15A 9/2015-25     USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: Radka Hyhlana, IČ: 421 03 207, se sídlem Hořetice 26, 438 01 Žiželice, proti žalované: Ústřední veterinární správě Státní veterinární správy, se sídlem Slezská 7/100, 120 56 Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5.11.2014, č.j. SVS/2014/083812-G, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 1.000,- Kč. Částka 1.000,- Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou, jež byla soudu prostřednictvím datové schránky obce Žiželice doručena dne 28.1.2015, domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 5.11.2014, č.j. SVS/2014/083812-G, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Ústecký kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 9.7.2014, č.j. SVS/2014/046735-U, dle něhož se žalobce dopustil tří správních deliktů dle ustanovení § 27 odst. 8 písm. a) zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „plemenářský zákon“), tím, že jako chovatel nesplnil povinnost chovatele stanovenou ustanovením § 22 odst. 1 plemenářského zákona, když tele chované na hospodářství CZ 42044789 neměl označené předepsanými identifikačními prostředky, dále nesplnil povinnost stanovenou ustanovením § 23 odst. 1 písm. b) plemenářského zákona, když nevedl záznam o narození telete ve stájovém registru, jakož i nevedl registr prasat v hospodářství, a konečně porušil povinnost stanovenou ustanovením § 23 odst. 1 písm. c) plemenářského zákona, když neoznámil narození telete pověřené osobě, za což mu byla uložena úhrnná pokuta ve výši 10.000,- Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč. Žalobce se rovněž domáhal zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalobce se taktéž domáhal, aby veškeré výdaje a soudní poplatky hradila strana žalovaná, a to včetně částky ve výši 1.000.000,- Kč připadající na zadostiučinění z důvodu nezákonných a neústavních úkonů učiněných žalovanou vůči žalobci. Předně je nutné uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle ustanovení § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení platí, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle ustanovení § 40 odst. 1 s.ř.s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně. K výzvě soudu žalovaná zaslala žalobou napadené rozhodnutí a doručenku, z níž soud zjistil, že vzhledem k tomu, že žalobce nebyl při doručování zásilky obsahující žalobou napadené rozhodnutí zastižen v místě svého podnikání, byla na tomto místě zanechána výzva k vyzvednutí této zásilky s tím, že u držitele poštovní licence je připravena k vyzvednutí ode dne 7.11.2014. Z doručenky dále vyplývá, že zásilka byla dne 24.11.2014 vložena do schránky. Dle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), platí, že jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Vzhledem k tomu, že zásilka obsahující rozhodnutí žalované byla u držitele poštovní licence uložena dne 7.11.2014, přičemž žalobce si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího uložení nevyzvedl, je třeba poslední den této lhůty, což je úterý 18.11.2014, pokládat za den, kdy byla předmětná zásilka doručena žalobci. Tento den, tj. 18.11.2014, je pak zapotřebí považovat za den oznámení rozhodnutí žalované ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ustanovení § 72 odst. 1 s.ř.s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí úterý 18.11.2014 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila ve smyslu ustanovení § 40 odst. 3 s.ř.s. v pondělí 19.1.2015. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná žaloba byla soudu doručena dne 28.1.2015, a to prostřednictvím datové schránky obce Žiželice. Dne 6.2.2015 byl soudu doručen originál této žaloby, čímž byla dříve, než tak mohl učinit soud postupem dle ustanovení § 37 odst. 5 s.ř.s., odstraněna vada této žaloby, neboť s ohledem na skutečnost, že tato byla soudu zaslána právě prostřednictvím datové schránky obce Žiželice, nebylo zcela zřejmé, zda ji podala obec Žiželice, žalobce či obec Žiželice za žalobce. Z následně doručeného originálu žaloby je však naprosto zjevné, že žaloba byla podána přímo samotným žalobcem, a tudíž není sporu o to, kdo takové podání učinil. Vzhledem k tomu, že předmětná žaloba byla soudu prostřednictvím datové schránky doručena až dne 28.1.2015, ačkoliv posledním dnem pro podání žaloby bylo pondělí 19.1.2015, přičemž tato lhůta mohla být zachována tehdy, pokud by v tento den podání obsahující žalobu bylo předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, což se však nestalo, proto soudu nezbylo, než učinit závěr, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Proto soud byl nucen v intencích ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. žalobu jako opožděnou ve výroku usnesení ad I. bez dalšího odmítnout. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ustanovení § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož řízení skončilo před prvním jednáním, soud podle ustanovení § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl ve výroku usnesení ad III. rovněž o vrácení zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000,- Kč, který bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 10. června 2015 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                         předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová