15A 1/2015-26   Usnesení      Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., v právní věci žalobce: J. Š., nar. „X“, bytem „X“, zastoupeného Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, ul. Nerudova č. p. 22, PSČ 412 01, proti žalovanému:  K r a j s k é m u  ř e d i t e l s t v í  p o l i c i e  Ústeckého kraje, odbor služby dopravní policie, se sídlem v Ústí nad Labem, Lidické nám. č. p. 9, PSČ 401 79, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 10. 2014, č. j. KRPU-138803-14/ČJ-2014-0400DP-10,                                     takto:                                                                         I. Žaloba  s e  o d m í t á . II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.                                                       O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou podanou jeho právním zástupcem prostřednictvím datové zprávy ze dne 31. 12. 2014 u zdejšího soudu domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského ředitelství Ústeckého kraje, odbor služby dopravní policie, ze dne 14. 10. 2014, č. j. KRPU-138803-14/ČJ-2014-0400DP-10, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, dopravního inspektorátu, územního odboru Litoměřice, ze dne 14. 8. 2014, č. j. KRPU-138803-2/ČJ-2014-040606, jímž byla zamítnuta žalobcova žádost o obnovu řízení o jeho přestupku, o němž bylo rozhodnuto dne 17. 7. 2012 pokutovým blokem ev. č. I 38056, série NI/2007. Předně je nutné uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení platí, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně. K výzvě soudu žalovaný předložil správní spis včetně originálu žalobou napadeného rozhodnutí s dokladem o jeho doručení žalobci spolu s písemným vyjádřením k žalobě, v němž mj. uvedl, že žaloba byla podána opožděně. Na základě správního spisu pak soud mohl zjistit, kdy začala žalobci běžet lhůta pro podání správní žaloby, a následně posoudit, zda byla či nebyla zachována lhůta pro podání správní žaloby, neboť před vlastním meritorním přezkumem žalobou napadeného rozhodnutí je soud vždy povinen zabývat se tím, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro tento meritorní přezkum, mezi které podmínka podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě nepochybně patří. Z obsahu správního spisu soud k otázce dodržení zákonné lhůty k podání správní žaloby zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo legitimně doručováno přímo žalobci, neboť ten nebyl ve správním řízení nikým zastoupen. Z obsahu správního spisu dále soud zjistil, že žalobci bylo rozhodnutí žalované doručováno rovněž zcela legitimně prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu jeho trvalého pobytu, tj. na adresu, kterou žalobce uváděl v rámci správního řízení před správními orgány obou stupňů, přičemž k řádnému doručení žalobou napadeného rozhodnutí došlo dne 27. 10. 2014, kdy si žalobce osobně převzal oproti vlastnoručnímu podpisu na příslušné poště toto rozhodnutí, jak prokazatelně vyplývá z přiložené doručenky. Tento den, tj. 27. 10. 2014, je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. Den určující počátek lhůty počítané podle měsíců tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí připadl na datum 27. 10. 2014 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila v pondělí 29. 12. 2014, jakožto nejbližší následující pracovní den po sobotě 27. 12. 2014. Z předmětné žaloby ovšem soud zjistil, ostatně jak již bylo poznamenáno shora, že žalobce tuto žalobu prostřednictvím svého právního zástupce prokazatelně zaslal v podobě datové zprávy až dne 31. 12. 2014, když tato skutečnost zjevně vyplývá ze záznamu o ověření elektronického podání na elektronickou podatelnu soudu k ID zprávě: 245990516. Na základě předloženého dokladu o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného spolu s relevantní částí správního spisu a s ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. tak soudu nezbylo jinak, než učinit závěr, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Proto soud byl soud nucen v intencích ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu jako opožděnou ve výroku usnesení ad I. bez dalšího odmítnout. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož řízení skončilo před prvním jednáním, ztratilo na významu rozhodovat o žalobcově žádosti o osvobození od soudního poplatku za předmětnou žalobu. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce před podáním předmětné žaloby sice postupně zaslal dvě identická podání nazvaná jako „žaloba proti rozhodnutí žalovaného Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje ze dne 14. 10. 2014, č. j. KRPU-138803-14/ČJ-2014-0400DP-10“, která soud obdržel prostřednictvím elektronické pošty dne 15. 12. 2014 a dne 23. 12. 2014 a zaevidoval do rejstříku tzv. nejasných podání pod sp. zn. 15 Na 7633/2014. Nicméně faktem je, že k těmto podáním soud nepřihlížel, a to s ohledem na ust. § 37 odst. 2 s. ř. s., když obě podání byla soudu shodně zaslána prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu, tj. prostým e-mailem z e-mailové adresy: Malecek.Ladislav@seznam.cz, jenž nebyl podepsán zaručeným elektronickým podpisem. Tato skutečnost prokazatelně vyplývá ze záznamů o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu soudu, jednak jež se vztahuje ke zprávě evidované pod pořadovým číslem 145391/2014, kterou soud obdržel dne 15. 12. 2014, a jednak jež se vztahuje ke zprávě evidované pod pořadovým číslem 149066/2014, kterou soud obdržel dne 23. 12. 2014. V dané věci sice bylo možné v intencích ust. § 37 odst. 2 s. ř. s. dotyčnou žalobu podat písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě bez připojení zaručeného elektronického podpisu. V tomto případě je pak ovšem třeba vzít v potaz skutečnost, že dle ust. § 37 odst. 2 s. ř. s. podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, když tímto úkonem je v souzené věci nesporně předmětná žaloba, jíž se žalobce domáhal soudního přezkumu správního rozhodnutí, lze provést písemně v elektronické formě, je-li podepsaná elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-li však takové podání učiněno v jiné formě, tj. bez zaručeného elektronického podpisu, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. V předmětné věci přitom žalobce v zákonem stanovené lhůtě tří dnů svá podání doručená soudu dne 15. 12. 2014 a dne 23. 12. 2014, na která je nutno nahlížet díky absenci zaručeného elektronického podpisu jako na prostá elektronická podání vyžadující další doplnění ve smyslu ust. § 37 odst. 2 s. ř. s., nedoplnil, a to nejpozději do pondělí 29. 12. 2014, přestože tak předpokládá zákonná úprava, a proto soud k nim bez dalšího s odkazem na ust. § 37 odst. 2 s. ř. s. nepřihlížel a přihlížel až k řádnému podání obsahujícímu předmětnou žalobu, která soudu byla zaslána datovou zprávou dne 31. 12. 2014. V této souvislosti soud připomíná, že absence připojení zaručeného elektronického podpisu v daném případě nepředstavovala vadu, na základě které by soud byl povinen z úřední povinnosti vyzývat navrhovatele k jejímu odstranění postupem podle ust. 37 odst. 5 s. ř. s.        Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 4. února 2015 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                          předsedkyně senátu     Za správnost vyhotovení: Monika Králová