42Ad 1/2015-17   Usnesení    Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem v právní věci žalobkyně: V. G., nar. „X“, zastoupené opatrovníkem V. G., nar. „X“, oba bytem „X“, proti žalovanému: Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20.10.2014, č.j. MPSV-UM/15428/14/4S-ÚSK, sp. zn. SZ/1565/20143/4S-ÚSK, o příspěvku na péči,   takto:   I.           Žaloba se odmítá.   II.        Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     Žalobkyně se žalobou ze dne 8.1.2015 podanou prostřednictvím své opatrovnice, jež byla soudu osobně doručena dne 9.1.2014, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20.10.2014, č.j. MPSV-UM/15428/14/4S-ÚSK, sp. zn. SZ/1565/20143/4S-ÚSK, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v Ústí nad Labem ze dne 14.7.2014, č.j. 196365/2014/UUA, kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na změnu výše příspěvku na péči, jímž byl rovněž rozhodnuto, že žalobkyni se bude nadále poskytovat příspěvek na péči v původní výši 4.000,- Kč.   Vzhledem k tomu, že podaná žaloba směřovala proti rozhodnutí žalovaného, lze takovouto žalobu podřadit pod ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), neboť se jedná o žalobu směřující proti rozhodnutí správního orgánu. Dle ustanovení § 72 odst. 1 s.ř.s. platí, že žalobu (proti rozhodnutí správního orgánu) lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Dle ustanovení § 72 odst. 4 s.ř.s. zmeškání (dvouměsíční) lhůty nelze prominout. Dle ustanovení § 40 odst. 4 s.ř.s. též platí, že tato lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon (s.ř.s.) jinak. Dle ustanovení § 40 odst. 2 s.ř.s. taktéž platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek práce, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl tento návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.   Na základě výzvy soudu ze dne 19.1.2015, č.j. 42Ad 1/2015-11, žalovaný předložil soudu kopii žalobou napadeného rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci, jakož i kopii doručenky, tj. dokladu o doručení tohoto rozhodnutí žalobkyni, resp. jejímu opatrovníkovi. Z předložené doručenky soud zjistil, že napadené rozhodnutí bylo opatrovníkem žalobkyně osobně převzato dne 22.10.2014, když převzetí tohoto rozhodnutí opatrovnice žalobkyně stvrdila na zmíněné doručence svým podpisem. Vzhledem k této skutečnosti je třeba den 22.10.2014 v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 s.ř.s. považovat za den oznámení rozhodnutí žalobkyni. Od tohoto dne, tj. od 22.10.2014, počala žalobkyni ve shodě s ustanovením § 72 odst. 1 s.ř.s. běžet dvouměsíční (nepřekročitelná) lhůta pro podání žaloby proti uvedeným rozhodnutím dle ustanovení § 65 a násl. s.ř.s. Dvouměsíční lhůta pro podání žaloby žalobkyni dle ustanovení § 72 odst. 1 s.ř.s. uplynula v pondělí 22.12.2014. Vzhledem k tomu, že předmětná žaloba byla Krajskému soudu v Ústí nad Labem osobně doručena dne 9.1.2014, je z této skutečnosti zcela zřetelné, že dotyčná žaloba byla žalobkyní podána opožděně. Lze tedy uzavřít, že dvouměsíční lhůty k včasnému podání žaloby proti zmíněnému rozhodnutí žalovaného nebyla ze strany žalobkyně dodržena, když tato lhůta u napadeného rozhodnutí marně uplynula dne 22.10.2014.   Ve světle výše uvedených okolností nezbylo soudu nic jiného, než vyslovit, že předmětná žaloba byla žalobkyní podána opožděně, neboť žalobkyní nebyla u napadeného rozhodnutí dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta pro podání žaloby. Z tohoto důvodu musel soud s odkazem na ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. žalobu pro opožděnost odmítnout.   V důsledku odmítnutí žaloby soud současně dle ustanovení § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku soud nerozhodoval, neboť v souzené věci se jednalo o řízení ve věcech sociální péče, které je ex lege osvobozeno od poplatkové povinnosti.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Ústí nad Labem dne 4. února 2015 Mgr. Václav Trajer v.r. samosoudce   Za správnost vyhotovení: Monika Králová