60A 5/2015-16 ČESKÁ REPUBLIKA   Rozsudek jménem republiky       Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou v právní věci žalobce K.V., bytem XX, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2015, č. j. OD 1373/14-2/67.1/14331/NL,   takto:   I. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje, ze dne 9. 2. 2015, č. j. OD 1373/14-2/67.1/14331/NL, je nicotné.   II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč, k rukám jeho právního zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.   Odůvodnění:   Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Liberec, odboru dopravy (dále též ,,správní orgán I. stupně“), ze dne 6. 11. 2014, č. j. MML090827/14/2423/OD/Hrz. Označeným prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o silničním provozu“), byla mu uložena pokuta ve výši 2 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.   Podle žalobce je rozhodnutí žalovaného nezákonné, neboť rozhodnutí o odvolání lze podat pouze na podkladě odvolání. Žádné odvolání však žalobce nepodal. Ve výroku napadeného rozhodnutí není odvolání nijak označeno, ve spise odvolání absentuje. Žalobce byl vydáním rozhodnutí před jeho podáním krácen na právu na dvojinstančnost řízení. Žalobce požadoval, aby soud přistoupil k dokazování ohledně skutečnosti, zda žalovaný rozhodoval na podkladě odvolání. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a žalobci přiznal proti náhradu nákladů řízení.   V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo podáno ještě před oznámením tehdejšímu zástupci žalobce Petru Kocourkovi, a to v podaném odporu proti příkazu ze dne 29. 8. 2014, č. j. MML090827/14/2423/OD/Hrz. Žalovaný odkázal na § 83 odst. 1 větu třetí zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Rozhodnutí bylo dle žalovaného zástupci žalobce doručeno dne 20. 11. 2014. Odvolání bylo podáno v zákonné lhůtě dne 21. 11. 2014. Následně byl zástupce žalobce vyzván k doplnění odvolání, požadované doplnění odvolání správní orgán I. stupně neobdržel. Žalovaný navrhoval, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.   Ze správního spisu vyplynulo, že dne 23. 4. 2014 byl žalobce kontrolován hlídkou Policie ČR, a to zda dodržuje nejvyšší povolenou rychlost mimo obec. Žalobce s přestupkem na místě silniční kontroly nesouhlasil a odmítl podepsat oznámení o přestupku. Příkazem ze dne 29. 8. 2014, č. j. MML090827/14/2423/OD/Hrz, byl žalobce uznán vinným z uvedeného přestupku podle zákona o silničním provozu a byla mu uložena pokuta 2 000 Kč. Žalobce proti specifikovanému příkazu podal odpor prostřednictvím zmocněnce Petra Kocourka (dle plné moci ze dne 2. 9. 2014). Pod bodem III. odporu bylo uvedeno, že proti případnému rozhodnutí ve věci vydanému se žalobce odvolává, a to i v případě, že rozhodnutí bude vydáno teprve v budoucnu. Po provedeném správním řízení byl žalobce prvostupňovým rozhodnutím ze dne 6. 11. 2014, č. j. MML090827/14/2423/OD/Hrz, uznán vinným z uvedeného přestupku a byla mu uložena pokuta ve výši 2 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Rozhodnutí bylo doručováno zmocněnci žalobce Petru Kocourkovi a žalovaný je měl za doručené fikcí. Následně byl žalobce prostřednictvím zmocněnce vyzýván k doplnění odvolání. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo žalobcovo odvolání zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V rozhodnutí bylo uvedeno, že žalovaný projednává odvolání žalobce podané v zákonné lhůtě, prostřednictvím zástupce Petra Kocourka, proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 6. 11. 2014. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí bylo podáno ještě před jeho oznámením zmocněnci v podaném odporu a žalovaný má dle § 83 odst. 1 věty třetí správního řádu za to, že bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. Žalovaný dovodil, že odvolání bylo podáno v zákonné lhůtě.   Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí žalovaného v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).  Soud ve správním rozhodnutí postupuje v duchu dispoziční zásady dle § 75 odst. 2 s. ř. s. a napadené rozhodnutí tedy přezkoumá pouze v mezích a rozsahu uplatněných žalobních bodů. Z úřední povinnosti pak musí přihlédnout k takovým vadám, jež napadené rozhodnutí činí buď nepřezkoumatelným ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., či nicotným podle § 76 odst. 2 s. ř. s.           Žalobce namítal, že žalovaný rozhodoval o odvolání, ačkoli odvolání nepodal. S tímto závěrem se soud plně ztotožnil. Klíčové je v tomto směru ustanovení § 81 odst. 1 a § 83 odst. 1 správního řádu.    Podle § 81 odst. 1 správního řádu účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Podle § 83 odst. 1 správního řádu odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnut, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.    Z právě uvedeného vyplývá, že odvolání jako opravný prostředek proti rozhodnutí vydanému ve správním řízení, lze podat pouze proti existujícímu rozhodnutí poté, co bylo vydáno. Ustanovení § 83 odst. 1 správního řádu, jehož se dovolával žalovaný, jednoznačně odlišuje vydání rozhodnutí od jeho následného oznámení účastníku řízení, a stanoví, že odvolat se lze teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Domněnku ve smyslu věty třetí § 83 odst. 1 správního řádu, podle níž platí, že odvolání se má za podané první den odvolací lhůty, lze aplikovat pouze na případ, kdy odvolání bylo podáno po vydání prvostupňového rozhodnutí, ale ještě před jeho oznámením odvolateli.    O takový případ se však v posuzované věci nejednalo. Po vydání prvostupňového rozhodnutí ze dne 6. 11. 2014, č. j. MML090827/14/2423/OD/Hrz, žalobce ani jeho zmocněnec neučinili žádný úkon, jehož obsahem by bylo odvolání jako opravný prostředek proti vydanému rozhodnutí.    Jestliže součástí odporu (čl. III) bylo vyjádření záměru podat odvolání proti případně vydanému rozhodnutí ve věci, nelze na takové podání jako na odvolání vůbec pohlížet (srov. shodně Správní řád, komentář, 4. vydání, kol. autorů Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, vyd. C. H. Beck, 2013, str. 417). Pokud takové vyjádření žalobce učiněné v odporu žalovaný posoudil jako platně podané odvolání v první den odvolací lhůty a rozhodoval o něm žalobou napadeným rozhodnutím, pochybil. Žalovaný neměl vůbec žalobou napadené rozhodnutí vydat, nebyl zde totiž právní podklad pro vydání rozhodnutí v odvolacím řízení. Rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodoval o neexistujícím odvolání, je stiženo tak zásadní vadou, že není nezákonným rozhodnutím, jak namítá žalobce, ale rozhodnutím nicotným (srov. Soudní řád správní, Komentář, kol. autorů Potěšil, Brus, Hlouch, Rigel, Šimíček, vyd. Leges, s.r.o., 2014, str. 700; či Soudní řád správní, komentář, 1. vydání, kol. autorů Jemelka, Podhrázky, Vetešník, Zavřelová, Bohadlo, Šuránek, vyd. C. H. Beck, 2013, str. 630). Nicotnost rozhodnutí je soud dle § 76 odst. 2 s. ř. s. povinen vyslovit i bez návrhu žalobce, a to bez jednání.   Podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Protože k podané žalobě bylo napadené rozhodnutí žalovaného označeno za nicotné, byl žalobce úspěšný a soud mu proto přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za žalobu dle příslušné položky Sazebníku soudních poplatků ve výši 3 000 Kč, odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby ve výši 6 200 Kč [2 úkony právní služby po 3 100 Kč dle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu], náhradou hotových výdajů ve výši 600 Kč (2 paušály po 300 Kč za 2 úkony právní služby dle § 13 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu), a částkou 1 428 Kč odpovídající příslušné 21 % DPH z odměny a příslušné náhrady v souladu s § 57 odst. 2 s. ř. s., celkem tedy 11 228 Kč.    Obiter dictum soud připomíná, že vyslovením nicotnosti rozhodnutí žalovaného soud deklaruje stav, kdy je třeba pohlížet na rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2015, č. j. OD 1373/14/14-2/67.1/14331, tak, že vůbec nebylo vydáno, neexistuje. Tato skutečnost má samozřejmě význam pro posouzení okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 6. 11. 2014, č. j. MML090827/14/2423/OD/Hrz, jakož i pro postup žalovaného při rozhodování o odvolání žalobce ze dne 2. 3. 2015 (samozřejmě za předpokladu, že žalovaný již v mezidobí k rozhodnutí o něm nepřistoupil).   P o u č e n í :        Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Liberci dne 10. srpna 2015. Mgr. Lucie Trejbalová,              samosoudkyně