15A 121/2015-40-41   USNESENÍ     Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobkyně: Mgr. S. W., nar. „X“, bytem „X“, zastoupené JUDr. Janem Walterem, advokátem, se sídlem Volyňských Čechů 837, 438 01 Žatec, proti žalované: Policii České republiky – Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje, se sídlem Lidické náměstí 899/9, 400 01 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto:   I.           Řízení s e   z a s t a v u j e. II. Žalobkyni  s e   v r a c í  zaplacený soudní poplatek v částce 1.000,- Kč. Částka 1.000,- Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13.342,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou ze dne 18.9.2015 domáhala ochrany proti nečinnosti správního orgánu, tj. žalované. Dle žaloby žalobkyně dne 6.2.2015 požádala žalovanou dle zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), o poskytnutí informací týkajících se šetření přestupku rušení nočního klidu obvodním oddělením žalované ve Vejprtech vedeném pod č.j. KRPU-253607/PŘ-2014-040319. Na tuto žádost však dle žalobkyně žalovaná nereagovala, žalobkyně proto dne 12.3.2015 ve smyslu § 16a odst. 1 písm. b) InfZ podala proti její nečinnosti stížnost k nadřízenému orgánu žalované, Ministerstvu vnitra České republiky, jíž se domáhala uložení povinnosti žalované žádost žalobkyně vyřídit ve stanovené lhůtě. Nadřízený orgán žalované však rovněž zůstal nečinný, a to i přes urgenci ze dne 7.9.2015. Dle tvrzení žalobkyně proto došlo k jejímu zkrácení na právu na informace, a proto navrhla, aby soud žalované uvedenou informaci uložil poskytnout ve lhůtě 15 dní od právní moci rozsudku. Dne 23.10.2015 vzala žalobkyně žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaná přípisem ze dne 23.10.2015 žádosti žalobkyně vyhověla a požadovanou informaci jí poskytla. S ohledem na to navrhla, aby soud řízení zastavil a přiznal jí náhradu nákladů řízení. Soud proto v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s.ř.s. rozhodl o zastavení řízení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ustanovení § 10 odst. 3 věty první zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích rozhodl o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen při podání žaloby ve výši 2.000,- Kč, toliko ve výši 1.000,- Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně však o 1.000,- Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s. větu druhou, podle níž má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení, vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce (žalovaného). V daném případě je ze správního spisu zřejmé, že žalované byla žádost žalobkyně o poskytnutí informace zaslána dne 6.2.2015. Žalovaná byla o této žádosti povinna v souladu s ustanovením § 14 odst. 5 písm. d) InfZ rozhodnout do 15 dnů ode dne jejího doručení, což však neučinila a informaci poskytla až dne 23.10.2015, tedy po podání žaloby. Žalovaná ve svém podání ze dne 26.10.2015 uvedla, že tvrzení žalobkyně o její nečinnosti při vyřizování žádosti o poskytnutí informací se nezakládá na pravdě. Po přijetí stížnosti žalobkyně na postup žalované dne 12.3.2015 postoupila tuto Ministerstvu vnitra dne 8.4.2015, do dnešního dne však nemá informaci o tom, zda a jak nadřízený orgán o stížnosti rozhodnul. S ohledem na to proto žalovaná nadále na její vyřízení nevyčkávala a informaci žalobkyni poskytla z vlastní iniciativy dne 23.10.2015. Dle jejího názoru je proto žaloba za současné situace nedůvodná, a proto navrhla její zamítnutí, neboť nelze uložit povinnost rozhodnout o poskytnutí informace za situace, kdy již k jejímu poskytnutí došlo. Lze přisvědčit žalované, že v případě, že by soud rozhodoval o žalobě na ochranu před nečinností za situace, kdy jejímu předmětu bylo byť dodatečně vyhověno, došlo by k jejímu zamítnutí pro nedůvodnost. Protože však žalobkyně vzala žalobu v plném rozsahu zpět pro pozdější chování žalované, jež splnila svou zákonnou povinnost až po zahájení řízení, soud o žalobě meritorně nerozhodoval a řízení zastavil. Z tohoto důvodu má soud za to, že nastala situace předvídaná ustanovením § 60 odst. 3 věta druhá s.ř.s., čímž žalobkyni vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení. S ohledem na tuto skutečnost soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto usnesení. Náhrada nákladů řízení žalované činí celkem 13.342,- Kč a je tvořena částkou 1.000,- Kč odpovídající nevrácené části uhrazeného soudního poplatku, částkou ve výši 9.300,- Kč za tři úkony právní služby po 3.100,- Kč podle ustanovení § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a), podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a zpětvzetí žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) - částkou 900,- Kč odpovídající s těmito úkony souvisejícímu režijnímu paušálu a částkou 2.142,- Kč odpovídající 21 % DPH z výše uvedených částek kromě náhrady soudního poplatku.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Ústí nad Labem dne 7. prosince 2015 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.             předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová