předmětném přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí jsou pro soud skutečně určující závěry odborného posudku vypracovaného k žádosti soudu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem, jak správně dovodila žalobkyně ve svém podání ze dne 5. 2. 2014. Proto pokud dojde u žalobkyně k nějaké změně (zhoršení) jejího zdravotního stavu, nic jí nebrání v tom, aby u žalované opětovně zažádala o přiznání určitého stupně invalidity a iniciovala tak nové správní řízení včetně případného soudního přezkumu v rámci správního soudnictví.         Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ústí nad Labem dne 7. února 2014     JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                            samosoudkyně   Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová