15A 146/2015-4 U S N E S E N Í Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: P. K., nar. „X“, státní příslušnost Slovenská republika, adresa pro doručování: „X“, proti žalovanému: Ministerstvu vnitra, Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem v Praze 4, náměstí Hrdinů č. p. 1634/3, Poštovní schránka 155/50, PSČ 140 21,  v řízení o návrhu na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 A 71/2015,    takto: I.  Návrh se odmítá. II.  Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se návrhem podaným u zdejšího soudu domáhal povolení obnovy řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 A 71/2015, a to z důvodu, že usnesení tohoto soudu ze dne 26. 8. 2015, č. j. 15 A 71/2015 – 36, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, ze dne 6. 10. 2014, č. j. MV-118860-3/SO-2014, pro opožděnost, je zavádějící a zmatečné. Žalobce shledává nové skutečnosti, jež jsou nezbytným předpokladem pro povolení obnovy řízení, v tom, že od nabytí právní moci usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 6. 5. 2015, č. j. 18 C 395/2014 – 29, kterým bylo řízení o jeho návrhu na zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2014, č. j. MV-118860-3/SO-2014, zastaveno, uplynulo do podání žaloby, která byla tímto soudem zaevidována pod sp. zn. 15 A 71/2015, šest dnů. Z této skutečnosti pak žalobce vyvozuje, že předmětná žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě, a proto žádá, aby v této věci byla soudem povolena obnova řízení. Žalobce rovněž požádal soud o opětovné ustanovení právního zástupce.  K podanému návrhu na obnovu řízení soud předně poznamenává, že problematiku obnovy řízení ve správním soudnictví upravuje s. ř. s., tedy zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Ust. § 111 s. ř. s. přitom stanovuje, že řízení ukončené pravomocným rozsudkem se na návrh účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, popř. bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může být pro něj příznivější. Obnova řízení je však podle ust. § 114 odst. 1 s. ř. s. přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a politických hnutí, tj. ve smyslu ust. § 4 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b) s. ř. s. Přípustnost obnovy řízení je tedy jinými slovy řečeno omezená jen na řízení vedená podle dílu 3 a 5, hlavy II., části třetí s. ř. s., u ostatních řízení není přípustná. Z právě uvedeného je tedy zřejmé, že proti rozsudku vydanému v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, tj. ve smyslu ust. 4 § odst. 1 písm. a) s. ř. s., není obnova řízení přípustná. Je tomu tak i proto, že soud posuzuje věc v tomto řízení podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného správního rozhodnutí. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný. Z obsahu soudního spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 A 71/2015 soud přitom zjistil, což ale ostatně vyplývá i z odůvodnění předmětného návrhu, že zmiňované usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 8. 2015, č. j. 15 A 71/2015 – 36, bylo vydáno v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, tj. ve smyslu ust. § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl soud nucen konstatovat, že návrh na obnovu řízení není dle stávající dikce ust. § 114 s. ř. s., které pojednává o přípustnosti návrhu na obnovu řízení, přípustný, protože zmiňované usnesení, které navíc není pravomocným rozsudkem, jak vyžaduje kogentní dikce ust. § 111 s. ř. s., nebylo vydáno v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu ani v řízení ve věcech politických stran a politických hnutí. Z uvedených důvodů soud ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. v návaznosti na ust. § 114 s. ř. s. a contrario přikročil ve výroku ad I. usnesení k odmítnutí předmětného návrhu na obnovu řízení pro jeho nepřípustnost. Věcná příslušnost Krajského soudu v Ústí nad Labem byla dána ust. § 113 s. ř. s., neboť v tomto ustanovení je zakotveno, že k řízení je příslušný soud, který vydal rozhodnutí, proti němuž návrh směřuje. Pro úplnost soud poznamenává, že shora uvedený názor o tom, že předmětný návrh na obnovu řízení je nepřípustný ve smyslu ust. § 114 s. ř. s. zaujal i Nejvyšší správní soud, a to např. v rozsudku ze dne 14. 11. 2003, č. j. 2 As 7/2003 – 42, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 275/2004 a také na www.nssoud.cz, nebo v usnesení ze dne 25. 7. 2005, č. j. Na 50/2005 – 25, které je publikováno ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 1316/2007 a také na www.nssoud.cz. Výrok ad II. usnesení o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, neboť dosud nebyl žalobcem uhrazen. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud nerozhodoval o žádosti žalobce o opětovné ustanovení právního zástupce, neboť za tohoto právního stavu ztratila žádost žalobce na významu.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 2. prosince 2015                                                                                     JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                                                                                                                      předsedkyně senátu     Za správnost vyhotovení: Gabriela Zlatová